Retro: Dohnat a předehnat… Súdán

Reklama


1. září 2010

O tom, že střední vrstva může v Česku velmi snadno upadnout do chudoby, se v disentu diskutuje již delší dobu, nyní toto poznání konečně začalo pronikat i do mainstreamu. Na vině jsou zaslepené reformy (přesněji sociální experimenty) vlády, která nějak není schopna pochopit, že lidé nejsou šroubky, které se přinejhorším natřou vazelíínou a strčí na příštích dvacet let do skladu. Někdy to skoro vypadá, jako by vládu vyloženě mrzelo, že „Česko je země, kde je podle celoevropských měřítek málo chudých rodin,“ a snažila se s tím něco udělat, aby česká situace lépe odpovídala neoliberálnímu ideálu prudkých třídních a sociálně-ekonomických rozdílů. Stejně, jako byli na počátku devadesátých let vyráběni kapitalisté, ať to stojí, co to stojí, snaží se dnes vláda vyrobit lidi pokud ne vyloženě chudé, tak alespoň na hranici chudoby permanentně žijící, tj. lidi velmi zranitelné a snadno zneužitelné. Asi si od toho slibuje levnější pracovní sílu a tím vyšší zisky podnikatelů. Za co bude jejich zboží a služby zbídačená veřejnost nakupovat, už vláda neřeší.

Podmínky pro úspěšnou reformu má vláda ideální: „Problém Česka totiž spočívá v tom, že dělicí čára mezi příjmovou chudobou a střední vrstvou je velmi tenká. Stačí zmrazení příjmů, nárůst životních nákladů, změna sociální politiky státu zejména omezením sociálních dávek, a řada rodin ze současné střední vrstvy začne rozšiřovat pásmo chudých rodin. (…) Sklouznutí do oblasti nedostatku není nijak složité a prakticky se do ní může dostat každý. Nebude se tedy jednat o rodiny těch, kteří nechtějí pracovat.“

Pokud si dala vláda za cíl dohnat a předehnat Súdán, co se životní úrovně a sociální koherence týče, jde na to dobře. Ostatně, něco rozbít je snadné, stejně jako šikanovat slabé a bezbranné. Nezávidím ale tomu, kdo to bude po téhle juntě spasitelů dávat dohromady. Nejde totiž jen o obsahy účetních knih – jde o „duši národa“, ochotu lidí participovat na chodu společnosti i jinak, než koukat kde co ukrást a jak koho oškubat.

Možná jsem vadný, ale jsem bytostně přesvědčen o tom, že Súdán není dobré místo k životu, bez ohledu na to, že stát je v něm tak minimální, jak je to jen možné. Tam, kde vládne zákon džungle, není místo pro žádný jiný. A už vůbec ne pro takový, který by bral zřetel na lidská a občanská práva.

Převzato z blogu Tribun

Přejít do diskuze k článku 1 komentář