Polemicky o TTIP: Vladimír Bärtl

„Jednání o dohodě TTIP nejsou v žádném případě uzavřena a ani se uzavření zatím neblíží. Právě nyní je příležitost pro věcnou diskusi o tom, jaké závazky by dohoda zahrnovat měla, a které oblasti by naopak z jejího obsahu měly být vyjmuty. Proto mne skutečně těší zájem o tuto problematiku z řad odborné veřejnosti a doufám, že budeme moci navázat další spolupráci,“ napsal Květě Lauterbachové Ing. Vladimír Bärtl, náměstek ministra průmyslu a obchodu v dopise, ke kterému připojil následující text polemizující s některými pasážemi včera na OM zveřejněného článku (zde).

Vše, co nebude explicitně vyňato ze smluv, bude podřízeno plné liberalizaci“

Je pravda, že dohoda CETA využívá tzv. negativní seznam závazků, tedy způsob, kdy se závazek liberalizace obchodu vztahuje na všechny sektory služeb s výjimkou pouze výslovně uvedených omezení.

Liberalizace obchodu službami fakticky znamená, že státy nebudou omezovat počet poskytovatelů služeb v jednotlivých sektorech (tzv. závazek přístupu na trh) a nebudou tyto poskytovatele na trhu diskriminovat oproti domácím subjektům (tzv. závazek národního zacházení). Výsledkem takové dohody tak je vpuštění zahraniční konkurence na trh a uplatňování shodných podmínek vůči všem.

Státy však mají volnost v rozhodování a přijímání libovolných opatření k regulaci trhu jednotlivých služeb, pokud tato opatření neodporují uvedeným principům. Přijímaná pravidla, podmínky či omezení tedy musí platit pro domácí i zahraniční subjekty stejně. Stát (případně kraji či obce) tedy mohou nadále určovat kvalifikační požadavky pro poskytovatele služeb či jiná pravidla zaručující kvalitu služeb a ochranu spotřebitele.

Pokud však stát považuje některé oblasti za příliš citlivé a nechce do nich vpouštět zahraniční subjekty vůbec, pak je možné uplatnit výjimky i z výše uvedených závazků. ČR (i EU jako celek) je velmi otevřenou ekonomikou, která se neuzavírá před vnější konkurencí a naopak z přístupu na zahraniční trhy významně profituje.

EU nicméně uplatňuje výjimky z výše uvedených závazků, především v oblasti „veřejných služeb“. Členské státy EU na jejím základě mohou ponechat služby veřejného zájmu zcela uzavřeny konkurenci. Žádné závazky z obchodních dohod se nevztahují na zdravotní, sociální a vzdělávací služby, které jsou financovány z veřejných zdrojů.

ČR také uplatňuje samostatně řadu dalších výjimek ze závazků, například u soukromých zdravotních či sociálních služeb. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které je gestorem vyjednávání obchodních dohod za ČR, potřebu veškerých výjimek s příslušnými rezorty a nezávislými regulátory podrobně konzultuje.

Za celých 20 let, kdy byl proces liberalizace služeb zahájen mnohostrannou dohodou o obchodu službami GATS a pokračoval řadou dalších dvoustranných dohod mezi EU a třetími zeměmi, se neprojevily žádné negativní dopady této liberalizace. Ekonomika ČR je navíc reálně daleko více liberální vůči zahraničním subjektům, než k čemu je zavázána ve stávajících obchodních dohodách.

Pro běžného občana v ČR představuje otevřenost trhu zahraničním subjektům významné přínosy. Nárůst konkurence vede k tlaku na zlepšení kvality a pokles cen služeb. Příliv investic přispívá k tvorbě pracovních míst. Navíc jsme přesvědčeni, že vystavení konkurenci je v konečném důsledku přínosné také pro české podniky, přestože některé v této soutěži nemusí uspět. Pozitivní vliv liberalizace trhu pro prosperitu ekonomiky je na příkladu České republiky v polistopadové éře jasně patrný.

