Posadíme se na hodinku: Proč se setkají Putin s Trumpem

Podle všeho dojde ve Vietnamu ke druhému setkání Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Na pořadu jednání budou tři největší problémy a v této chvíli nejkonstruktivnější témata rusko – amerických vztahů: Severní Korea, Sýrie a Ukrajina.

Jak se může Trump probít k Putinovi

Ve Vietnamu je 10. a 11. listopadu summit Asijsko-tichooceánské ekonomické spolupráce (ATES). Moskva i Washington potvrdily setkání vůdců při této příležitosti. Mezi USA a RF se nahromadilo ohromné množství problémů a nedorozumění, která potřebují řešení na nejvyšší úrovni. V takovém případě se obvykle organizuje dvoustranné setkání na takové úrovni a tam se věci řeší. Jenže v současnosti není běžný postup možný jednoduše proto, že Američané mají své vnitropolitické problémy, které to neumožňují.

Jiná věc je setkání na nějaké akci. Žádné přípravy, žádné globální balíky transakcí – vůdci si jednoduše vyčlení chvíli v programu, aby mohli posoudit ty smutné záležitosti. Ruský senátor Igor Puškov soudí: „Pro Trumpa je důležité se setkat s Putinem, nikoliv že by opouštěl protiruskou paranoiu, ale z logiky reálné politiky. Tím se liší od Kongresu.“

Zatlačíme spolu?

Severokorejská tématika je na první pohled důležitá pro  celý svět, podle vyjadřování obou stran tak tak, že nezačne válka. Trumpovy jestřábí plány nenacházejí podporu ani mezi americkými spojenci. Japonsko a Jižní Korea vydělují znepokojení severoamerického vůdce na to, které se týká možnosti napadnout území USA, ale nepřejí si válku, v níž by byli hlavními postiženými. Proto Tokio i Soul navrhují omezit se jen na sektorový nátlak.

Nakonec se USA dostaly v korejské otázce do jakési izolace a hledají řešení ve spolupráci s Ruskem. Podle Dmitrije Peskova dnes žádná spolupráce není, je jen „epizodická výměna názorů“, ale Trump prohlásil, že „ohledně Severní Koreje potřebuje pomoc Putina“. Otázka je co si USA pod pojmem pomoc představují. Asi plnění uvalených sankcí a zesílení nátlaku na KLDR. Šéfka demokratů ve Sněmovně reprezentantů Pelosiová oznámila, že „ruská strana dosud žádné kroky k zastavení stanovených akcí v Severní Koreji neučinila“.

Moskva je samozřejmě ochotna pomoci s nátlakem. „Epizodická výměna názorů“ již vedla Rusko (a Čínu) k tomu, že podpořily americký projekt rezoluce RB OSN o zavedení nových sankcí proti KLDR. Moskva tyto sankce nepovažuje za východisko z krize, ale k vystřízlivění umanutého severokorejského vedení. Podle Kremlu je východiskem normální, lidské a zdvořilé jednání s KLDR s důrazem na rozvoj humanitární a hospodářské spolupráce.

K tomu USA dosud nejsou připraveny. Washington žádá úplné odstranění severokorejského raketového a jaderného programu, ale o tom  nehodlá jednat Kim. Jednat však chtějí jiní. Soul čeká severokorejskou delegaci na olympijských hrách v Pchjongčchangu v únoru 2018 a chce pro její účast udělat maximum.

Jdeme rozdílně

V otázce Sýrie jsou zainteresované Rusko i USA. Rusko musí syrskou kampaň ukončit vítězstvím, nejen vojenským, ale též politickým. Proto je podle Peskova urovnání v Sýrii „potřeba dovést na kvalitativně novou úroveň“. Znamená to iniciovat úspěšná jednání mezi všemi stranami občanského konfliktu schopnými se domlouvat.

