31. 7. 2011
Na Šumavě vypukla válka se zlým broukem lýkožroutem, a protože v lásce a válce je povoleno vše, na nějaký ten zákon se nekouká a kácí se o sto šest i bez příslušných povolení. Přitom povolení je jenom formalita, protože nová košťata na ministerstvu životního prostředí jsou ze stejného těsta, jako nová košťata ve vedení NP Šumava, takže se bez problémů shodnou, že Šumava nesmí ležet ladem, ale musí být řádně hospodářsky využita, ať už jako zdroj dřeva, nebo jako výrobní faktor turismu, protože z čeho nemá podnikatel užitek, to je k ničemu. Ale uznejte, že kácet bez povolení je přeci jenom větší zábava, takže se těží bez něj, ilegálně. Alespoň se ukáže, kdo je na Šumavě pánem (ne, Trautenberk to kupodivu není).
Žádný ráj šumavský se ovšem zatím nekoná, protože se na scéně objevily nepřátelské živly, pátá kolona zlého brouka lýkožrouta – ekologičtí aktivisté. A zahájili blokádu ilegální těžby, protože je ilegální. A proto, že s ní v principu nesouhlasí. Nějak nám ti naši milí zelenaví aktivisté zapomněli, že občanská neposlušnost se v Čechách toleruje pouze v případě, že je napřena tím pravým směrem.
A protože aktivisté kazí dřevařům kšeft (zainteresovat dřevaře finančně na těžbě bylo chytré, podobně jako tomu bylo při sporech o pozemky v Nošovicích), tak jsou dřevaři na aktivisty zlí. A protože místní by rádi Šumavu upravenou a líbivou a se spoustou sjezdovek a investičních příležitostí, jsou na dřevaře hodní a spolu s nimi na aktivisty zlí, protože jim kazí kšefty.
Až sem na tom vlastně nic k divení není. Různí lidé, různé zájmy. Tomu by se nedivil snad ani Špinda Strakáček.
Zajímavé to začne být až v okamžiku, kdy se na scéně objeví třetí do party – policie. Takže tu máme na jedné straně správu parku a dřevaře, kteří chtějí pod praporem svatého boje proti zlému brouku lýkožroutu těžit dřevo v národním parku bez příslušných povolení, čímž porušují zákon, na straně druhé místní obyvatele, kteří porušování zákona nejenom že schvalují, ale přímo požadují, a na straně třetí ekologické aktivisty, kteří vedou svůj vlastní svatý boj za záchranu Šumavy nedotčené a neprůmyslové, a na jejichž straně je, alespoň zatím, zákon.
A do toho vstupuje policie, která – pomáhá dřevařům proti aktivistům a vyhání, či spíše vynáší, aktivisty z lesa, aby umožnila dřevařům nerušenou nezákonnou těžbu. Člověk se nutně musí ptát, komu že to policie pomáhá a koho že to před čím chrání
Člověk musí, já nemusím. Já jsem z toho jelen.
Převzato z blogu Tribun
Jen doplněk pro zajímavost k nadpisu: Být z nečeho jelen.
Rčení, které poukazuje na něčí zmatenost a nedostatek důvtipu, vzniklo za první světové války, když čeští vojáci museli v rámci císařské armády Rakousko-Uherska bojovat po boku Maďarů. Ti se během nástupu hlásili při vyvolání svého jména právě vykřiknutím slova: „jelen“, což je maďarský výraz pro: „přítomen“. To, že maďarština používá slovo, které zní jako české jméno zvířete, spolu s často nízkou inteligencí maďarských branců, přišlo Čechům legrační a celé se to ujalo a používalo nadále i po válce.
No, takže se podařilo vybudovat se Šumavy další lýkožroutskou přírodní reservaci … to je vysledek. Jsem laik, ale dívám se a mám tam chalupu…
Na něco hodně důležitého se pozapomíná. Hodní dřevaři a hodní majitelé pozemků a středisek a hodní developeři by dokázali uchránit tak možná jen více „zisku“ získaného pro sebe na úkor všech. Hodně naivními představami netrpí totiž jen velká část aktivistů na jedné straně ale i lid vezdejší, obyvatelstvo Šumavy ale i široká lesnická veřejnost, o dřevařích raději ani nemluvme. Podívejte se na stav lesů jinde, skoro celá Morava… Kalamitní plochy jako na Šumavě tam jsou navzdory tomu, že tam téměř nejsou Národní přírodní rezervace se smrčinami. Lýkožrout smrkový na své šíření žádné rezervace NEPOTŘEBUJE!!!