Obce a města nebudou moci rozhodovat o svých záležitostech a komunální politika nebude reagovat na tlak obyvatel a připomínkování zdola“, „Negativní důsledky pro demokratické rozhodování na úrovni samosprávy“. „Masivní vliv na svobodu komunální organizace služeb (voda, vzdělávání, zdravotní a sociální péče, odpadové hospodářství atd..)“, „Zásadní útok na právo na samosprávu“, „mnohonásobný zásah do práv místních samospráv“

Komunální politika není obchodními dohodami omezena. Platí pravidla, která jsou zmíněna výše. Ta však již nyní musí být dodržována na základě české legislativy. Pro většinu služeb tedy nelze omezovat přístup zahraničních subjektů na trh (tzn. místní vyhláška nemůže zakazovat činnost zahraničních subjektů) nebo je neznevýhodňovat (např. přísnějšími podmínkami či požadavky). Nejedná se tedy o nové povinnosti plynoucí z mezinárodních obchodních dohod, ale právo na rovné podmínky pro podnikání.

Přesto platí řada výjimek, které umožňují upřednostnit domácí subjekty (či dokonce monopolní postavení domácího poskytovatele) např. u veřejných služeb, služeb distribuce pitné vody, veřejného zdravotnictví, vzdělávání či sociálních služeb apod.

Vzhledem k tomu, že se místní samosprávy řídí zákony České republiky, které v převážné většině nepočítají s možností omezit aktivity zahraničních subjektů nad rámec obecné regulace platné pro domácí subjekty, neznamenají tyto obchodní dohody pro místní samosprávy žádná omezení. Případná omezení, obsažená v české legislativě, která nejsou slučitelná se závazky obchodních dohod, jsou již v existujících dohodách chráněna příslušnými výjimkami a bude tomu tak i nadále.

Veřejné služby by neměly být předmětem výprodeje. Mají přispívat k občanské sounáležitosti a mají být prospěšné a dostupné všem. Ať už jde o zásobování vodou, odpadové hospodářství, zdravotnictví, vzdělání, bytovou výstavbu či kulturu“

Pro veřejné služby je na úrovni EU uplatňována výjimka. I bez této výjimky by však dohody zavazovaly státy pouze k tomu, aby zahraničním subjektům umožnily na komerční bázi poskytovat dané služby, bez nároku na jakékoli veřejné zdroje, popř. soutěžit s ostatními domácími soukromými subjekty v rámci veřejných zakázek na poskytování daných služeb.

Pro zahraniční subjekty by platila totožná pravidla, podmínky, i nároky na kvalitu daných služeb, jako pro subjekty domácí. Vlády by navíc nadále mohly do trhu zasahovat v zájmu zajištění dostupnosti daných služeb všem občanům. Příklad toho, že se veřejné i soukromé služby mohou úspěšně doplňovat, lze již dnes vidět např. v oblasti vzdělávání.

Dohody CETA a TTIP způsobí ztrátu 600 tisíc pracovních míst v Evropě a mzdový dumping“

Uvedená prognóza je nepodložená. Liberalizace obchodu s sebou obecně přináší nárůst efektivity, konkurenceschopnosti a prosperity u všech účastníků, stejně jako příliv zahraničních investic, tedy faktory, které zpravidla vedou k tvorbě nových pracovních míst. Problematika mzdového dumpingu nijak nesouvisí s obchodními dohodami, tyto dohody usnadňují pouze dočasný pobyt odborníků či vedoucích pracovníků ze zahraničí za účelem realizace určitého kontraktu či zřízení investice. Kromě toho, ze zřejmých důvodů nelze ve vztahu k regionu Severní Ameriky o eventuálním mzdovém dumpingu vůbec uvažovat.

