Sny se hroutí aneb Ztratí Rusko plynové bohatství?

Gazprom těží přibližně 2/3 ruského plynu a připadá na něj 12 % těžby světové. Je monopolistou v exportu plynu potrubím a objem jeho těžby loni dosáhl 497,6 mld. m³. Počátkem března tohoto roku jeho kapitalizace dosáhla necelých 56 mld. USD. Rublová hodnota společnosti, na kterou se nevztahovaly sankce, činí 3,7 bil. RUB, zatímco pod sankcemi se nacházející banky mají hodnotu 4,66 bil. RUB.

Hovoříme-li o kapitalizaci, je důležité chápat, z čeho se skládá. Odečteme-li aktiva, např. „Gazpromněfť“ (GN) a další, pak bude kapitalizace podstatně nižší,“ říká ředitel Fondu progresívní politiky Oleg Bondarenko.

Gazpromu patří 95,7 % GN, jejíž kapitalizace dosahuje kolem 1,6 bil. RUB. (takže podíl Gazpromu je ceněn na 1,5 bil.), 53,5 % společnosti Mosenergo (kapitalizace 85 mld. RUB), řada dalších společností, ale také 10 % společnosti Novatek (kapitalizace 3,3 bil. RUB). Podíl byl dříve vyšší, ale v roce 2010 byl prodán za 57,46 bil. RUB (1,9 mld. USD). Dnes by na Londýnské burze balík 9,4 % stál 3,218 mld. USD.

V první polovině roku 2008 dosáhla kapitalizace Gazpromu vrcholu a do první trojky energetických společností. V ratingu Forbes Global 2000 obsadil Gazpromv roce 2018 až 200. místo dle výše kapitalizace, přestože v dolarových a rublových tržbách jeho ukazatele v posledních letech rostly. Pro hlavního akcionáře – stát – nicméně tyto výkazy neznamenají zisk větších dividend. V roce 2017 premiér Medvěděv uložil přijetí rozhodnutí o výplatě dividend ve výši minimálně 50 % ze zisku společností se státní účastí. Podle výsledků roku 2017 ale Gazprom vyplatil 190 mld. RUB, tedy jen 27%.

„Sliby (o růstu kapitalizace-pozn.red.) byly dány v roce 2008. Od té doby uteklo mnoho času, ale je důležité vědět, že nynější model řízení Gazpromu je nadmíru koncentrovaný a nejspíš začíná mít problémy. Viděli jsme to v případu Arašukových *) a poté začala kádrová rošáda“, domnívá se Bondarenko.

„Vycházíme-li z toho, že, jak se zdá, byly k činnosti Arašukova staršího byly otázky už před 8 lety, svědčí to nejspíš o tom, že položí i některé otázky jeho šéfovi,“ domnívá se expert. Stejnou pozici vyjádřil i partner společnosti RusEnergy Michail Krutichin, který má za to, že „schémata krádeží plynu na Severním Kavkazu, jejichž výši vyšetřovatelé odhadují na 30 mld., nemohla fungovat bez vědomí někoho z vedení Gazpromu a dceřinné společnosti Gazprom-mežregiongaz. Po roce 2011 Arašukov byl na jakési krycí pozici, kdy formálně za nic neodpovídal, ale mohl se zabývat různými schématy. Bez vědomí vedení se ale takové objemy nekradou,“ tvrdí tento expert.

Pětadvacátého února byli uvolněni dva místopředsedové „mastodonta“ – Valerij Golubjev (odpovídal za vnitřní trh), Alexandr Medvěděv (za export), a také Vsevolod Čerepanov, šéf „Správy 307“ (řídící těžbu). Po dobu činnosti těchto top-manažerů podíl společnosti na světovém a ruském trhu klesal, ale prognózy podléhaly korekcím. Takže v roce 2009 se v prezentaci na „Dni investora“ uváděla očekávaná těžba v roce 2012 na úrovni kolem 600 mld. m³, v roce 2020 – k 620 mld. m³. Prognózy ale nevycházejí…

Podle materiálů společnosti se její podíl na těžbě plynu v Rusku snížil z 84 % v roce 2007 na 68 % v roce 2017, ale podíl zásob plynu v Rusku stoupl z 62 % v roce 2007 na 72 % v roce 2017. Objem prodejů plynu v Rusku byl v roce 2007 307 mld. m³, zatímco v roce 2017 jen 230 mld. m³.

