Rusko v křišťálové kouli

Reklama


V diskusi u předchozích článků zazněly dvě otázky:

  • Jaký bude další vývoj v Rusku, kterému prý vládne nepředvídatelný Putin?
  • Co se bude dít, až jednou Putin přestané vládnout?

Pokusím se na obě otázky odpovědět podle toho, jak se mi jeví dnešní Rusko. Na začátek chci říci, že považuji Rusko za zemi s kapitalismem jako řemen, nemůže to být ani jinak, když jeho zákonodárství v 90. letech minulého století vytvářeli absolventi a obdivovatelé Friedmanovy chicagské banksterské školy. Vladimír Putin je dle mého názoru ideologicky umírněný ruský nacionalista, který má sklony k idealizaci ruského samoděržaví, a antikomunista, který má ale tolik zdravého rozumu, aby nechal ruské komunisty a stalinisty na pokoji a nesnažil se přepisovat dějiny. Ví totiž, že komunisté udělali ze zaostalého polofeudálního agrárního státu světovou supervelmoc s rozvinutým průmyslem a vysoce bojeschopnou armádou, kterou západní elity sice nemusely milovat, ale musely ji respektovat a jednat s ní jako rovný s rovným. V ekonomické oblasti je Putin umírněný neoliberál svým způsobem závislý na udržení oligarchického kapitalistického systému, který v Rusku vznikl v 90. letech minulého století. Nebýt ukrajinské krize a sankcí Západu, Rusko by postupně a dlouhodobě směřovalo k hospodářské integraci s Evropou, která je očividně v zájmu obou stran.

150milionové zemi nemůže efektivně vládnout jediný člověk. Rusko je parlamentní demokracie, má formálně nezávislé soudnictví a centrální banku, ústavu jim za Jelcina doslova napsali američtí poradci a jejich ruské loutky. Putinovo kouzlo je v jeho dosažených výsledcích (z Ruska rozvráceného Jelcinem opět vybudoval velmoc) a v jeho osobních vlastnostech – inteligenci, pracovitosti, schopnosti rychle a účinně reagovat na problémy, pro Rusy má ohromné charisma a podporu převyšující 80 %, o které se všem politikům Západu může jenom zdát. A úmysly Ruska jsou jasné – mají hospodářskou koncepci (obrat od proradné Evropy k Asii), vojenskou doktrínu (založenou na modernizaci armády a jasné hrozbě zničení protivníka jadernými zbraněmi, pokud je vojensky napadne) a dokonce i náznak ideologie opřené o pravoslaví a podporu rodinných hodnot.

Putinovi se na rozdíl od západních politiků podařilo přesvědčit drtivou většinu muslimů v RF, že je respektuje. Při všem tom rozhořčení nad atentátníky, které při všech pochybnostech o jejich původu a motivaci sdílím, musím poznamenat, že hnůj, který publikovali v Charlie Hebdo, by v Rusku byl sankcionován, ať už by se satirici podobným způsobem naváželi do muslimů, židů, křesťanů nebo ateistů.  Rusové (ale i ruští muslimové) se poučili z čečenské války – Rusové přestali muslimy bombardovat, ale začali jim stavět mešity a finančně podporovat oblasti, ve kterých žijí, drtivá většina muslimů je loajálních ke svému státu. Čečna a Tatarstán jsou dnes jedny z nejmodernějších a nejbohatších oblastí RF. Islámští duchovní v RF jsou zváni na všechny významné události a jejich názory jsou brány v úvahu. Přitom jsou jim ale jasně dány hranice „džihádu“ v převážně křesťanské zemi. Se skutečnými náboženskými fanatiky a těmi, kdo je podporují, tam nikdo nezachází v rukavičkách.

Rusko má kromě nepočetné a stále se zmenšující páté kolony ohromné množství chytrých a inteligentních lidí, kteří jsou ochotni k velkým obětem pro svoji vlast. A pověstní ruští oligarchové dostali na výběr – buď své bohatství využijete pro blaho země, nebo seberte nakradené a vypadněte někam, kde vás o ně mohou kdykoli připravit vaši západní přátelé. Rusko už dávno není země zaostalých opilých mužiků, jak ji tady vykreslují někteří diskutující a jinde někteří politici a prestitutky v masmédiích. Z toho všeho mi plyne jediný závěr – o budoucnost Ruska se v tom případě, že se podaří zachovat mír, nemusíme obávat. Na rozdíl od budoucnosti EU mizerně řízené zkorumpovanými elitami a vysávané místními i zámořskými bankstery.

Přejít do diskuze k článku 47 komentářů