On si v podstatě nikdo nepřeje, aby naši lékaři byli nahrazováni lékaři z Bangladéše. Pokud mají kvalitní vzdělání a jsou dobří, tak je to v pořádku. Pokud ale přijdou jen proto, že jsou podstatně levnější, tak s tím problém máme. A to je součást těchto velkých smluv typu TISA“, „Cílem politiky TISA je například umožnit, aby si soukromé podniky investující v některém ze smluvních států mohly do země přivézt vlastní personál, který bude ovšem podléhat standardům v zemi původu firmy. To by znamenalo konec sociálních, pojišťovacích a zdravotních systémů a ochrany práv zaměstnanců“

Obchodní dohody usnadňují podmínky pouze pro dočasný pobyt odborníků či vedoucích pracovníků ze zahraničí za účelem realizace určitého kontraktu či zřízení investice. Tyto osoby musí splňovat stejná kvalifikační kritéria a podmínky, jako občané ČR pracující ve stejné oblasti (např. doklad o vzdělání a praxi, členství v komorách, které určitou kvalifikaci vyžadují ad.). Dále je zakotvena podmínka předchozí praxe v daném oboru v délce několika let a podmínka vysokoškolského vzdělání. V žádném případě se tedy nejedná o problematiku agenturních pracovních sil.

Smlouvy navíc nemají vliv na vízový režim uplatňovaný přijímající stranou ani na regulaci trvalého pobytu, nabývání občanství či na povolení k zaměstnání na trvalé bázi. Nevztahují se ani na cizince, kteří zaměstnání hledají. Obchodní dohody nijak nenarušují zákonné povinnosti týkající se pracovních a sociálních opatření, minimálních mezd či ujednání o kolektivních smlouvách. Zaměstnání pracovníků na území ČR, ať se jedná o domácí či zahraniční subjekty, vždy bude podléhat standardům a pravidlům pracovního trhu ČR.

Pokud jde o hypotetický příklad lékaře z Bangladéše (ačkoli s Bangladéšem není žádná obchodní dohoda vyjednávána a navíc ve všech stávajících i vyjednávaných dohodách ČR zachovává výjimku ze závazků pro poskytování zdravotnických a lékařských služeb), případná obchodní dohoda by mohla umožnit, aby tento lékař dočasně přicestoval do ČR (za předpokladu splnění podmínek pro udělení víza) za účelem provedení určitého lékařského úkonu na základě krátkodobé smlouvy mezi tímto lékařem (jako podnikatelem) či jeho zaměstnavatelem (zahraniční nemocnicí) a českým odběratelem (např. českým zdravotnickým zařízením). Před prováděním daného lékařského úkonu by tento lékař nicméně musel doložit splnění veškerých kvalifikačních požadavků, uplatňovaných v ČR vůči všem osobám provádějícím daný úkon. Přestože k umožnění nastíněného scénáře není ČR žádnou obchodní dohodou vázána, neviděli bychom v tom vzhledem k dočasnému charakteru takového pobytu a nutnosti splnit kvalifikační požadavky žádná rizika, naopak považujeme spolupráci specialistů za velmi žádoucí.

Smlouvy určují, které druhy služeb budou podléhat vypisování veřejných zakázek přístupných koncernům ze zámoří v rámci globalizace. Tak prý bude zajištěna maximální konkurenceschopnost“

Spíše než o konkurenceschopnost jde o co nejefektivnější nakládání s veřejnými prostředky, k němuž zásadně přispívá otevřenost veřejných soutěží co nejširšímu spektru možných dodavatelů z domova i ze zahraničí. Samozřejmostí pak je princip, že vítěznou se stává nejvýhodnější nabídka splňující veškerá zadaná kritéria. Pravidla EU nás již dnes zavazují k výrazné otevřenosti veřejných zakázek zahraničním uchazečům. Obchodní dohody, obsahující závazky v této oblasti, tak pro ČR nepředstavují zásadní nároky. Jsou naopak příležitostí, jak zajistit přístup k veřejným zakázkám druhé strany také našim dodavatelům.

