Svět ruskýma očima 422

Reklama


Za kulisami katalánského separatismu

Leonid Savin

2. října 2017

Referendum o nezávislosti Katalánska není ve všech zemích přijímáno stejně. Za právo jeho obyvatel na samostatnost se nejsilněji vyslovují Skotsko, Flandry a Izrael. Brusel vyčkává. Soudě podle toho, že ministerstvo zahraničí USA a Bílý dům nijak o záležitosti neinformují, lze předpokládat, že to Washington příliš nezajímá a ani neznepokojuje.

Identita Katalánců vznikla v 19. století. Tehdy se vyznačovala rasovou povýšeností nad ostatním obyvatelstvem Španělska. Po přijetí nové španělské ústavy hovořili Katalánci více o své kulturní převaze. Podle některých tuto převahu vyjadřuje legalizace lehkých drog  Barcelonou. V roce 2017 přijal katalánský parlament zákon o činnosti uživatelů konopí a šíření této kultury. Část takových sdružení financuje Soros.

V Katalánsku byly separatistické snahy i dříve. Ovšem kapitál zde je těsně spojen s Madridem (stejně tak u Basků), o těchto věcech se rozhodovalo v úzkém kruhu. Přibližně v posledních sto letech byli Katalánci upřednostňováni před Kastilci. Byl podporován katalánský textilní průmysl a baskický metalurgický sektor. Na rozdíl od postoje oficiálního Madridu, který neuznal a odsoudil jednání albánských separatistů, podpořila  katalánská vláda odtržení Kosova od Srbska.

Nová vlna separatismu se objevila v roce 2010. V roce 2011 se vytvořila strana Podemos a její dvojče Ciudadanos. V pozadí obou je americká politická technologie a prostředky Sorose, jehož vliv je v katalánském procesu zřejmý dlouho. K realizaci myšlenky odtržení jsou najímáni za Sorosovy peníze lidé, kteří vědí jak na to.

Podnikatel Carles Willarrubia Carrio je viceprezidentem FC Barcelona a Rothschildovy banky ve Španělsku, vede katalánskou Akademii gastronomie a výživy. Organizace získala status korporace veřejného práva Arthura Masa. Je také členem separatistického fondu Catmón, který kontroluje hlavní spojence nezávislého Katalánska – Izrael, USA a Německo.

Důležitou osobou je David Madi, vnuk zakladatele kulturně separatistické organizace Omnium Cultural, založené velkými katalánskými byznysmeny, mezi nimiž je zástupce zájmů Rockefellerů Karuyya. I zde má prsty Soros.                        

Katalánští politici se ve Španělsku starali o zájmy Izraele. Mezi pozorovateli při referendu 1. října byla i členka izraelského Knessetu Xenije Svetlova.

Pokud nahlížíme na katalánské politiky (elitu) odděleně od obyčejných občanů, jsou jejich zájmy naprosto pragmatické. Jeden z těchto zájmů je více autonomní regulace migračních procesů, což by dovolilo znovu využívat příchozí (především z Maroka) jako zdroj levné pracovní síly. Samotní migranti se aktivně zajímají o místní politiku a podporují separatistické hnutí. Jedná se především o působení organizace Nová mládež Katalánska, kterou organizují přistěhovalci ze zemí Afriky a Asie.

Převzato z Fondsk.ru

***

„Zablokujeme Ukrajinu“: Maďarsko navrhuje Moskvě spojenectví proti Kyjevu

Igor Gaškov

5. října 2017

Ukrajinský zákon o vzdělávání zbavující žáky práva učit se ve svých národních jazycích zhoršuje diplomatické postavení Kyjeva. Vlády Maďarska a Rumunska se domluvily o společném nátlaku na Ukrajinu, kterou obviňují z diskriminace etnických menšin. K jejich postoji se může připojit i Rusko.

Uvažuje se o společné deklaraci, k níž by se mohly připojit i další  země. Cílem je nedovolit přeměnu Ukrajiny na mono národnostní stát.

Ukrajina znemožňuje studovat fyziku

V době, kdy byl prezidentem Janukovič schválila Ukrajina „měkčí“ variantu jazykového zákona, která dovolovala obyvatelům regionů, ve kterých žilo nad 10 % etnických menšin, výuku v rodném jazyce. Po majdanu v roce 2014 začala ukrajinská vláda vytlačovat ruštinu z veřejné sféry. V roce 2017 se tato praxe přenesla i na školy. Výuka žáků od páté třídy nesměla probíhat v ruštině. Všechny předměty jen v ukrajinštině.

Diskriminace se také týká maďarské menšiny, to je 150 tisíc lidí. Ukrajinská vláda jim vytýká, že často dobře ovládají ruštinu, ale špatně hlavní jazyk země.

