Polemicky o TTIP: Květa Pohlhammer Lauterbachová podruhé

Obdrželi jsme reakci pana Ing. Vladimíra Bärtla z ministerstva obchodu a průmyslu, ve které reaguje na naše obavy, týkající se připravovaných transatlantických smluv TTIP, CETA a TISA. Za zájem o diskusi děkujeme.

Po zkušenostech s českou privatizací a urychleným, předčasným otevřením českého trhu zahraničnímu kapitálu po roce 1989 bez odpovídajícího firewallu – tedy ochrany českých národních zájmů a sociálního polštáře, který umožnil, že se Česká republika stala pouhou kolonií k dobývání renty – jsme však značně skeptičtí.

Předkládáme proto k diskusi čtenářům vysvětlení pana náměstka Ing. Vladimíra Bärtla a ponecháme na nich, zda je vysvětlení dostatečně uspokojí a zda jsou i oni přesvědčeni, že jsou to občané České republiky, kteří profitují z maximálního otevření české ekonomiky, a zda díky tomu naše země vzkvétá a bude vzkvétat i v případě přistoupení ke smlouvám TTIP, CETA a TISA.

Uvědomujeme si sílu občanské společnosti, který se začíná v celé Evropě probouzet. Česká společnost vykazuje nízkou míru ekonomického, ale i obecně humanitního a jazykového vzdělání, ale hlavně postrádá více soudržnosti, solidarity a ochoty zajímat se o věci veřejné a být aktivními aktéry společenských procesů, bez nichž je fungování demokracie nemožné. Není to ale pouze náš problém. Přeměnou člověka v konzumenta utrpěly i ostatní demokratické státy v Evropě. Českou společnost se  ale podařilo po roce 1989 atomizovat téměř dokonale a konzumními cukrátky odvrátit pozornost od res publica. Proto jsme založili i web e-republika a využíváme my všichni, dobrovolní a nikým neplacení publicisté a aktivisté každé příležitosti, jak informovat českou veřejnost. Nejenom díky našim zahraničním kontaktům, ale i díky našim životním zkušenostem a odborné a jazykové erudici.

Nejsme poplatní té či oné vládnoucí ideologii. Proto také sledujeme pečlivě reakce v jiných zemích na vše, co omezuje suverenitu státu a práva občanů rozhodovat o tom, v jakém systému chtějí žít a v jakém stavu ponechají zemi dalším generacím. Smlouvy TTP, TTIP, CETA, TISA jsou nástrojem získání nadvlády moci korporací nad státy a ve skutečnosti se nejedná o „liberalizaci“. Ti, kteří mluví o trzích, ve skutečnosti o žádné trhy nestojí. Asymetričnost aktérů trhů, jejich různý přístup k informacím a různý stupeň technologické úrovně a přístupu na kapitálové trhy neumožňuje ve skutečnosti vůbec proces liberalizace realizovat.

Moc je na straně 500 koncernů, které ovládají 52,8 % bohatství planety. A chtějí ji celou. Koupily si politiky, média. Její špičku tvoří světová finanční mafie, která si i beze smluv jako TTIP tak jako tak prosadila deregulaci finančního sektoru, který způsobil současnou katastrofu v reálné ekonomice, jež již nenabízí žádoucí výši míry zisku jako po II. světové válce. Na její podvody a důsledky sázení ve světovém finančním kasinu doplácí celá jedna generace – ztracená generace mladých lidí bez šance na trvalé existenční zajištění a rodinu. A je možné, že po velkém loupežném tažení to nebudou jenom oni, ale i generace dnešních penzistů, kteří si spořili celý život na penzi, kteří pouze přihlížejí, jak jsou jejich úspory znehodnocovány a jak hrozí, že jejich peníze uložené ve fondech zmizí v černých dírách pro záchranu finančních trhů. Přejme si však, aby v etapě lámání chleba v době velké recese k velké transformaci, jak o tom píše Doc. Švihlíková, zvítězil zdravý rozum, nikoliv všehoschopní patologičtí jedinci. (Knihu Přelom doporučuji všem, kteří chtějí pochopit vývoj za posledních 50 let. Nepojednává totiž o ideologii, dogmatech a manipulaci s pravdou, ale o faktech.)

TTIP smlouva a smlouva TISA o službách by umožnila, co se týká finančního sektoru, aby státy neměly šanci zakázat toxické deriváty a riskantní finanční produkty, kvůli kterým jenom americká vláda po pádu Lehman and Brothers vydala z kapes občanů USA 183 miliard – a to jenom proto, aby zachránila některé vybrané banky od pádu a zabránila dominovému efektu. Jak by pak mohly vzdorovat velkým žralokům, kterým slouží dnešní politika etické a regionální banky, malé spořitelny, družstva, které v západních zemích byly oporou malého a středního podnikání a rozvoje lokálních ekonomik po II. světové válce a které mají ještě důvěru u občanů. Jsou to i ony, které dnes vyjadřují své obavy a stojí na straně odpůrců.

Vzhledem k tomu, že i sestra smlouvy TTIP – transpacifická smlouva TTP mezi USA, Austrálií, Malajsií, Japonskem a dalšími menšími zeměmi Pacifiku naráží na odpor konzervativních senátorů přímo v USA, je možné, že nakonec nebude v USA ani odhlasována. Protože se jedná o smlouvu mezinárodní, musí být odsouhlasena jednotlivými zeměmi. Ukazuje se ovšem, že smlouvy plně podporují americké korporace, avšak japonští podnikatelé například vidí ve smlouvě ohrožení zájmů japonských firem a japonských občanů. Pochopitelně – jde o konkurenci. TTIP je sestrou TTP, určenou pro západní Evropu. Také Švýcaři, kteří nejsou v EU, v ní vidí ohrožení svých zájmů. To můžeme prezentovat řadou komentářů přímo ze švýcarského tisku.

Na našich stránkách se budeme věnovat problematice trvale. Poslední pokusy komisařky Cecilie Malmströmové provést kosmetické úpravy, které by část o ochraně investic korporací ISDS učinily akceptovatelnější, lze považovat za pouhý manévr na odvrácení pozornosti od základní problematiky. Nás zajímají ekologické, sociální, zdravotní a bezpečnostní standarty. A ty vnímáme jako ohrožené. Nejde jenom o soudní nebo mimosoudní řešení konfliktů – stát versus korporace.

Nabízíme prozatím k prostudování komentáře nevládních organizací z Bruselu, který se vyjadřuje k návrhům komisařky Malmströmové v anglické a německé verzi. Problematice se však budeme i nadále věnovat v dalších dílčích článcích.

http://www.s2bnetwork.org/isds-statement/

https://dl.dropboxusercontent.com/u/3201782/S2B-Analyse%20Malmstr%C3%B6ms%20ISDS%20Reform%206.%20Mai%202015%20Deutsch.pdf