17. listopad nám byl ukraden

Jako všichni občané naší republiky jsem byl v listopadu 1989 stržen euforií v naději lepších zítřků. A jako většina dneska, jsem zděšen, co všechno se stalo. Ale kdybychom tenkrát trochu uvažovali, mohli jsme vědět, že to nemůže dopadnout dobře. Víme to všechno až ex-post, kdy již víme, že dokonáno jest. V listopadu lidé na náměstích chtěli jen reformu socialismu. Jak sám Klaus přiznal, jen 3 % lidí chtělo návrat kapitalismu. Ale režii těch protestů měl v rukou někdo jiný. Ti lidé na náměstích byli jenom užiteční idioti, jak říkával Lenin.

 

Západní imperialisté (to není nadávka, jen terminus technicus) se nikdy nesmířili s existencí socialistických států. My starší si pamatujeme, jak po únoru k nám ze Západu pronikali agenti, kteří tady zapalovali stáje a stohy zemědělců, vraždili funkcionáře a páchali další zločiny. To sice skončilo, (když to nepřinášelo efekt) ale boj se přenesl na jinou, ideologickou frontu. Rádio Svobodná Evropa nebo Hlas Ameriky byly zdrojem všech informací, které nám komunisté zamlčovali. Tyto stanice v nás pěstovali touhu po svobodě. Tenkrát jsme nevěděli, co to svoboda je. Nevěděli jsme, že svoboda je také být svobodně bezdomovcem. Pro mnohé to byla možnost cestovat na západ, kupovat západní zboží. To zboží u nás nebylo, protože komunisté trpěli utkvělou myšlenkou, že na všechno si musíme napřed vydělat.  Nevěděli, co věděl Klaus, že na všechno si můžeme půjčit. A my jsme si půjčovali a nechtěli vědět, že to jednou budeme muset splatit. Splácíme dneska a nelíbí se nám to. Noví vládci nám zajistili, že to musíme splácet my z mizerných platů, invalidi, nezaměstnaní a matky s dětmi ze svých podpor, které se snižují. Bohužel se splácení netýká velkých koncernů a bohatých, kteří tady neplatí daně. Stovky miliard ročně odtéká z této republiky nezdaněno. Ale to je všechno v pořádku, zaplatí to ti, co cinkali klíči v listopadu.

 

A jsme zpátky v listopadu. Pamatujete si ještě slova našeho blahoslaveného Václava Havla?

 

„Komunisté vás budou strašit nezaměstnaností, není to pravda, ničeho se nebojte. Dvacet let tvrdila oficiální propaganda, že jsem nepřítelem socialismu, že chci v naší zemi obnovit kapitalismus, že jsem ve službách imperialismu, od něhož přijímám tučné výslužky. Byly to všechno lži“.

 

Havel možná nechtěl obnovit kapitalismus, ale v plánu to měli ti praví lidé v pozadí. Tribuny na konci listopadu ovládali disidenti, ale ti za pár týdnů zmizeli a na jejich místech se objevili nové tváře. Tváře privatizatorů ve službách cizích rozvědek. Jejich mluvčím se stal Václav Klaus. Nevím, kdo víc lhal, jestli komunisté nebo idealista Václav Havel.

 

„Jsou lidé, kteří kalí vodu a panikaří, že se bude zdražovat. Dávejte si na ně pozor! Ptáte se s údivem, jestli bude inflace, jestli bude zdražování? Mnohokrát a jasně tato vláda řekla ve svém programovém prohlášení, včetně dalších dokumentů a ministři na svých konferencích, že jejich úsilím je, aby přechod od neekonomiky k ekonomice byl pokojný, bez sociálních aspektů, bez návaznosti nezaměstnanosti, bez jakýchkoliv sociálních krizí nebo podobně.“ 

 

Lidé se tenkrát „neptali s údivem“ – nikdy je ani nenapadlo, že něco takového by mohlo nastat.  Vždyť všechno bylo v pořádku, jenom cestovat jsme nemohli. A když to říkala i vláda, tak to musí být pravda.  Nevěděli jsme, že to byla vláda lhářů, podvodníků a tunelářů. Že nezaměstnanost a sociální krize jsou průvodním jevem toho, co přicházelo. Můžeme se jen ptát, proč ta komunistická „neekonomika“ mohla růst bez nezaměstnanosti a měla dost peněz pro všechny. Ale dost těch chmur a nejistoty.