Co je jednou zprivatizováno, to se vrátí státu jen válkou nebo revolucí“, „Jde o ovládnutí světa nadnárodními koncerny a odstranění veškerých sociálních a funkčních kontrolních mechanismů ve prospěch nekontrolovatelného byznysu korporací. Již dnes jsme svědkem privatizace armád a projektů, které by měly být ve skutečnosti plně v gesci státu“, „privatizované podniky nebude možné vrátit zpět do rukou státu“

Z obchodních dohod nevyplývá žádný požadavek na privatizaci státních podniků. Pouze v nich bývají stanovena pravidla pro fungování těchto podniků tak, aby nezneužívaly své postavení a neomezovaly soukromé domácí či zahraniční subjekty působící na trhu. V některých sektorech, např. u veřejných služeb, lze navíc na základě příslušných výjimek zachovávat veřejné monopoly či udělená práva výhradního poskytování a případně zamezit vstupu domácí či zahraniční konkurence na daný trh.

Pokud jde o otázku vracení již zprivatizovaných podniků do rukou státu, obchodní dohody tuto možnost nezakazují, nicméně znárodnění je možné pouze za náhradu. Takový krok by tak s sebou nesl značné náklady a nemělo by k němu docházet s výjimkou velmi závažných důvodů (např. z důvodu zajištění bezpečnosti státu). Rozsáhlé převádění soukromého majetku do rukou státu by znamenalo nejen náklady za zmařené investice, ale především dlouhodobé ekonomické a politické důsledky zpochybnění kredibility státu v očích zahraničních i domácích soukromých investorů.

Korporátním médiím jde o to, aby se o ničem důležitém ani nevědělo, natož aby se o tom mluvilo“

Obdobné obavy, poukazující na údajné záměrné zamlčování informací, lze mírnit pouze snahou o transparentnost a komunikaci. Ministerstvo průmyslu a obchodu jako gestor vyjednávání obchodních dohod se snaží o otevřený dialog s veřejností. Za tímto účelem jsou pravidelně pořádána setkání se zainteresovanými osobami z řad úřadů, podnikatelů i občanské společnosti. Veškeré věcné připomínky jsou vítány a případně uplatňovány na Výboru pro obchodní politiku Rady EU.

Evropská komise také věnuje značné úsilí transparentnosti vyjednávání. Za tímto účelem jsou mj. na jejích webových stránkách zveřejňovány nejrůznější vyjednávací dokumenty či mandáty pro vyjednávání. Text dohody CETA, jejíž vyjednávání již bylo dokončeno, je řadu měsíců veřejnosti volně přístupný a o výsledku jednání se tak může každý přesvědčit již dnes, přestože dohoda dosud nebyla podepsána.

Iniciátory smlouvy TISA jsou USA a Austrálie, které prosadily, že vyjednávání musí být přísně tajné a smlouva musí zůstat tajnou ještě pět let po jejím uzavření“

Vyjednávání dohody TiSA se dnes vedle EU účastní dalších 23 ekonomik z celého světa, přičemž výsledek těchto jednání bude konsensem všech signatářů. Nelze tedy hovořit o nějakém vleku ze strany silnějších států. Dohoda je navíc sjednávána tak, aby byla přijatelná pro všechny členy Světové obchodní organizace a aby v budoucnu mohla nahradit stávající Dohodu o obchodu službami GATS, na jejíchž základech je stavěna.

Není pravda, že by smlouva měla být po svém uzavření jakkoli tajena. Právě naopak, již dnes EU i řada dalších účastníků zveřejňuje své návrhy textů, předkládané na jednací stůl. Tlak na transparentnost těchto vyjednávání navíc nepřichází pouze ze strany občanské společnosti, ale také ze samotné Světové obchodní organizace. Její členové, kteří se dosud vyjednávání neúčastní, chtějí mít aktuální přehled o jejich vývoji. Obdobně jako u dohody CETA, lze předpokládat zveřejnění celé dohody neprodleně po uzavření vyjednávání.

