V Iráku je stále mnoho tvrdé práce, kterou je třeba udělat. Naše výdobytky jsou křehké a mohou být zvráceny. Ale při tomto výročí by se Američané měli dozvědět, že od té doby, co začala operace „Příboj“, úroveň násilí se prokazatelně snižuje, ubývá počet mrtvých civilistů, klesá sektářské vraždění i počet útoků na americké jednotky. Zajali jsme nebo zabili tisíce extrémistů v Iráku, včetně stovky klíčových vůdců a agentů Al-Kájdy. Naši muži a ženy v uniformách předvádějí typickou odvahu a udatnost. „Příboj“ funguje. A jako důsledek úspěchu v Iráku můžeme začít stahovat některé naše vojáky domů.
„Příboj“ způsobil více než zvrat situace v Iráku – otevřel dveře k všeobecnému strategickému vítězství v širší válce proti teroru. Teroristé doufali, že se Irák stane místem, kde Al-Kájda shromáždí zástupy Arabů, aby vyhnali Ameriku. Místo toho se Irák stal místem, odkud Arabové společně s Američany vyženou Al-Kájdu. V Iráku můžeme prokázat první rozsáhlé arabské hnutí proti Usámovi bin Ládínovi, jeho kruté ideologii a jeho vražedné síti. A důležitost tohoto vývoje je nezpochybnitelná.
Teroristické hnutí čerpá z pocitu nevyhnutelnosti a dožaduje se růstu v toku dějin. Úspěch „Příboje“ v Iráku demaskuje tento mýtus a diskredituje extrémisty. Když Iráčané a americké síly skončí tento úkol, jeho efekty se budou šířit daleko od iráckých hranic. Usáma bin Ládín jednou řekl: „Když lidé vidí silného koně a slabého koně, přirozeně budou chtít silného koně“. Porážkou Al-Kájdy v Iráku ukážeme světu, že Al-Kájda je slabý kůň. (Potlesk) Ukážeme, že muži a ženy, kteří milují svobodu, mohou porazit teroristy. A ukážeme, že budoucnost Středního Východu nepatří teroru – budoucnost Středního Východu patří svobodě.
Výzva v nadcházejícím období je, abychom upevnili to, čeho jsme dosáhli a zpečetili porážku extrémistů. Získali jsme bolestnou zkušenost s tím, co se stane, když stáhneme naše jednotky zpět příliš rychle. Teroristé a extrémisté postoupí, vyplní vákuum, zřídí bezpečná útočiště a použijí je k šíření chaosu a krveprolití. Generál Petraeus varoval, že příliš rychlé stažení by mohlo mít za následek potíže s Al-Kájdou, povstalci a extrémistickými milicemi získávajícími zpět ztracené pozice a zvyšujícími násilí. Muži a ženy v ozbrojených silách – když už jsme došli tak daleko a dosáhli tak mnoho, nedopustíme, aby se to stalo.
Příští měsíc příjde Generál Petraeus s velvyslancem Crockerem svědčit před Kongresem. Dříve než udělám rozhodnutí ohledně počtu našich vojáků v Iráku, vyslechnu si jejich doporučení. Jakékoliv další stahování našich jednotek bude záviset na radách a doporučeních našich velitelů – a toto stahování nesmí ohrozit těžce vydobyté zisky našich vojáků i civilistů za uplynulý rok
Úspěchy, které jsme viděli v Iráku, jsou nezpochybnitelné a přesto mnozí ve Washingtonu volají po ústupu. Kritici války nemohou důvěryhodně prokázat, že v Iráku prohráváme, tak argumentují tím, že je to příliš drahé. V minulých měsících jsme slyšeli přehnané odhady nákladů této války. Nikdo nepopírá, že tato válka stála mnoho životů i majetku, ale tyto náklady jsou nezbytné, když posoudíme cenu strategického vítězství pro naše nepřátele v Iráku.
Kdybychom nechali naše nepřátele v Iráku zvítězit, násilí, které se nyní snižuje, by se opět začalo zvyšovat a Irák by mohl upadnout do chaosu. Al-Kájda by znovu získala ztracené pozice a vytvořila nové, čímž by podněcovala násilí a teror, který by se mohl šířit za irácké hranice s vážnými následky pro světovou ekonomiku.
Z takového chaosu v Iráku by se mohlo teroristické hnutí vynořit posílené, s novými posilami, novými zdroji a ještě větším odhodláním ovládnout tuto oblast a škodit Americe. Obnovená Al-Kájda s přístupem k iráckým zdrojům ropy by mohla pokračovat ve svých plánech na získání zbraní hromadného ničení a s nimi zaútočit na Ameriku a ostatní svobodné státy. Írán by mohl být také posílen a s novým odhodláním by mohl vyvíjet jaderné zbraně a snažit se ovládnout Střední Východ. Naši nepřátelé by viděli v neúspěchu Ameriky v Iráku důkaz slabosti a nerozhodnosti.
