Diskuze k článku


  • Gatta • 6. června 2016

    Tak po řepce a solárech – do třetice. Teď už doopravdy … těď už úplně jinak …

    Pro začátek tedy alespoň ten „pokus o zápis rekordu v počtu dětmi namalovaných větrných elektráren“. Nejlépe růžovými pastelkami.

  • cnemo • 6. června 2016

    >Přestože nejsme větrné Dánsko, existuje u nás podle nezávislých studií Akademie věd dostatek vhodných míst, abychom větrnou energií dokázali pokrýt třetinu naší spotřeby elektřiny.

    No tak nevím, u nás se už druhý den kromě bouřek nehnul lístek. Takže tu to zázračné místo nebude:) Třetina spotřeby :)))))

  • lubajs • 6. června 2016

    cnemo napsal

    >Přestože nejsme větrné Dánsko, existuje u nás podle nezávislých studií Akademie věd dostatek vhodných míst, abychom větrnou energií dokázali pokrýt třetinu naší spotřeby elektřiny.

    No tak nevím, u nás se už druhý den kromě bouřek nehnul lístek. Takže tu to zázračné místo nebude:) Třetina spotřeby :)))))

    Standardní výška stožárů větrníků bývá nejčastěji od 40 do 110 metrů. Na zemi se třeba nepohne ani lístek, ale v pár desítkách metrů už většinou duje pořádný fičák. Měl jsem možnost se dostat na komín elektrárny Dětmarovice, který má 264 metrů a tam jsem v tom větru měl co dělat se udržet na nohou, přitom dole panovalo bezvětří.

  • idiotronic • 7. června 2016

    Životnost větrné elektrárny je 20 let.To znamená recyklovat 1 600 000 tun betonu a další vyrobit…Kdo se tím zabývá? (Úvaha předpokládá, že celá energetika jede na vítr). Ale technologii recyklace betonu u nás nemáme. Kompozitní materiály pro vrtuli by měly vycházet z biomasy. Podobný (méně vyhrocený) problém je s fotovoltaikou.
    Poměr energie,vyrobené v době životnosti / energie, potřebné pro výstavbu —

    elektrárna……………výstup/vstup
    vodní…………………..50x-200x
    jaderná………………..20x-60x
    uhelná………………….10x-30x
    plynová………………..5x-25x
    solární FV…………….3x-10x
    větrná ČR………………10x
    Z článku ,,obnovitelné zdroje neexistují“ – 14.02.2006, proatomweb
    Doporučené cesty: prodloužení životnosti (všech výrobků), rozvoj recyklace,

  • idiotronic • 7. června 2016

    odkaz přesně
    http://www.proatom.luksoft.cz/view.php?cisloclanku=2006021401

  • brtnikvbrlohu1 • 7. června 2016

    Odkaz nefunguje

  • brtnikvbrlohu1 • 7. června 2016

    Zajímavé :) přes goglíka jsem se tam dostal:
    http://proatom.luksoft.cz/

  • Gatta • 7. června 2016

    Mám takový pocit, že nyní, po období v němž Bursík s Biomasou úspěšně zprofanovali Stranu zelených, tak že se Hnutí DUHA snaží zaplnit toto místo a SZ nahradit.
    Bohužel ne po stránce odborné, ale politicky.

  • bbb • 7. června 2016

    idiotronic napsal
    Životnost větrné elektrárny je 20 let.To znamená recyklovat 1 600 000 tun betonu a další vyrobit…

    Skutečně jsou betonové základy po 20 letech na vyhození? Nebo se předpokládá životnost jen ostatní techniky na tuto dobu. Bude-li stožár chráněný proti korozi… Snad by životnost mohla být i delší, viz jaderné reaktory, kdysi zamýšlené na 25 let, nyní již prodloužena na 40 let, tuším.

  • idiotronic • 7. června 2016

    bbb napsal
    Skutečně jsou betonové základy po 20 letech na vyhození? Nebo se předpokládá životnost jen ostatní techniky na tuto dobu. Bude-li stožár chráněný proti korozi… Snad by životnost mohla být i delší, viz jaderné reaktory, kdysi zamýšlené na 25 let, nyní již prodloužena na 40 let, tuším.

    Já bych s vámi pochopitelně souhlasil. Musí tomu odpovídat technický stav a musí být vystaveno úřední osvědčení, tedy nesmí se stát, aby někdo namísto údržby a opravy již ekonomicky zaplacené zařízení opustil. Ostatně paní Irena odkazuje ne něco podobného na téma automobil. (oč rozumněji je postaven stolní počítač ve srovnání s televizorem : modernizace versus popelnice)

  • cnemo • 8. června 2016

    lubajs napsal
    Standardní výška stožárů větrníků bývá nejčastěji od 40 do 110 metrů. Na zemi se třeba nepohne ani lístek, ale v pár desítkách metrů už většinou duje pořádný fičák. Měl jsem možnost se dostat na komín elektrárny Dětmarovice, který má 264 metrů a tam jsem v tom větru měl co dělat se udržet na nohou, přitom dole panovalo bezvětří.

