Šest „too big to fail“ bank v USA má 278 bilionů dolarů v derivátech

Ti samí lidé, kteří způsobili poslední ekonomickou krizi, vytvořili časovanou derivátovou bombu ve výši 278 BILIONŮ USD, která může každou chvíli vybuchnout. Pokud tato kolosální bublina praskne, bude to znamenat nejhorší ekonomický kolaps v historii Spojených států. Naši politici během nedávné finanční krize slibovali, že zajistí, aby „too big to fail“ (příliš velké na bankrot) banky už nikdy nemohly být problém. Místo toho se tyto banky od té doby pořádně nafoukly. Takž teď už si doopravdy nemůžeme dovolit nechat je zbankrotovat. Hovořím teď o šesti bankách – JPMorgan Chase, Citibank, Goldman Sachs, Bank of America, Morgan Stanley a Wells Fargo. Pokud se sečtou všechny deriváty, v nichž jsou zapojeny, dojdeme k závratné sumě více než 278 bilionů dolarů. Když se však sečtou všechna aktiva těchto bank, dopočítáme se asi 9,8 bilionů dolarů. Jinými slovy, tyto “too big to fail” banky se angažovaly v derivátech sumou, která je více než osmadvacetkrát větší než součet všech jejich aktiv. To je naprosté a čiré šílenství, přesto to nevypadá, že by se tím vůbec někdo znepokojoval. Tyto banky současně stále vydělávají spousty peněz a financují kampaně těch největších politických prominentů. A v tuto chvíli neexistuje žádná motivace pro to, aby zastavily toto neuvěřitelně nezodpovědné hazardování, takže v něm prostě pokračují.

Co to přesně jsou ty „deriváty“? Mohou být nesmírně komplikované, ale já rád věci zjednodušuji. „Deriváty“ ve své podstatě nejsou žádnou investicí. Když si koupíte akcie, získáváte vlastnický podíl ve společnosti. Když si kupujete dluhopis, stáváte se věřitelem společnosti. Derivát je ale něco úplně jiného. V podstatě je většina derivátů sázka na něco, co se buď stane, nebo nestane v budoucnosti. Tyto velké banky přeměnily Wall Street v největší kasino v historii planety, a pokud věci běží hladce, vydělávají obvykle spoustu peněz.

V systému je však podstatná chyba, kterou jsem popsal ve svém  předchozím článku…

Velké banky používají velmi sofistikované algoritmy, které by jim měly pomoci být v drtivé většině případů na vítězné straně těchto sázek, ale tyto algoritmy nejsou dokonalé. Důvodem, proč tyto algoritmy nejsou dokonalé, je to, že jsou založeny na předpovědích, a tyto předpovědi pocházejí od lidí. Mohou to být velmi chytří lidé, ale jsou to stále jenom lidé.

Dnes jsou “too big to fail” banky ještě mnohem bezohlednější, než byly před finančním krachem roku 2008. Dokud budou vítězit, všechno bude OK. Pokud však přijdou časy, kdy se sázky začnou obracet proti nim, bude to noční můra pro nás všechny. Náš ekonomický systém je založen na úvěrových tocích a tyto banky jsou v samém centru tohoto systému.

Pět největších bank drží ve skutečnosti přibližně 42 procent všech úvěrů v USA a šest největších bank vlastní přibližně 67 procent všech aktiv našeho finančního systému.

To je důvod, proč se jim říká “too big to fail”.  Prostě si nemůžeme dovolit je odstavit.

Jak už jsem zmínil výše, naši politici slibovali, že by se s tím něco mělo dělat. Místo toho se však čtyři největší banky v zemi od té doby zvětšily téměř o 40 %. Následující čísla pocházejí z článku v  Los Angeles Times…

Těsně předtím, než udeřila finanční krize, měly Wells Fargo & Co. aktiva ve výši 609 mld.. USD. Teď je to 1,4 bln. USD.   Bank of America Corp. vlastnila aktiva ve výši 1,7 bln. USD. Teď narostla na 2,1 bln. USD. A aktiva největší banky v zemi, JPMorgan Chase & Co., se z 1,8 bln. USD nafoukla na 2,4 bln. USD.

Ve stejném období z bankovního sektoru úplně zmizelo 1 400 menších bank, takže náš ekonomický systém je teď závislejší na „too big to fail“ bankách více než kdykoli předtím.

Abych vykreslil, jak bezohlednými se „too big to fail“ banky staly, podělím se s vámi o několik nových čísel, které pocházejí z posledního čtvrtletního přehledu US-bankovního regulátora OCC (viz tabulku 2)…

JPMorgan Chase

Celková aktiva: 2 573 126 000 000 USD (cca 2,6 bln. USD)

Celková expozice v derivátech: 63 600 246 000 000 (cca 63,6 bln. USD)

Citibank

Celková aktiva: 1 842 530 000 000 USD (cca 1,8 bln. USD)

Celková expozice v derivátech: 59 951 603 000 000 (cca 60 bln. USD)

Goldman Sachs

Celková aktiva: 856 301 000 000 USD (cca 856 mld. USD)

Celková expozice v derivátech: 57 312 558 000 000 (cca 57 bln. USD)

Bank Of America

Celková aktiva: 2 106 796 000 000 USD (cca 2,1 bln. USD)

Celková expozice v derivátech: 54 224 084 000 000 (cca 54 bln. USD)

Morgan Stanley

Celková aktiva: 801 382 000 000 USD (cca 801 mld. USD)

Celková expozice v derivátech: 38 546 879 000 000 (cca 39 bln. USD)

Wells Fargo

Celková aktiva: 1 687 155 000 000 USD (cca 1,7 bln. USD)

Celková expozice v derivátech: 5 302 422 000 000 (cca 5,3 bln. USD)

Ve srovnání s ostatními se Wells Fargo jeví jako výjimečně obezřetná a racionální. Samozřejmě, že to není pravda. Wells Fargo je velmi nezodpovědná, ale ostatní jsou tak bezohlední, že ve srovnání s tím vše ostatní bledne.