Pokles těžby v dlouhodobé retrospektivě souvisí s nerovnoměrnou poptávkou v Evropě a tím, že se objevili ruští nezávislí výrobci, kteří se nebojí ujídat díl z koláče Gazpromu a úspěšně fungují na vnitřním trhu, tvrdí hlavní expert Fondu národní energetické bezpečnosti, lektor Finanční univerzity Igor Juškov.

Podle jeho hodnocení „podíl společnosti Gazprom nedosahuje 50%, nezávislí výrobci díky poskytování slev na sebe přetáhli průmyslové spotřebitele a ty, kteří se nalézají nedaleko oblastí těžby, zatímco Gazprom musí držet rezervy pro zásobování obyvatelstva a podniků bytového hospodářství. Určitý objem může Gazprom prodávat přes burzu a v zájmu konkurenceschopnosti požaduje rozšíření tohoto objemu, zatímco nezávislí výrobci požadují od vlády stanovení férových a transparentních tarifů za dopravu plynu, protože nemohou brát přepravu do vzdálených regionů kvůli vysokým poplatkům Gazpromu. Ten bere za dopravu plynu potrubím od dceřiných společností méně než od nezávislých výrobců.“

„Pro Gazprom bylo historicky výhodné dodávat plyn na export, protože před jistou dobou byl vnitřní trh ztrátový, ale dnes tam fungují dokonce i malí výrobci,“, poznamenává generální ředitel „Infotek-Terminal“ Rusam Tankajev s tím, „že plyn pro transportní plynovou soustavu (plynovodů) společnost započítává do těžby a dodávky na vnitřní trh. A jestliže počítáme plyn, který jde do transportní soustavy, pak Gazprom zajišťuje 60 % dodávek pro vnitřní trh. Pokud jej nezapočítáme, pak jeho podíl klesne na 35 %.“ Podle mínění tohoto experta vede zúžení trhu ke snížení těžby společnosti, přestože celková těžba v Rusku neklesá.

Kromě toho selhal i program plynofikace země. V roce 2009 tehdejší prezident Medveděv slíbil plynofikaci všech vesnic do roku 2015. Úroveň plynofikace k 1. lednu 2018 dosáhla 68,1 %, na vesnici jen 58,7 %. Ředitel Ústavu problémů globalizace Michail Děljagin nazval tento ukazatel plynofikace vesnice katastrofou.

Globální trh

Jak je uvedeno v materiálech Gazprom-exportu, v roce 2009 na Gazprom připadalo 20 % světové těžby plynu. Dnes se odhaduje na 12,1 %, ale podíl na světových zásobách je víceméně stabilní. Příčiny snížení jsou jak objektivní, tak i subjektivní, tvrdí expert. Jednou z nich je snížení spotřeby plynu v Evropě, kde spotřeba v roce 2014 dosáhla minima (401 mld.m³), říká Juškov. Pak se snížily ceny, a Evropané začali nakupovat víc. Tendence růstu podílu Ruska v evropské spotřebě plynu stejně stoupala, z 25 % na 34,7 %, a měnily se i objemy.

Podle výsledků roku 2018 měl export překročit 200 mld. m³. Podle propočtů agentury Interfax, ale v zájmu vykázání kulatého čísla, musela společnost prodat plyn sama sobě. Podle Interfaxu se jedná o kontrakt z 27. prosince roku za 1,2 mld. eur. Kupujícím se stal Gazprom Marketing&Trading. Bez započtení tohoto objemu dosáhl sumární export Gazpromu místo 201,7 mld. m³, jen 196,8 mld. m³, tvrdí agentura. Některé plynovody přitom nejsou plně vytížené. Jednou z příčin jsou m.j. i nová pravidla demonopolizace trhu plynem, zavedená Eurokomisí.

Hlavní důvod, dle mého názoru, spočívá v nedokonalosti zákonodárství, v tom že, ne bez velké lobbistické podpory Gazpromu, v ruské legislativě zůstal zachován ze sovětských dob monopol na export přírodního plynu potrubím“, říká Oleg Bondarenko. Připuštění nezávislých výrobců do exportu potrubím by bylo dobré, míní Tankajev. Mohlo by to odstranit i problém se třetím energetickým balíčkem EU.

