Pozvánka: Den větrné energetiky

Pozvánka Hnutí DUHA, České společnosti pro větrnou energii a Komory OZE

JAK NÁM MOHOU VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY ULEHČIT ŽIVOT

Kdy: Sobota 11. června 2016 (9:00 – 16:00)

Kde: Na pěti místech ČR s větrnými elektrárnami

  • Oldříšov u Opavy (Moravskoslezský kraj)
  • Věžnice (Vysočina)
  • Klíny (Ústecký kraj)
  • Hať (Moravskoslezský kraj)
  • Zlatá Olešnice (Královéhradecký kraj)

Hlavní akce pro veřejnost proběhnou v Brně (náměstí Svobody) a Chrudimi (továrna SIAG).

Co: Už po jedenácté se u příležitosti Světového dne větru otevírají pro širokou veřejnost vybrané větrné elektrárny po celé naší zemi. Kromě komentované prohlídky samotné elektrárny je připraven bohatý doprovodný program. Akce jsou vhodné pro fotografy.

Vybíráme nejzajímavější akce:

  • Zlatá Olešnice – vyhlídka z obřího jeřábu, který vás zdvihne až k vrcholku větrné elektrárny
  • Brno – exponát dvacetimetrové lopatky větrné elektrárny, model chytré domácnosti využívající elektřinu z obnovitelných zdrojů, koncept komunitního vlastnictví obnovitelných zdrojů, pokus o zápis rekordu v počtu dětmi namalovaných větrných elektráren
  • Věžnice – projížďky elektromobily
  • Chrudim – procházka interiérem větrné elektrárny prostřednictvím 3D simulace, odborná exkurze úspěšnou továrnou vyrábějící a vyvážející komponenty na větrné elektrárny.

Víc informací o programu a lokalitách na www.hnutiduha.cz/akce/den-vetrne-energetiky a www.csve.cz

Kdo:

  • Experti České společnosti pro větrnou energii
  • Experti Hnutí DUHA
  • Provozovatelé větrných parků

Kontext: Přestože nejsme větrné Dánsko, existuje u nás podle nezávislých studií Akademie věd dostatek vhodných míst, abychom větrnou energií dokázali pokrýt třetinu naší spotřeby elektřiny. Rozvojem větrné energetiky by tak u nás mohlo vzniknout až 23 tisíc nových pracovních míst, jak uvádí loňská studie

Podaří-li se prosadit novelu zákona, kterou chystá Hnutí DUHA společně s Komorou OZE, budou se obce, občané nebo zemědělci a drobní podnikatelé moci stát mnohem snadněji spoluvlastníky obnovitelných zdrojů. Peníze získané provozem elektrárny tak zůstanou v daném místě či regionu.

Přestože je tento model vlastnictví rozšířený více v západní Evropě, objevují se první pokusy i u nás. Jednou takových z obcí je i Věžnice na Vysočině, kde se budete moci zeptat místních lidí, jaké to je žít v sousedství s větrnou elektrárnou.

Těšíme se na setkání!

Více informací o připravované novele a konceptu obecních obnovitelných zdrojů naleznete na webu http://www.hnutiduha.cz/vitr/

16
Komentujte

Chcete-li přidat komentář, přihlaste se viz Přihlášení.
16 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
9 Autoři komentářů
hudryperSiocnemoidiotronicbbb Autoři posledních komentářů
  Odebírat  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Gatta
Člen
Gatta

Tak po řepce a solárech – do třetice. Teď už doopravdy … těď už úplně jinak …

Pro začátek tedy alespoň ten „pokus o zápis rekordu v počtu dětmi namalovaných větrných elektráren“. Nejlépe růžovými pastelkami.

cnemo
Člen

>Přestože nejsme větrné Dánsko, existuje u nás podle nezávislých studií Akademie věd dostatek vhodných míst, abychom větrnou energií dokázali pokrýt třetinu naší spotřeby elektřiny.

No tak nevím, u nás se už druhý den kromě bouřek nehnul lístek. Takže tu to zázračné místo nebude:) Třetina spotřeby :)))))

lubajs
Člen
lubajs

cnemo napsal >Přestože nejsme větrné Dánsko, existuje u nás podle nezávislých studií Akademie věd dostatek vhodných míst, abychom větrnou energií dokázali pokrýt třetinu naší spotřeby elektřiny. No tak nevím, u nás se už druhý den kromě bouřek nehnul lístek. Takže tu to zázračné místo nebude:) Třetina spotřeby :))))) Standardní výška stožárů větrníků bývá nejčastěji od 40 do 110 metrů. Na zemi se třeba nepohne ani lístek, ale v pár desítkách metrů už většinou duje pořádný fičák. Měl jsem možnost se dostat na komín elektrárny Dětmarovice, který má 264 metrů a tam jsem v tom větru měl co dělat se udržet… Číst vice »

idiotronic
Člen
idiotronic

Životnost větrné elektrárny je 20 let.To znamená recyklovat 1 600 000 tun betonu a další vyrobit…Kdo se tím zabývá? (Úvaha předpokládá, že celá energetika jede na vítr). Ale technologii recyklace betonu u nás nemáme. Kompozitní materiály pro vrtuli by měly vycházet z biomasy. Podobný (méně vyhrocený) problém je s fotovoltaikou.
Poměr energie,vyrobené v době životnosti / energie, potřebné pro výstavbu —

elektrárna……………výstup/vstup
vodní…………………..50x-200x
jaderná………………..20x-60x
uhelná………………….10x-30x
plynová………………..5x-25x
solární FV…………….3x-10x
větrná ČR………………10x
Z článku ,,obnovitelné zdroje neexistují“ – 14.02.2006, proatomweb
Doporučené cesty: prodloužení životnosti (všech výrobků), rozvoj recyklace,

idiotronic
Člen
idiotronic
brtnikvbrlohu1
Člen
brtnikvbrlohu1

Odkaz nefunguje

brtnikvbrlohu1
Člen
brtnikvbrlohu1

Zajímavé :) přes goglíka jsem se tam dostal:
http://proatom.luksoft.cz/

Gatta
Člen
Gatta

Mám takový pocit, že nyní, po období v němž Bursík s Biomasou úspěšně zprofanovali Stranu zelených, tak že se Hnutí DUHA snaží zaplnit toto místo a SZ nahradit.
Bohužel ne po stránce odborné, ale politicky.