A tyto banky nejsou zrovna v dobré formě před příští finanční krizi, která se rychle blíží. Následuje výňatek z nedávného  článku v Business Insideru…

New York Times si nejsou jisté výsledky posledního zátěžového testu Federálních rezerv.

V úvodníku, který byl publikován před týdnem, citují Timesy data od Thomase Hoeniga, místopředsedy FDIC, který v rozporu s Federálními rezervami zjistil, že kapitálová přiměřenost osmi největších bank v USA je na konci roku 2014 v průměru 4,97 %, což je mnohem méně, než 12,9 %, které zjistily zátěžové testy Fedu.“

Tohle nezní dobře.

Kde se tedy vzal ten nesoulad v číslech? Vysvětlují to New York Times…

Nesoulad je především v rozdílném pohledu na rizika, která představuje ohromné držení derivátových kontraktů bankami, jež slouží k zajištění a spekulacím. Fed, v souladu s americkými účetními standardy a pravidly centrální banky, předpokládá, že zisky a ztráty z derivátů se obecně navzájem očistí. Výsledkem je, že většina derivátů se neukazuje v aktivech bankovných rozvah, což je opomenutí, které zvyšuje poměr kapitálu k aktivům.Hoenig používá přísnější mezinárodní účetní standardy pro oceňování derivátů. Tato pravidla nepředpokládají, že se zisky a ztráty spolehlivě navzájem očistí. Výsledkem je, že rozsáhlé vlastnictví derivátů se objeví jako aktivum v rozvaze, což v důsledku snižuje poměr kapitálu k aktivům na nižší úroveň, která je uvedena v Hoenigově analýze.

Tak deriváty? Vida!

Velmi zajímavé.

A víte co?

Ti chlápkové, co řídí tyhle velké banky, dobře vědí, co přichází.

Zvažte jen slova šéfa a výkonného ředitele JPMorgan Chase Jamie Dimona, která nedávno napsal svým akcionářům…

Některé věci se nikdy nemění – přijde další krize a její dopad pocítí i finanční trh. Spouštěcí mechanismus příští krize nebude stejný jako u té poslední – ale další krize přijde. Může jím být nějaká geopolitická událost (jako při blízkovýchodní krizi v roce 1973), recese, při níž Fed rychle zvýší úrokové sazby (jako v letech 1980-1982), pád cen komodit (jako na konci 80. let), krize komerčních nemovitostí (jako v raných 90. letech), asijská krize (jako v roce 1997), takzvané bubliny (internetová bublina po roce 2000 a hypotéční bublina v roce 2008) atd. Zatímco minulé krize měly rozdílné příčiny (mohli bychom strávit spoustu času disputacemi o míře, v níž geopolitické, ekonomické či čistě finanční faktory každou z těch krizí způsobily), obecně měly silný dopad na finanční trhy.

Dimon v tom samém dopise zmínil „deriváty, které jsou přesunovány velkými hráči a rychlými elektronickými obchody“ jako součást důvodu, proč je náš systém tak náchylný k další krizi.

Pokud opravdu takto smýšlí, proč je jeho firma tak neuvěřitelně nezodpovědná?

Možná by se ho na to měl někdo zeptat.

Zajímavé je také to, že Dimon také komentoval možnost odchodu Řecka z eurozóny…

„Musíme být připraveni na možný odchod,“ řekl výkonný ředitel J. P. Morgan Jamie Dimon ve svém výročním dopise akcionářům. „Trvale testujeme naši společnost na případné důsledky vyplývající z takové události.“

To je něco, před čím už dlouho varuji.

A samozřejmě, že Dimon není jediný prominentní bankéř, který dopředu varuje před velkými problémy. Německý bankovní gigant Deutsche Bank také spouští poplach…

„Riziko poklesu akciového trhu o 5 – 10 % roste kvůli tomu, že se v první polovině roku 2015 očekává pokles zisků a neochota investorů platit za akcie,“ říká Deutsche Bank.

Takto varuje tržní analytik Deutsche Bank David Bianco klienty před otevřením Wall Streetu.

Bianco očekává zisky z akciového indexu Standard & Poor’s 500, které budou zobchodovány v první polovině roku 2015 – což se stalo poprvé od roku 2009 v průběhu finanční krize. A kombinace měkkých zisků a důvěra, že investoři nebudou platit vysoké ceny za akcie na trhu, které se již obchodují za nadhodnocené ceny, je recept na krátkodobý odchod z Wall Streetu.

Ve skutečnosti jsme uprostřed historické burzovní bubliny a na finančních trzích vidíme všechny příznaky, jež byly k vidění v roce 2008, před finančním krachem, k němuž na podzim toho roku došlo.

Když někteří z nejprominentnějších bankéřů těch největších bank na zemi začnou vydávat zlověstná varování, je to jasné znamení, že čas se naplňuje.

Převzato z Global Research

Překlad: Stan

Námět: Clair