Svatý Václav a nesvaté montovny

Reklama


Vaclav Umlauf

Trh s otroky hezky vzkvétal, Čechy byly tehdy jako dnes krmelec Evropy, tehdejší náboženští šamani tomu žehnali stejně jako dnes, až přišel ten nešťastný Václav. Na rozdíl od tehdejších pohanských neoliberálních farářů a biskupů a dnešních pomatených levičáků měl tento kníže křesťanské smýšlení.


Dnes mám svátek a lidi přitom nedělají, protože zavraždili mého předchůdce. Já mám také bráchu, ale ten se k bratrovraždě nechystá, protože musí ráno vstávat a jít do montovny. On má štěstí, protože jeho montovna je bývalá socialistická přidružená výroba. Takže dřou jako neoliberální otroci, ale chovají se k sobě jako v socialistickém podniku. A to se dnes považuje za velké plus.

Ale pojďme k tomu svátku. Milí, žáci, proč byl Václav zavražděn? Chybných či nejistých odpovědí jsou stovky, ale dejme tu správnou pro dnešek. Tento panovník byl zavražděn proto, že nechtěl, aby jeho země byla krmelec Evropy. Čechy v 10. století fungovaly úplně neoliberálně. Každý kmenový warlord si vytuneloval, co potřeboval a zisk vyvezl přes pražské otrokářské kmotry na Západ. Dnes to dělá přes pražské bankovní pobočky do daňových rájů. Ty banky, které jsme prodali za facku a teď nás okrádají ve stejném fackovacím stylu.

Tehdy to fungovalo tak, že válečník dobyl kmen, zavraždil odbojné povstalce a zbytek kmene prodal do korporátního otroctví. V té době se obnovovala říšská města na římském limes. To byla převážně dnešní německá města na Dunaji a na Rýně, kde byly předtím římské posádky (Řezno, Vídeň, Pasov atd.). Výstavba těchto napůl zpustlých měst a jejich hradeb běžela od 9. století a k tomu bylo třeba tisíce otroků. Proto je každý “Slovan” typický “Sklave” nebo “slave”, nebo “esclave”, čili korporátní otrok. Dnes jsme na to hrdí a naši biskupové s neoliberálním kardinálem Dukou tomu žehnají. Ale dříve to tak nebylo. Václav neměl otročinu rád, protože byl křesťan, a nikoliv otrokář. To byl jeho brácha, rádci a celý mafiánský spolek tehdejších vlastenců kolem jeho matky Drahomíry. Jeho babička Ludmila v tom nejela, tak ji tuneláři zavraždili ve vlastním domě, pardon na vlastním hradě. Nic nového pod sluncem, všechno jako dnes. V Praze bylo několik mezinárodně uznávaných bank, tedy tržišť s otroky, které ovládali především cizinci, stejně jako dnes. Otrokář Sámo, alias “kupec” poprvé sjednotil Slovany (okolo 630-650) skrze svých 12 manželek. Pak už s mezinárodní jednotou otrokářů nebyl problém, protože Čechy byly krmelec západní Evropy a dodávaly otroky tam, kam bylo třeba. Jen v Praze byly prý v 10. století přinejmenším tři velká tržiště s otroky. Ovládali je Židé a Byzantinci, tedy Arabové. Taky nic nového pod sluncem.

Takže trh s otroky hezky vzkvétal, tehdejší Čechy byly tehdy jako dnes krmelec Evropy. A tehdejší náboženští šamani tomu žehnali stejně jako dnes. Až přišel ten nešťastný Václav. Na rozdíl od tehdejších pohanských neoliberálních farářů a biskupů a dnešních pomatených levičáků měl tento kníže křesťanské smýšlení. A to mu vydrželo tak dlouho, dokud ho brácha nezavraždil.

Nechme legendy stranou a podívejme se na jeho boj s tehdejšími montovnami a otroctvím. Za prvé tento panovník byl vzdělaný, což se při pohledu na dnešní volební plakáty s přestárlými partajními mafiány může zdát těžko uvěřitelné sci-fi. A protože byl chytrý, tak nás tlačil do chytré části Evropy. Dnes se za nového otroctví vzdálil Západ platově a skrze životní úroveň tak, jako to nebylo ani v 60. letech za komunistů. Tehdy jsme měli životní úroveň Rakouska. A protože byl Václav křesťan, tak nechal své poddané pokřtít, aby si z nich jeho warlordi nemohli udělat otroky. Václav jel podle tehdy jako dnes málo připomínaného antiotrokářského hesla: “Není už rozdíl mezi židem a pohanem, otrokem a svobodným, mužem a ženou. Vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši.” (Gal 3:28) V křesťanství platilo, že otrok měl jiný status než nepokřtěný. Václav navíc otroky i vykupoval, což lze z církevních restitucí dělat také. Ale košile je bližší než kabát a v montovnách je přece všem dobře. Navíc do nich jdou ty restituční peníze.

Shrňme smysl včerejšího svátku. Kdo mění status quo, ten dostane na zadek, nebo bude zavražděn. Záleží na době a na míře provinění. A pak platí to, co řekl Ježíš farizejům a saducejům, než se jim ho podařilo ukřižovat: “Běda vám! Stavíte pomníky prorokům, které zabili vaši otcové. Tak dosvědčujete a potvrzujete činy svých otců: oni proroky zabíjeli, vy jim budujete pomníky. Proto také Moudrost Boží promluvila: Pošlu k nim proroky a apoštoly a oni je budou zabíjet a pronásledovat, aby tomuto pokolení byla připočtena vina za krev všech proroků prolitou od založení světa, od krve Ábelovy až po krev Zachariáše, který zahynul mezi oltářem a svatyní. Ano, pravím vám, tomuto pokolení bude přičtena vina.” (Lk 11:47-51) Takže příští generace ponesu vinu za ty neoliberální pohanské orgie provozované mimo jiné mafiánské činy také skrze církevní modloslužbu ke svatém Václavovi.


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!

Související články:

Převzato z e-republika.cz

Přejít do diskuze k článku 1 komentář