Koncerny budou přejímat služby nejen v oblasti bankovnictví, kde jim již dnes úspěšně umetává cestičku Evropská centrální banka, ale ovládnou komunikace, informatiku, zásobování vodou a elektrickou energií, poštu, ale i oblast školství a zdravotnictví, vězeňství, bezpečnostní služby atd.“, „Vše je uděláno tak, aby korporace odstranily všechny „překážky“ ze strany národních států a jejich regulátorů, které by jim stály v cestě“

Volný trh s sebou přináší zásadní tlak na konkurenceschopnost. V dnešní době, i s ohledem na rozvoj moderních technologií a pomyslné zkracování vzdáleností mezi dodavatelem a zákazníkem na globálním trhu, však již zdaleka v soutěži konkurenceschopnosti nevítězí jenom velké nadnárodní koncerny, ale čím dál více se prosazují i malé a střední podniky, které dříve mohly operovat pouze lokálně. Tyto nové a otevřené podmínky české podniky úspěšně využívají a prosazují se tak na celém světě. Naopak alternativní scénář protekcionismu není cestou, kterou by si středně velká a exportně orientovaná ekonomika, jako je ČR, mohla dovolit. Pokud jde o citlivé sektory služeb, jako je zdravotnictví, školství, distribuce vody apod., zde je liberalizace prostřednictvím obchodních dohod omezena příslušnými výjimkami.

Zahraniční monopoly budou diktovat ceny základních životních potřeb, vody, elektrické energie a paliv“

Otevřením trhu zahraničním subjektům dochází naopak ke snižování cen, které dosud byly vlivem omezené konkurence či dokonce existence lokálních monopolů neúměrně vysoké. Na globálním trhu si lze jen obtížně představit, že by některý subjekt dosáhl monopolního postavení a mohl tak zákazníkům diktovat libovolné podmínky. Obchodní dohody naopak často obsahují ustanovení proti zneužívání monopolního postavení či praktikám narušujícím konkurenční prostředí.

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
30 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Alena
Alena
23. 5. 2015 6:00

Pan Bartl mi připomíná projev pana Havla v roce 89. Něco ve snyslu, strašíte nás nezaměstnaností, ztrátou sociálních jistot, atd. nic nebude pravda. Žvásty politiků jsou neskutečné

mirror
mirror
23. 5. 2015 11:48

Pan Bärtl si z nás dělá srandu. Tvrdí, že „platí řada výjimek, které umožňují upřednostnit domácí subjekty (či dokonce monopolní postavení domácího poskytovatele) např. u veřejných služeb, služeb distribuce pitné vody, veřejného zdravotnictví, vzdělávání či sociálních služeb apod.“ Jak to chce udělat, aby odebral distribuci vody zahraničním společnostem? Jak rozumět tvrzení, že „problematika mzdového dumpingu nijak nesouvisí s obchodními dohodami“? Copak ten falešný chlap neví, že tady v ČR pracujeme za zlomek mezd v Německu? Německé firmy u nás vyrábějí něco, co by jim doma dělníci odmítli, protože za tak nízké mzdy by nepracovali. To si myslí ten blbý socan,… Číst vice »

fajt
fajt
23. 5. 2015 12:44

…ztráta času s kolaborantem. ..

idiotronic
idiotronic
23. 5. 2015 13:11

fajt napsal
…ztráta času s kolaborantem. ..

Kdepak času, tady hrozí ztráta životní perspektivy. Od utichnutí odborářů ( jejich představitelé chodí na pivo se svými protějšky) splňuje současná vládnoucí garnitura všechny znaky kůlu v plotě, pokud se týče podpory veřejnosti.