    No a proto pravidelně stojí min. třetina větrníků u Vídně. Včera jsem byl v Polsku, úplně to samé.

  • cnemo • 8. června 2016

    bbb napsal
    Skutečně jsou betonové základy po 20 letech na vyhození? Nebo se předpokládá životnost jen ostatní techniky na tuto dobu. Bude-li stožár chráněný proti korozi… Snad by životnost mohla být i delší, viz jaderné reaktory, kdysi zamýšlené na 25 let, nyní již prodloužena na 40 let, tuším.

    No uvidíme, který statik Vám tu dostatečnost základů podepíše:)

    A prodloužení životnosti? Listy jsou z laminátu, ten materiál stárne, průměrně ztratí za 20 let půlku své pevnosti. U JE reaktoru se na nějaký ten kilogram nehledí a tak je tam počáteční bezpečnost o řád jinde a tím pádem si můžete dovolit přetáhnout. U vrtulí to ale nejde, z principu věci jsou bezpečnostní koeficienty daleko menší.

    BTW, např. norma Shell pro petrochemické laminátové nádrže počítá stěnu jako pevnost x 8 a přesto nebývá životnost nádrží o mnoho větší, než 20-25 let. A to jsou obvykle bez dynamického namáhání. Naprosto netuším, jak se tyto věci řeší třeba v leteckém průmyslu.

  • Sio • 8. června 2016

    Irena napsal

    http://voicesevas.ru/news/23535-normalnyy-avtomobil-dolzhen-sluzhit-ne-menee-30-let.html

    První moje auto, Škoda Octavia kombi r.v. 1971 jsem koupil v roce 1985 za 10000 Kčs. Prodal v roce 1995 za 6000 (stáří 25 let), koupil Škodu 105M za 50000, r.v. 1985,prodal v roce 1999 za 20000 (15 let), a koupil Renault 19 Chamade r.v. 1989 za 100000 Kč, prodal v roce 2010 za 10000 Kč (21 let), koupil Renault Laguna,r.v. 1999 za 120000 Kč (17 let), to mám dodnes, vypadá to že vydrží ještě 2 – 4 roky. Starší auta ovšem vyžadují větší náklady na údržbu, u Chamade to ke konci bylo kolem 20000 ročně. Na druhé straně, fungl nové auto si nejspíše pojistíte a to je 10000 Kč/ročně. Blbé je, pokud chcete mít 99,9% jistotu, že každý den vyjedete do práce a vrátíte se zpátky.
    Co se kazí? Motor ne. Tedy u starých škodovek měl tendenci se přehřívat, u renaultů nikdy. Ale elektronika, elektrika (zpuchřelé izolace), zapalování, stahování okének, různé pumpy, řemenice, propálí se výfuk, filtry, brzdy, odpružení, klimatizace atd. – prostě to, co motor doplňuje. Motor vydrží prý až 400 tis. km, vyzkoušeno mám u chamade 250000 bez větších problémů.

  • Sio • 8. června 2016

    idiotronic napsal
    Já bych s vámipochopitelně souhlasil. Musí tomu odpovídat technický stav a musí být vystaveno úřední osvědčení, tedy nesmí se stát, aby někdo namísto údržby a opravyjiž ekonomicky zaplacené zařízení opustil. Ostatně paní Irena odkazuje ne něco podobného na téma automobil. (oč rozumněji je postaven stolní počítač ve srovnání s televizorem : modernizace versus popelnice)

    Moderní počítač je obvykle notebook a jeho životnost při náročnějším provozu je cca 4 roky. Samozřejmě, při šetrnějším zacházení je to dvojnásobek, ale problém je v morálním zastaráváním. S Windows XP už není dnes tak pohodlná práce nehledě na Windows 98 … s Linuxem to sice jde, ale jsou tu také obrovské rozdíly v náročnosti na HW. Máme tu řádové zrychlení internetu a na stránkách je řádově více reklamního balastu + všelijaké spyware. Počítač s RAM do 1GB je dnes už otravně pomalý …

  • hudryper • 9. června 2016

    Když už jsme u životního prostředí,věnujte prosím pár minut následujícímu pořadu :

    https://www.youtube.com/watch?v=TLUgEXI9RYI

    Některým z vás jsem to už poslal mailem. Možná se v popisovaném efektu kladných a záporných
    sil projevujících se na zemském povrchu a pod ním skrývá nevyužívané energetické tajemství…..