Gazprom ztratil mnoho trhů, přičemž ne všechny vlastní vinou, ale hlavním trhem byla Ukrajina, připomíná expert. Mezi příčinami je ale, dle jeho slov, i konzervatismus Gazpromu. Gazprom 20 let bojoval za zachování dlouhodobých smluv za pevné ceny, vázané na ropu. Doba takových smluv ale je pryč. Dnes ve světě fungují hubby – plynové burzy, umožňující denně stanovovat ceny bez jakékoli návaznosti na cenu ropy. K osvojení toho je třeba čas, „Aale Gazprom si prostě nechtěl na nic takového zvykat. Před třemi lety konečně došlo ke zlomu, a začali obchodovat přes hubby,“ říká expert.

V podmínkách zúžení trhů začaly všechny světové společnosti zápasit o nejzajímavější trh – čínský. Z Ruska tam vede plynovod „Síla Sibiře“. Důležitým článkem technologického řetězu těchto dodávek je Amurský závod na zpracování plynu (GPZ). Cena otázky přitom neustále roste. V roce 2018 Interfax s odvoláním na šéfa „Správy 333“ (výstavba) Andreje Vorobjeva oznámil, že hodnota výstavby „Síly Sibiře“ byla zvýšena ze 800 mld. RUB (v cenách počátku roku 2011) na 1,1 bil. RUB (vč.DPH), a Amurského GPZ na 950 mld. (z původních 670 a později 791 mld. RUB). Spuštění na plnou kapacitu je plánováno na 1. 1. 2025. Boj o čínský trh přitom probíhá už dnes.

Prioritou investičního programu společnosti zůstávají i nadále plynovody – uvádí se v prosincovém přehledu Vygon Consulting „Světový trh LNG: Iluze přebytku“. Gazprom vstoupil do jednoho projektu LNG **) na Sachalinu. Priorita investičního programu brzdí realizaci 3. etapy “Sachalin-2“, – píší experti. Společně se společností Shell je plánovaná výstavba Baltského LNG v Usť-Lugu. Analytici současně předpovídají, že se od roku 2024 konkurence na trhu LNG vyhrotí, a proto o výstavbě nových kapacit je nutné rozhodovat už nyní.

Na konkurenci se dnes připravit už nestihli. V říjnu 2014 Miller (šéf Gazpromu) prohlásil, že podíl LNG na světovém trhu dosáhl 30 % a dál se měnit nebude. V roce 2015 se společnost rozhodla, že projekt „Vladivostok LNG“ orientovaný na Východ v nejbližší době realizovat nebude. Nejistý je osud „Štokmana“. ***)

Už dnes podíl LNG na světovém trhu překonal Millerovu prognózu a dosáhl 35%, a podle předpovědí expertů by do roku 2035 měl dosáhnout 50%. Jak řekl v rozhovoru pro „Gazeta.ru“ ruský ministr energetiky Alexandr Novak, že „úkolem Ruska je zvýšení podílu na tomto trhu na 15-20 %. Ve stejné době bylo v USA oznámeno několik LNG projektů a terminálů. Podle názorů analytiků mohou USA zvýšit nabídku skoro dvakrát, a perspektivně obsadit 20 až 30 % trhu.

*) Obrovský skandál závěru ledna t.r., kdy byl přímo na zasedání horní sněmovny ruského parlamentu zatčen šéfy federální prokuratury a bezpečnosti senátor Arašukov (kromě zlodějny je podezřelý i z vražd), a ve stejné době v Petrohradu i jeho otec, poradce prezidenta dceřinné společnosti Gazpromu a současně i řada dalších top-manažerů několika společností s podezřením z vytvoření schématu krádeže plynu v celkové hodnotě přes 30 mld. RUB. Podle názoru vyšetřovatelů schéma fungovalo řadu let a může být jen vrcholem ledovce.

**) LNG – zkapalněný zemní plyn

***) Shtokman Development AG – ze 75 % vlastněný Gazpromem, 25 % vlastní Total S. A. (Francie). Projekt těžby a zpracování zemního plynu ze šelfu v ruské části Barentsova moře cca 600 km od Murmansku (zásoba 3,9 bil. m³), podniku na zkapalnění plynu, odkud bude LNG přepravován tankery, do Evropy část plynu půjde plynovody. Sídlo společnosti ve švýcarském Zugu, filiálky v Moskvě a v Murmanské oblasti (zdroj: Shtokman.ru)

Zdroj: Deljagin.ru

Překlad: st.hroch 190312