 

„Připravujeme koncept důkladné ekonomické reformy, která nepřinese sociální stresy, nezaměstnanost, inflaci a jiné problémy, jak se někteří z vás obávají. Svádět všechno na předchozí vládce nemůžeme nejen proto, že by to neodpovídalo pravdě, ale i proto, že by to mohlo oslabit naši povinnost samostatně, svobodně, rozumně a rychle jednat. Žádné gigantické zdražování nebo dokonce nezaměstnanost, jak to panikáři systematicky šíří, nic takového nepřipravujeme…“  

 

Následovaly první kroky jejich ekonomické reformy. Divoká privatizace. Naše nejlepší podniky se prodávaly kdekomu. Jejich noví majitelé si vypůjčili stovky milionů korun, přestali dluhy splácet a nechali podnik zkrachovat. Přišli první nezaměstnaní a inflace. Inflace je vysoká. Pamatuji si, že např. olej stál v devadesátých letech 19 Kč. nedávno už stál 32 korun a dneska stojí 38 nebo 42 Kč podle obchodu. Nejmarkantnější inflace je cena vody z vodovodu. Za komunistů stál kubík 20 haléřů. Dneska stojí 80 korun. A tak je to se vším. Do češtiny nám přibylo nové slovo – tunelování. Je to další české slovo, které přešlo do všech cizích jazyků jako třeba Čapkovy roboti.

 

Závěrečná slova toho lháře nemohu nechat bez komentáře. Havel nám sliboval, že „Již nikdy do žádného paktu nepůjdeme“. Přesto jsme při první příležitosti vstoupili do NATO. A čtrnáct dní na to začala válka v Jugoslávii. A Václav Havel projevil své pravé smýšlení, když bombardování bytů, mostů, televize, továren označil za humanitární. To je pravý humanista a celá naše reforma je určitě také humanitární. Vždyť to dělají pro lidi. A ne pro pár nenažraných kapitalistů.  

 

Tato politika znamenala pád Klausovy vlády a zastavení dalších reforem. Následná vláda Miloše Zemana se snažila zastavit propad ekonomiky a zachránit, co se dá. Jeho prioritou byla záchrana bank, vytunelovaných našimi privatizéry. Podařilo se mu to, ale následkem byl nárůst státního dluhu. A ten stále roste, přes všechny snahy našich vlád. Tedy snahy… vlády se nesnaží zastavit zadlužování, snaží se jen zbídačit celý národ. Co jiného je jejich neoliberální politika?  Neoliberalismus je produktem nekonečné chamtivosti bohatých. Neoliberalismus je poslední stádium kapitalismu – po něm přijde už jenom velký třesk a konec. V padesátých a šedesátých letech vládla na západě idyla. Lidé byli bohatí, nezaměstnanost minimální, vlastně nulová, daně 50 a více procent. Naši lidé vzhlíželi na západ jako na ráj, který tady za těch komoušů neměli. Záviděli a proto tak vehementně zvonili klíči na Letné v listopadu. Pamatuji si, jak jsem na začátku sedmdesátých let sledoval německou televizi. Každý den na konci zpráv ukazovali stav nezaměstnaných (cca asi 400 tisíc), ale zároveň ukazovali počet potřebných volných míst – ten byl více než 2 miliony.  Proto museli Němci dovážet dělníky z Turecka.

 

Ale sedmdesátá a osmdesátá léta byla nástupem neoliberalismu. Reagan a Thatcherová začali novou politiku – politiku snižování daní. Nastala doba jednotných daní na úrovni 20%. Ta byla doplněna zákonem o dvojím zdanění, umožňující podnikatelům platit daně v jejich „mateřských“ zemích. Nastalo stěhování sídel podniků do daňových rájů – zemí s minimálními daněmi. A výsledky vidíme dnes. Vlády nemají peníze. Proč krachují vlády na jihu Evropy? Nemají peníze a ty si musí půjčovat u soukromých bank. Jenže podniky daně neplatí a z mizerných platů dělníků se to zaplatit nedá. Komunisti  si peníze půjčovat nemuseli, když je potřebovali, tak si vytiskli vlastní. Ale nejen komunist,i i Erhard po válce, nebo Hitler před válkou si tiskli vlastní peníze a vybudovali ekonomickou velmoc ze zruinovaného státu. Státu zruinovaného soukromými bankami. Dnes pod diktátem MMF a SB si peníze musíme od nich půjčovat. Přitom tito podvodníci žádné peníze nemají. Mají ale moc si je vyťukat na počítači a poslat tyto virtuální peníze nebohým vládám. Proč si nemůže Řecko vyťukat peníze na počítači a poslat je zpátky do Bonnu?

 

Teprve následné vlády po Zemanovi začaly druhou a poslední etapu privatizace. Privatizaci státu. Není to jen předávání státních institucí do rukou soukromníků – to jsou prkotiny. Hlavním bodem je privatizace služeb – důchodů a zdravotnictví. O tom jsem psal ve svém  posledním článku Privatizace, proto se nebudu opakovat. Snad jenom to, že tady už jde o život. Ve zdravotnictví, kde vás nechají chcípnout, když nemáte peníze (to je běžné v USA). Nebo chcípnete ve stáří,  až nedostanete peníze z vytunelovaného Nečasova druhého pilíře. Každý, kdo by tam snad chtěl vstoupit, by si měl všimnout toho, že tento fond ani vláda neručí za to, že ve fondu nejsou peníze na výplatu důchodů.

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments