Diskuze k článku


  • Dana • 7. ledna 2019

    Tisicileta, logicka moudrost
    Si vis pacem, para bellum
    (Chces-li mir, pripravuj se na valku),
    to uz prohlasil Plato, Publius Flavius Vegetius Renatus , ci cinsky filosof Shi Ji , a stale je platna.

  • Gatta • 7. ledna 2019

    Re Dana – a nevíte v kterém roce – v které fázi existence Říma to řekl?
    To by totiž dost zásadně měnilo smysl tohoto citátu …

  • Dana • 8. ledna 2019

    Nevim, proc by prastare citaty valecnych filosofu od pocatku civilisace nejak menily smysl, ale budiz. Podivala jsem se a tento vyrok Vegetius pronesl v posledni fazi Rimskeho Imperia, kolem roku 400 (naseho letopoctu). Pokladam to za vyznamne proto, ze si zrejme byl vedom, ze v Imperiu neni mir a ani se Rim nepripravuje na uspesnou valku. Jinak by nenabadal, ze.
    Vegetius psal prvni spisy o valce pravdepodobne za vlady cisare Theosodia( 347-395), ktery nezvladal vypady do dnesniho Nemecka a okolo Dunaje. Rimska armada celkove upadala, takze se misto boju a velkych ztrat s barbary vyjednavaly ruzne mirove dohody s germanskymi nebo balkanskymi kmeny. Holt Rimske imperium nebylo na valku patricne pripravene.
    Jinak jsem si vzpomnela, ze podobny vyrok o priprave na valku a dosazeni miru- uz vyhlasil take znamy cinsky vojensky strategista Sun Tzu, ktery zil asi 500 let pred nasim letopoctem- napsal stale aktualni knihu ‚Umeni valky‘.
    „The art of war teaches us to rely not on the likelihood of the enemy’s not coming, but on our own readiness to receive him; not on the chance of his not attacking, but rather on the fact that we have made our position unassailable.“
    (Umeni valky nas uci, ze se nesmime spolehat na situaci, ve ktere nas nepritel nenapadne, ale musime brat v potaz hlavne nasi pripravenost k obrane kdyby nepritel prisel. Tedy ne na premisi ze nebudeme napadeni, ale na faktu , ze jsme ucinili nasi pozici nedobytelnou.)

  • Gatta • 8. ledna 2019

    Jo – toho číňana jsem taky četl.

    Ono totiž úplně stejně platí: „Chces-li válku, připravuj se na válku.“

    Tedy vždy je lepší být silný a připravený, než naopak.
    Ale taková vyzbrojená a cvičená armáda je nákladná záležitost – tedy její existence musí mít ekonomický smysl. Buď „se zaplatí“ kořistí z vyhrané války nebo z mocenského vydírání hrozbou války – nebo musí její existence podobně ochránit patřičně hodnotné hmotné statky a cenné životy životy vlastních obyvalel.

    Tedy, bez souvislostí, samotné zbrojení a „příprava na válku“ nevypovídá nic o tom co se připravuje.