Bety
Bety
23. 5. 2015 13:27

Fajt má pravdu. „Za dvacet let se v liberalizovaných službách u nás neprojevily žádné negativní dopady“. ČR silně profituje z přístupu zahraničních firem na náš trh.“ To opravdu nemá cenu s něčím takovým diskutovat. Na ně platí jenom revoluce a té se dočkáme hned, jak TTIP začne plně působit. Takže bohužel – čím hůř, tím líp. Já to jinak nevidím.

mirror
mirror
23. 5. 2015 13:51

Smlouva TTIP zabije malé a střední české vlastenecké kapitalisty. Síla nadnárodních monopolů znemožní jakoukoliv iniciativu na trhu. Na lécích vyvinutých prof. Holým vydělávaly cizí farmaceutické firmy. Ze začátku 90. let švýcarská firma Diamol odebrala od tatrovky třetinu roční produkce k prodeji v severní Africe a blízkém Východu. Nic neprodala, nic nezaplatila a nechala auta v celním prostoru přístavů chátrat a rozkrádat. Po dvou létech s dluhy za poplatky dostala tatrovka auta zpět. Žádný český demokrat ani neceknul.

Béda
23. 5. 2015 14:21

Demokracie je takový způsob vlády, kde vládnoucí „elita“ vládne na základě telemarketingové reklamy a sliby voličů jsou pro ni po volbách nezávazné. Vítězové mohou po volbách provádět prakticky cokoliv, včetně majetkového převratu a voličů se na podstatné změny, které neměli ve volebních programech vůbec nemusí ptát. Tak mohou zemi zatahovat do válečnických spolků anebo do válek. Specifikem demokracie je, že má proti svým voličům v ruce zákony, zbraně a státní orgány.

Béda
23. 5. 2015 14:25

Béda napsal

Demokracie je takový způsob vlády, kde vládnoucí „elita“ vládne na základě telemarketingové reklamy a sliby voličů jsou pro ni po volbách nezávazné. Vítězové mohou po volbách provádět prakticky cokoliv, včetně majetkového převratu a voličů se na podstatné změny, které neměli ve volebních programech vůbec nemusí ptát. Tak mohou zemi zatahovat do válečnických spolků anebo do válek. Specifikem demokracie je, že má proti svým voličům v ruce zákony, zbraně a státní orgány.

Upřesnění: jedná se o parlamentní kapitalistickou demokracii = demokracii pro nejsilnější a nejdravější kapialisty.

hudryper
hudryper
23. 5. 2015 14:37

Všichni přispívající mají pravdu. Bohužel i Stan.

Neználek
Neználek
23. 5. 2015 14:44

idiotronic napsal
Kdepak času, tady hrozí ztrátaživotní perspektivy. Od utichnutí odborářů ( jejich představitelé chodí na pivo se svými protějšky) splňuje současná vládnoucí garnitura všechny znaky kůlu v plotě, pokud se týče podpory veřejnosti.

Kristepane, a proč by měl ty šmejdy někdo podporovat? fa Sobotka, Zaorálek & Bartuška.

Alena
Alena
23. 5. 2015 14:52

Stan napsal „Obchodní dohody, obsahující závazky v této oblasti, tak pro ČR nepředstavují zásadní nároky. Jsou naopak příležitostí, jak zajistit přístup k veřejným zakázkám druhé strany také našim dodavatelům.“ A co když má pravdu, protože podmínky, které jsme si vyjednali před vstupem do EU byly tak strašné, že TTIP pro nás bude vlastně znamenat zlepšení? záleží přece na vstupních podmínkách, které mají americké a české firmy. Tak jako upadlo naše zemědělství a stali jsme se nesoběstačnými z důvodu, že okolní státy mají lepší podmínky, tak ty zbytky našeho zemědělství budou doraženy, neboť Amerika velmi dotuje svoje produkty. Myslet si, že… Číst vice »

Alena
Alena
23. 5. 2015 14:58

co budeme “ žrát“ jíst je kultivované slovo, to uvidíme. Faktem je že americké včely z těch postřiků vymírají ve velkém. So svinstvo bude dováženo z Ukrajiny, kde jsou velké společnosti včetně Monsanta zainteresovány. Je mi líto Ukrajinců a konečného zničení jejich skvostné půdy

Sio
Sio
23. 5. 2015 15:04

Třeba je v plánu latinizace Evropy. Přeměna EU států v státy jako v latinské Americe. Ukrajina má už našlápnuto.