Avšak Kreml (ve skutečnosti za proces odpovídá) jej nemůže posunout dotud, dokud nenajde pochopení u zahraničních sponzorů syrské opozice. S Tureckem to je již dosaženo, částečně i se Saúdskou Arábií a zůstali jen Američané, kryjící nevelké bandy bojovníků a oddíly kurdské opozice. Kreml žádá, aby Spojené státy nesabotovaly politický proces, aby posadily své bandy za jednací stůl a přesvědčily Kurdy, kteří v dohodě s IS zabrali velká území za Eufratem, aby zmírnili své ambice.

Spojené státy potřebují svoji syrskou kampaň nějak zakončit. Samozřejmě Trump nazve vítězstvím okupaci Rakky, ale o reálné vítězství jde jen těžko. Asad zůstal prezidentem, Írán si uchoval hlavní vliv na Sýrii a ze spojenců zůstali z místních jen pro všechny toxičtí Kurdové. Zahájit proti nim akce nevyloučil Írán, Sýrie, ani Turecko. Nelze předpokládat, že při zahájení takových akcí budou Američané za Kurdy bojovat. Vždyť z pomoci iráckým Kurdům se vyvlékli. Ze situace chtějí vyváznout se zachováním tváře. Vzato pragmaticky by pro USA byl optimální taktický kompromis s Moskvou alespoň na takových podmínkách, na jakých se chce domluvit Netanjahu (nehází Kremlu klacky pod nohy a ten zase zaručuje, že bude brát v úvahu jeho zájmy při politickém zakončení občanské války v Sýrii). Čas ukáže, zda bude Trump, jakožto pragmatik, ochoten k takovému kompromisu při jeho protiíránském smýšlení.

Správní mírotvorci?

Nakonec Putin s Trumpem posoudí pro RF nejbližší téma a tím je strádající Ukrajina. Ani v Kremlu netvrdí, že bude kyjevská otázka na pořadu, ale a) mluvil o tom Trump, b) v předvečer zasedání OSN ohledně mírové operace na Donbasu mají oba co posuzovat. Moskva se snaží přesvědčit USA k podpoře varianty rezoluce o mírové misi s úzkým mandátem, který má být ochranou mise OBSE.

Naděje vkládané v americké zprostředkovatele je nevelká. Zvláštní pověřenec Trumpa Volker i Mitchell, který je na ministerstvu zahraničí odpovědný za Ukrajinu, se drží jestřábího pohledu. Proto jim vyhovuje ukrajinská varianta rezoluce, která počítá s tím, že na Donbas nebudou vyslány mírové sily, ale zahraniční okupační těleso. Jeho úkolem by bylo silové odzbrojení opolčenců a uchopení kontroly nad hranicí, přičemž by Kyjev mohl realizovat chorvatský scénář.

Potíž je jen v tom, že to Kreml kategoricky odmítá. Putin řekl přímo, že chorvatský scénář na Donbasu není možný a Američany podaná kyjevská varianta rezoluce bude považována za provokaci a okamžitě zablokována. Vyhraje Porošenko a rusofobové, ale ne Trump. On potřebuje na Donbase nedopustit válečnou eskalaci, aby nepřišel do konfliktu s Moskvou kvůli tomu, že si tam Porošenko chce zaválčit. Trump jej osobně nemá rád. Dosáhnout kompromis bude těžké. Americký prezident přijíždí na setkání s kolosální politickou zátěží, jíž je pokračující zkoumání „ruské věci“, které mu brání podepsat a tím spíše realizovat jakákoliv veřejná ujednání s Putinem o Ukrajině. Proto odborníci přikládají hlavní neděje zejména do neveřejné dohody, která, pokud bude dosažena, se projeví až za několik měsíců.

Gevorg Mirzojan je docent politologie Finanční univerzity při vládě RF a zvláštní dopisovatel časopisu Expert

Převzato z Expert.ru

Překlad: Zajoch

Stanův komentář: Zatím to vypadá, že pokud se Trump s Putinem setkají, bude to pouze neoficiálně. Ale nechme se překvapit.