Protože se i vyšší vzdělání zcela převádí na ukrajinský jazyk, nedokáží se maďarští studenti bez jeho znalosti zapojit do studia. Nová pravidla logicky vyžadují zavedení ukrajinštiny odshora dolů. Maďarský politolog Stir říká: „V Zakarpatí, kde žije mnoho Maďarů, znají ukrajinštinu špatně a není-li metodická základna, stejně se nic nenabiflují. Horší je, že se do ukrajinštiny zavádějí předměty matematika, fyzika a chemie. Maďarští studenti ztrácejí možnost naučit se je. To je hlavní problém. Konkurenceschopnost studentů se nezvyšuje, jak tvrdí Kyjev, ale naopak hrozí nebezpečí silného poklesu.“

Je čas pro nás i pro Rusy spojit úsilí

Ve věci ukrajinského jazykového zákona je maďarská společnost mimořádně jednotná. Pět parlamentních stran Ukrajiny přijalo v září usnesení odsuzující rozhodnutí Kyjeva nutit k výuce  v hlavním jazyku. Koncem září se k nim připojily všechny etnické menšiny.

Nyní je mezi Budapeští a Kyjevem diplomatická válka. Podle maďarského ministra zahraničí hodlá jeho země v EU blokovat veškeré iniciativy, které by byly výhodné pro Ukrajinu a ubezpečil, že nový zákon „uškodí Kyjevu do budoucna“. Orbán dal své armádě pokyn, aby prostudovala možnost vojenského zásahu k ochraně Zakarpatských Maďarů, budou-li potřebovat pomoc.

Ukrajinská delegace v PACE nezůstala nic dlužna a připustila, že bude zasahovat proti Maďarsku v Radě Evropy, využívajíc většího počtu svých poslanců.

Budapešť se při hledání spojenců obrátila k Rumunsku. Rumunský ministr prohlásil, že Ukrajina vrazila nůž do zad oběma zemím. Maďarsko spolu s Rumunskem již mají značnou sílu, společný počet obou diaspor na Ukrajině je 500 tisíc obyvatel. Maďarsko navrhlo všem zemím, jejichž národnosti jsou na Ukrajině zastoupeny, aby spojily své úsilí v nátlaku na Kyjev. Zatím je veškerý vliv nedostatečný.

Bohužel, mezinárodní společenství k této otázce mlčí. EU, která je jinak velmi aktivní v otázkách obrany práva, mlčí. Snad se nejedná o případ aplikace dvojích standardů? Reakce USA je podle Budapešti prostě hanebná. Americké velvyslanectví v Kyjevě ve svém komuniké zákon podpořilo.

Nyní si Maďarsko dalo úkol přesvědčovat sousední země, včetně Ruska, vystoupit se společnou deklarací a jednotně naléhat na Ukrajinu. Maďarský politik upozorňuje, že jeho země má efektivní nástroj k ovlivňování svého východního souseda a tím je právo veta při jednáních o vstupu do EU. Dialog může zmrazit v jakékoliv fázi a nepochybně to udělá, pokud Kyjev nezařadí zpátečku.

Převzato z Rusvesna.su

***

Proč USA vyvážejí ropu?

Finchannel, Forbes

1. října 2017

Ještě před časem, kdy nebyla ropa středem pozornosti, se tato surovina z USA téměř nevyvážela. V roce 1973 bylo uvaleno embargo OPEC a zákaz vývozu ropy měl napomoci zákonu o energetických zdrojích pro změkčení nastávajících ropných  krizí. Zastavení vývozu ropy z USA se týkalo všech zemí kromě Kanady.

Třicet let od roku 1970 rostla v USA potřeba této suroviny a na export tak jako tak nic nezbývalo. (USA dovážejí ropu i ropné výrobky od roku 1949.) Po zákazu vývozu zmizel rozdíl mezi cenou značky West Texas Intermediate (WTI) a značky Brent, obchodující na zahraničních trzích. WTI začala prodávat se slevou.

Výrobci americké ropy ji museli prodávat zpracovatelům v USA, kteří ji s povděkem přijímali, neboť ji koupili se slevou. Hotové výrobky potom prodávali za plné ceny (zákaz vyvážet hotové výrobky nezahrnoval). Producenti ropy požadovali ukončení zákazu na vývoz, což jim splnil Obama podpisem příslušného zákona na rok 2015. Tento zákon o výdajích 1,15 bilionu dolarů zahrnuje doložku, v níž se pojednává o nezbytnosti „podporovat efektivní průzkum, výrobu, skladování, zásobování, marketing, tvorbu cen a regulaci energetických zdrojů, včetně fosilních druhů paliv. Ani jeden úředník federální vlády nesmí ukládat nebo využívat omezení na export ropy“.

USA vyvážely v roce 2016 ropu do téměř třiceti zemí. V roce 2017 překročil vývoz ropy v každém měsíci několikrát milion barelů denně. Přitom ještě ropu dovážejí – kolem osmi milionů barelů. Proč ji vyvážejí? Souvisí to s kvalitou suroviny, kterou mohou americké rafinérie zpracovávat.