Béda
23. 5. 2015 15:10

http://www.nezavisli.blogspot.cz/2015/05/racionalny-fasizmus.html

MICHAEL PARENTI

Aby mohli vládnuce ekonomické záujmy v plnej miere uvaliť na pracujúcich a roľníkov úsporné opatrenia, museli zrušiť demokratické práva, ktoré pomáhali masám brániť ich skromné životné podmienky. Riešením bolo rozdrviť ich odbory, politické organizácie a občianske slobody. Priemyselníci a veľkí statkári potrebovali niekoho pri kormidle, kto by zlomil moc organizovaných pracujúcich a farmárov a zaviedol masám prísny poriadok…..

mirror
mirror
23. 5. 2015 15:43

U nás se žvaní o konkurenceschopnosti a potřebě držet nízké mzdy. Němci berou dvakrát nebo třikrát více. Každý si to přes eura může spočítat. Švihlíkové nesedí peníze, protože se asi 30% někde záhadně ztrácí. Cizí investoři u nás vydělají 2,5x více než v Německu šizením zaměstnanců na platech. Kdyby měly platit zákony konkurence, tak Volkswagen dávno přesune výrobu do Čech nebo na Moravu, popřípadě do Slezska. Každý vidí, že je to ani nenapadne. Košile je pro ně bližší než kabát. Z vysoka na nás se.ou. Diskuze s lidmi z vlády je naprosto zbytečná. Něco nejde po 25 létech už vysvětlit.… Číst vice »

Neználek
Neználek
23. 5. 2015 15:48

mirror napsal
Dobře si zapamatujme jejich jména.

To nestačí.

idiotronic
idiotronic
23. 5. 2015 15:58

Předběžné poučení z (možného) krizového vývoje: Nekupujte nejlevnější jídlo, radí Miroslav Toman, předseda Agrární komory ČR. Cenu výrobku určují převážně obchodníci a to výší své marže. U chleba a mléka 30 až 50 %. U výrobků s vyšší přidanou hodnotou i přes 100 %. Kvalitní potraviny jsou drahé v Česku ne proto,že je drahá výroba, ale proto,že je na nich vysoká obchodní přirážka řetězců. Nedávno jeden řetězec požadoval pod pohrůžkou vyřazení z prodeje ( tzv. ,,vylistování“) po dodavateli odstranit údaj o datu výroby. Domnívám se, že je to trestné…………-celý rozhovor v Novojičínsko 5+2 pátek zdarma 22.05.2015 TTIP arbitr rozhodne, že… Číst vice »

Leo K
Leo K
23. 5. 2015 18:06

Dosud nikdy v historii neznamenala smlouvá, která má zvýšit efektivitu, nárůst pracovních míst. Kdo uvěří takovému neskutečnému blábolu (že to přinese rozvoj pracovních míst a užitek každému jednotlivci), by měl být pozorně zkoumán zda je ještě svéprávný. Vladimír Bärtl je jenom Jidáš, který za svou práci bere pravidelně těch svých proslavených 30 stříbrných.

mirror
mirror
23. 5. 2015 20:08

Stan napsal
k veřejným zakázkám druhé strany také našim dodavatelům

K jakým veřejným zakázkám se dodavatelé z ČR dostali? Co vyváží Pandury a Gripeny? Měl někdo zájem o naše jistě vynikající vozidla, cvičné letouny, pasivní radiolokátory a ruční zbraně?

long
long
23. 5. 2015 20:11

Mozgovoj je po smrti:
https://www.youtube.com/watch?v=SXHtZ_zwr_I
Prsty v tom má na 99% ta hnusná svině Plotnickyj. Teď je na řadě on.

Sio
Sio
23. 5. 2015 21:14

Neználek napsal
To nestačí.

Jistěže ne. Naopak, pouze toto všechno zhorší. Mimochodem DOTU říká, že platy v zemi jsou úměrné kvalitě jejího řízení, samozřejmě z dlouhodobějšího hlediska. Za Putina vzrostly v Rusku reálné mzdy 3x.