bbb
Host
bbb

idiotronic napsal
Životnost větrné elektrárny je 20 let.To znamená recyklovat 1 600 000 tun betonu a další vyrobit…

Skutečně jsou betonové základy po 20 letech na vyhození? Nebo se předpokládá životnost jen ostatní techniky na tuto dobu. Bude-li stožár chráněný proti korozi… Snad by životnost mohla být i delší, viz jaderné reaktory, kdysi zamýšlené na 25 let, nyní již prodloužena na 40 let, tuším.

idiotronic
Člen
idiotronic

bbb napsal Skutečně jsou betonové základy po 20 letech na vyhození? Nebo se předpokládá životnost jen ostatní techniky na tuto dobu. Bude-li stožár chráněný proti korozi… Snad by životnost mohla být i delší, viz jaderné reaktory, kdysi zamýšlené na 25 let, nyní již prodloužena na 40 let, tuším. Já bych s vámi pochopitelně souhlasil. Musí tomu odpovídat technický stav a musí být vystaveno úřední osvědčení, tedy nesmí se stát, aby někdo namísto údržby a opravy již ekonomicky zaplacené zařízení opustil. Ostatně paní Irena odkazuje ne něco podobného na téma automobil. (oč rozumněji je postaven stolní počítač ve srovnání s televizorem… Číst vice »

cnemo
Člen

lubajs napsal
Standardní výška stožárů větrníků bývá nejčastěji od 40 do 110 metrů. Na zemi se třeba nepohne ani lístek, ale v pár desítkách metrů už většinou duje pořádný fičák. Měl jsem možnost se dostat na komín elektrárny Dětmarovice, který má 264 metrů a tam jsem v tom větru měl co dělat se udržet na nohou, přitom dole panovalo bezvětří.

No a proto pravidelně stojí min. třetina větrníků u Vídně. Včera jsem byl v Polsku, úplně to samé.

cnemo
Člen

bbb napsal Skutečně jsou betonové základy po 20 letech na vyhození? Nebo se předpokládá životnost jen ostatní techniky na tuto dobu. Bude-li stožár chráněný proti korozi… Snad by životnost mohla být i delší, viz jaderné reaktory, kdysi zamýšlené na 25 let, nyní již prodloužena na 40 let, tuším. No uvidíme, který statik Vám tu dostatečnost základů podepíše:) A prodloužení životnosti? Listy jsou z laminátu, ten materiál stárne, průměrně ztratí za 20 let půlku své pevnosti. U JE reaktoru se na nějaký ten kilogram nehledí a tak je tam počáteční bezpečnost o řád jinde a tím pádem si můžete dovolit přetáhnout.… Číst vice »

Sio
Člen
Sio

Irena napsal http://voicesevas.ru/news/23535-normalnyy-avtomobil-dolzhen-sluzhit-ne-menee-30-let.html První moje auto, Škoda Octavia kombi r.v. 1971 jsem koupil v roce 1985 za 10000 Kčs. Prodal v roce 1995 za 6000 (stáří 25 let), koupil Škodu 105M za 50000, r.v. 1985,prodal v roce 1999 za 20000 (15 let), a koupil Renault 19 Chamade r.v. 1989 za 100000 Kč, prodal v roce 2010 za 10000 Kč (21 let), koupil Renault Laguna,r.v. 1999 za 120000 Kč (17 let), to mám dodnes, vypadá to že vydrží ještě 2 – 4 roky. Starší auta ovšem vyžadují větší náklady na údržbu, u Chamade to ke konci bylo kolem 20000 ročně. Na… Číst vice »

Sio
Člen
Sio

idiotronic napsal Já bych s vámipochopitelně souhlasil. Musí tomu odpovídat technický stav a musí být vystaveno úřední osvědčení, tedy nesmí se stát, aby někdo namísto údržby a opravyjiž ekonomicky zaplacené zařízení opustil. Ostatně paní Irena odkazuje ne něco podobného na téma automobil. (oč rozumněji je postaven stolní počítač ve srovnání s televizorem : modernizace versus popelnice) Moderní počítač je obvykle notebook a jeho životnost při náročnějším provozu je cca 4 roky. Samozřejmě, při šetrnějším zacházení je to dvojnásobek, ale problém je v morálním zastaráváním. S Windows XP už není dnes tak pohodlná práce nehledě na Windows 98 … s Linuxem… Číst vice »

hudryper
Člen
hudryper

Když už jsme u životního prostředí,věnujte prosím pár minut následujícímu pořadu :

https://www.youtube.com/watch?v=TLUgEXI9RYI

Některým z vás jsem to už poslal mailem. Možná se v popisovaném efektu kladných a záporných
sil projevujících se na zemském povrchu a pod ním skrývá nevyužívané energetické tajemství…..