Jestliže to dopustíme, znamená to, že ignorujeme lekci z 11. září a zvyšujeme možnost, že by Amerika mohla utrpět další podobný útok, který jsme zažili toho dne, kdy devatenáct ozbrojených mužů s noži zabilo téměř tři tisíce lidí v naší zemi. Byl to den, kdy v důsledku útoku více než milion Američanů ztratilo práci. Teroristé mají v úmyslu způsobit naší zemi co nejvyšší škodu. A my nemáme žádnou větší odpovědnost, než porazit naše nepřátele na celém světě tak, aby nemohli uskutečnit takový útok
Naše koalice nebojuje jenom v Iráku, podnikáme ofenzivní akce na ostatních frontách války proti teroru. Několik týdnů před zahájením operace Irácká svoboda, americké síly zajaly v Pákistánu Chálida Šejka Mohammada, osnovatele teroristických útoků z 11. září. V té samé době, kdy jsme rozjížděli operaci Irácká svoboda, koaliční síly stovky mil daleko zahajovaly útok na teroristy v horách jižního Afghánistánu v operaci nazvané Valiant Strike.
Během války proti teroru porážíme teroristy na všech bojových frontách. A pokud budou existovat nějací teroristé, Spojené státy americké budou pokračovat v boji proti neprátelům, kdekoliv se vyskytnou. (Potlesk) Nepřestaneme útočit. Dlouhodobě potřebujeme k poražení teroristů alternativu k jejich smrtící ideologii. A v tom máme výhodu v naší armádě, pokud bojuje s teroristy a přináší jin spravedlnost. A máme ještě jinou výhodu v naší silné víře v potenciál změny obsažený ve svobodě.
Tak pomáháme lidu Iráku založit demokracii v srdci Středního Východu. Svobodný Irák bude bojovat s teroristy místo toho, aby je podporoval. Svobodný Irák bude příklad pro ostatní, jak silou svobody změnit společnost a přeměnit zoufalství v naději. Rozšiřováním naděje na svobodu na Středním Východě pomáháme svobodným společnostem zakořeňovat – a když se to podaří, svoboda bude přinášet mír, po němž my všichni toužíme.
Naši vojáci na frontových liniích rozumějí, co je v sázce. Vědí, že mise v Iráku je těžkou zkouškou pro náš národ, protože jsou někteří, kteří nesou její největší břímě. Oni všichni jsou dobrovolníci, kteří kráčí vpřed, aby obránili Ameriku v čase nebezpečí – a někteří z nich se vrátili do boje, i když nemuseli.
Jedním z těchto odvážných Američanů je námořní dělostřelec seržant Wiliam „Spanky“ Gibson.V květnu 2006 v Ramadí mu kulka vystřelená teroristickým snajprem proletěla levým kolenem. Lékař mu potom amputoval nohu. Po měsících složité rehabilitace, Spanky začal znova chodit a začal trénovat na triatlon. Minulý rok, při plaveckém závodu „Útěk z Alcatrazu“ nedaleko San Francisca, potkal námořního generála Jamese Mattise, který se ho zeptal, jestli pro něj může něco udělat. Spanky měl pouze jednu žádost: Vrátit se do Iráku.
Dnes slouží ve Falúdži jako první s amputovanou nohou, který se vrátil do frontových linií. A toto řekl o svém rozhodnutí k návratu: „Iráčané jsou teď tam, kde jsme byli my před 232 lety jako národ. Nyní budují nový stát a to je jeden z mých velkých důvodů pro návrat. Chtěl bych číci lidu této země, že jsem zpět, abych jim pomohl, kdekoliv budu moci.
Když Američané jako Spanky Gibson slouží na naší straně, nepřátele v Iráku nemají šanci. Jsme vděčni všem těm statečným mužům a ženám v naší armádě, kteří slouží věci svobody. Dělají těžkou práci, daleko od domova a svých milovaných. Velké díky pro všechny rodiny vojáků, kteří je milují a podporují v této misi.
Oceňujeme ušlechtilé civilní pracovníky z mnoha úřadů, kteří vám slouží po boku. Mnoho z nich slouží v Iráku a Afghánistánu – a někteří jsou na těchto frontách poněkolikáté. Nikdy nezapomeneme na lidi, kteří bojovali na tomto úseku. Vždy budeme vzpomínat na kamarády, kteří sloužili s vámi v boji, ale již se domů nevrátí. Amerika na ně nikdy nezapomene. Více než 4 400 mužů a žen položilo své životy ve válce s terorem. Budeme se modlit za jejich rodiny. Budeme vždy ctít jejich památku.
Nejlepší způsob, jakým je můžeme uctít, je ujištěním, že jejich oběť nebyla marná. Před pěti lety jsem slíbil americkému lidu že v tomto zápase nepřijmeme žádný jiný výsledek kromě vítězství. Dnes, když stojím před muži a ženami, kteří pomohli osvobodit národ, potvrzuji tento závazek. Boj v Iráku je ušlechtilý, je nezbytný a spravedlivý. A s vaší odvahou tento boj ukončíme a zvítězímě. Bůh vám žehnej. (Potlesk)
Související články: Páté výročí operace Irácká svoboda – 1. díl