Již mnoho let se těží v Americe ropa těžká a viskózní (obsahuje velké molekuly uhlovodíků a síru). Těžba těžké ropy se zvýšila i v Kanadě, Venezuele a Nigerii. Oba druhy ropy, těžká i lehká, WTI a Brent, mají odlišné ceny. Z obou je možno získat přibližně stejné množství výrobku, zpracovatelé mají zájem na zpracování levné ropy. Proto američtí zpracovatelé vynaložili miliardy dolarů na vybudování zařízení ke krakování a chladící smyčky, které je potřebné na zpracování těžké ropy. Po těchto investicích je zpracovávání lehké ropy méně zajímavé než zpracovávání kanadské a venezuelské suroviny.

Zpracovatelské podniky budou dále dovážet ropu, která jim lépe vyhovuje. V USA těžená lehká ropa je často výhodnější pro některé zahraniční rafinérie. Co se týká logistiky, je pro Kanadu jednodušší dovážet americkou ropu na rafinerie východního pobřeží, když svoji těžkou ropu z Alberty vyvážejí pro americké rafinerie, které jsou jejímu zpracování přizpůsobeny.

Převzato z Vestikavkaza.ru

***

Balkán je na mušce polského Trojmoří

Vladislav Gulevič

7. října 2017

Polský ministr obrany absolvoval turné po Balkáně a jednal v Albánii, Chorvatsku, Černé Hoře a v Bosně a Hercegovině. Obsahem jednání bylo Trojmoří a situace na východním křídle NATO.

Projekt Iniciativa tří moří je snaha o spojení zemí proti Rusku. Jedná se o země mezi Jaderským, Baltským a Černým mořem, které se mají stát „sanitárním kordonem“, oddělujícím Rusko od Evropy. Rusofobní proamerické režimy v Pobaltí jsou ochotny účastnit se libovolné akce proti Rusku. Černomořské Rumunsko realizuje projekt příbuzný Trojmoří s názvem Velké Rumunsko. Ukrajina je avantgardní v opozici k Rusku.

V jadranské oblasti nejde Trojmoří tak hladce. Vstřícné je k němu Chorvatsko, ale ostatní balkánské státy nemají jasný postoj. Proto byl polský ministr obrany na návštěvě – chtěl nejasnosti odstranit. Výsledkem cesty byl podpis dohody s Chorvatskem o vyslání osmdesáti chorvatských dělostřelců do skupiny NATO v Polsku. S Albánií bylo podepsáno ujednání o společné službě albánských a polských vojáků v Lotyšsku a o účasti Polska na vytvoření centra přípravy NATO v Albánii. V Černé Hoře se jednalo o vyslání jejích vojáků do východního křídla NATO a provedení společných cvičení. S Bosnou a Hercegovinou se dohodla modernizace výzbroje bosenské armády za účasti polských zbrojních koncernů a o polské podpoře plánů Sarajeva vstoupit do EU a NATO.

Varšava klade důraz na obchodování mezi zeměmi se snahou hospodářsky svázat Evropu ve směru sever-jih.

V jednání ministra s balkánskými zeměmi převažovala geopolitika a strategie. Srbsko, které je na Balkáně klíčovým státem, k žádnému jednání přizváno není. Důvodem je spojenectví Bělehradu a Moskvy. Srbsko má být obklíčeno nepřátelskými zeměmi a dvěma takovými, které s ním ještě nedávno měly napjaté vztahy (Maďarsko a Bulharsko). Podobně nedostala pozvánku do Trojmoří Černá Hora. Ta dosud neodpadla od Srbska a nepřešla k protisrbské a protiruské rétorice.

K úspěšné integraci dopravní sítě zemí Trojmoří bude potřeba nejméně 615 miliard EUR. Varšava si dělá naději, že dostane peníze z fondů EU, od USA a dokonce od Číny, pokud se povede zapojit Peking do spolupráce se zeměmi Střední a Východní Evropy ve formátu 16+1.

Paralelně se má realizovat integrace energetická s cílem odtrhnout Evropu od ruského plynu a navést ji na plyn z USA. Země přetahované do Trojmoří  potřebují až 40 miliard kubíků plynu. Varšava si dělá naději, že se bude americký plyn dovážet v tankerech přes polský přístav Svinoústí, do kterého již dopluly dva tankery se stlačeným americkým plynem. Na jihu by měl přijímat americký plyn připravovaný přístav na chorvatském ostrově Krk, který začne fungovat v roce 2019.

Na téma Trojmoří jednal ve Varšavě polský prezident s bulharským prezidentem. Potřeba plynu v Bulharsku je prakticky ze sta procent kryta ruským plynem. Bulharsko je nejslabším článkem na Balkáně pro nadšence Trojmoří. Od roku 2013 soustavně zvyšuje dovoz ruského plynu.

Na energetické spolupráci s Moskvou má zájem Maďarsko, jehož spotřebu pokrývá ruský plyn z devadesáti procent. Rakousko podporuje výstavbu Severního proudu-2. Tyto země se mohou jako první odvrátit od účasti v energetické přetahované Varšavy, což by projekt Trojmoří paralyzovalo.

V roce 2018 bude Polsko předsedat RB OSN jakožto nestálý člen. Po celé toto období se bude až do konce příštího roku polská diplomacie snažit o vybudování dalšího protiruského bloku v rámci Trojmoří.

Převzato z Fondsk.ru

Přejít do diskuze k článku 13 komentářů