Tomik
Tomik
23. 5. 2015 23:20

Nevím jestli víte, že Česká republika a veškeré úřady byly předělány na s.r.očka. To je vrchol všeho. Nejsme stát, ale FIRMA!
http://prvopodstata.blog.cz/1505/skandal-v-nemecku-soudce-u-soudu-potvrdil-nemecko-je-gmbh

Alena
Alena
24. 5. 2015 4:33

Tomik napsal

Nevím jestli víte, že Česká republika a veškeré úřady byly předělány na s.r.očka. To je vrchol všeho. Nejsme stát, ale FIRMA!
http://prvopodstata.blog.cz/1505/skandal-v-nemecku-soudce-u-soudu-potvrdil-nemecko-je-gmbh

jsme protektorát pod anglosaskou nadvládou. Včera byl náš nejvyšší skin v Dukovanech. Odváží se vůbec oslovit ruskou stranu, která je v současné době ve výstavbě jaderných elektráren nejlepší? Těžko, dopadl by jako předchůdce

Vlastimil
Vlastimil
24. 5. 2015 7:19

Pan Bärtl nepochopil tu nejjednodušší věc, kterou zná každé trochu chápající dítě. Vyhrává ten silnější. To náš stát v konkurečním boji není.
Nejsem si jistý, zda je pan Bärtl tak blbý, nebo to dělá schválně.

mirror
mirror
24. 5. 2015 7:30

Kolegové, tuto diskuzi bude třeba před Bärtlem utajit.

fajt
fajt
24. 5. 2015 7:36

idiotronic napsal
Kdepak času, tady hrozí ztrátaživotní perspektivy. Od utichnutí odborářů ( jejich představitelé chodí na pivo se svými protějšky) splňuje současná vládnoucí garnitura všechny znaky kůlu v plotě, pokud se týče podpory veřejnosti.

ztráta času s kolaborantem pro diskuzi – pokud se lidi nenaučí nekompromisně trestat darebáky a stále budou omlouvat svinstva druhých, jenom aby mohli zase o kousek dále utéct do pasti, tak budou vždycky trpět a sloužit zlu. ..

Tomik
Tomik
24. 5. 2015 8:00

Alena napsal
jsme protektorát pod anglosaskou nadvládou. Včera byl náš nejvyšší skin v Dukovanech. Odváží se vůbec oslovit ruskou stranu, která je v současné době ve výstavbě jaderných elektráren nejlepší? Těžko, dopadl by jako předchůdce

No tak to je potom jasné. Aby si to s TTIP ulehčili, udělali z naší republiky s.r.óčko a jsme firma a šéf nás může kdykoliv se mu zachce z firmy vyhodit. No a jestli jsme protektorát, tak potěš klobás. Kam tohle povede?

mirror
mirror
24. 5. 2015 8:48

Souvislosti s TTIP je třeba hodnotit z historie desítek let dozadu. Montovnu lze spustit do půl roku, fabriku do 5 let a obor výroby se rozvíjí 50 let. Co převzali komunisté po první republice, to zachovali a dále rozvinuli. Podobně se chovala první republika k dědictví R-U a zem se dále rozvíjela, jako například vybudoval se letecký průmysl. Československo produkovalo dokonalé technické výrobky, jak jsem připomněl výše. Na rozdíl od komunistů nové panstvo po Silvestru roku 1989 likvidovalo, na co sáhlo. Rozvrátili hospodářství, likvidovali obory výroby a zřizovali pobočné montovny. Spláceli svoje dluhy ze zahraničí za podporu škodit domorodcům. Z… Číst vice »

Neználek
Neználek
24. 5. 2015 12:25

Sio napsal
Jistěže ne. Naopak, pouze toto všechno zhorší.

A proč by mělo to, co navrhuje mirror, tj. dobře si zapamatovat jejich jména, všechno zhoršit? Nějak nechápu.