6. června 1944 se v Normandii vylodila spojenecká vojska. A co kdyby se nevylodila?

K datu vylodění byla válka pro Německo a jeho spojence už definitivně prohraná a vůbec nebylo nějak důležité, zdali se spojenecká vojska v Normandii vylodí či nikoliv. Na výsledku válečného střetu by se vůbec nic nezměnilo.

Zopakujme si fakta: Bitva o Moskvu probíhala od listopadu 1941 do jarních měsíců roku 1942. Bitva o Stalingrad probíhala od podzimu 1942 do jara 1943. (Padlo přibližně 115 tisíc Němců a 400 tisíc Rusů.) Bitva u Kurska probíhala od července do konce srpna 1943. Tím bylo definitivně rozhodnuto o výsledku války. Rudá armáda mohla už klidně a bez větších problémů pokračovat až třeba do Španělska a Portugalska. Nebylo totiž už nižádné síly, která by její postup mohla zastavit.

Tuto realitu si velice dobře uvědomovali v USA. Zajisté i v slabounké a bezmocné Anglii a okupované Francii. A tož jim Amerika musela jít na pomoc. Vítězoslavně se tedy vylodili v Normandii v době, kdy už sovětská Rudá armáda měla Berlín na dosah.

Američané (se spojenci) bojovali proti Hitlerovi 7 měsíců v roce 1944 a 4 měsíce v roce 1945, tedy necelý rok, pouhých 11 měsíců!

Napadení SSSR Německem a jeho spojenci, tzv. Operace Barbarossa, začalo 22. června 1941, konec 9. května 1945. Válčilo se tedy 3 roky a 10 měsíců, celkem 46 měsíců, tedy málem 4 roky! Sověti válčili proti Hitlerovi o tři roky déle než USA se spojenci!

Můžeme také porovnat ztráty na životech na západní a na východní frontě. Nesouměřitelné! Stejně lze porovnat hospodářské ztráty na obou stranách. Taktéž naprosto nesouměřitelné!

Proč se ale Američané odhodlali vylodit až tak ostudně pozdě?

Jednoduché vysvětlení. Nedovolit Stalinovi obsadit celé Německo i s Francií.

Byl snad ještě i nějaký jiný důvod? Takže uvedu i tu jakoby konspirační teorii. Německá oficiální propaganda vysvětlovala válečné prohry jako taktický ústup, neboť máme k dispozici zázračnou zbraň-bombu, kterou v pravý čas hodíme na Moskvu, čímž celé hlavní město SSSR srovnáme se zemí. Naše vítězství je prostě nesporné a neodvratné. Moskva přestane existovat. A už vůbec nevadí, že rudoarmějci jsou před branami Berlína. Nepochybujte o našem vítězství.

No a politikové v USA zajisté dobře věděli, že i Němci usilovně pracují na výrobě atomové bomby a možná už ji mají asi k dispozici, takže žádný spěch, vyčkejme, až ji použijí. Když ale i po tak zdrcujících porážkách na frontě atomovou bombu nepoužili, v USA rozhodli, že by bylo zbytečné dál čekat. A tož dali rozkaz k vylodění.

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
3 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
racek
racek
6. 6. 2019 17:18

Samozřejmě, vše je hypotetické kdyby. Stalin Vylodění potřeboval. Lidské zdroje docházely, v armádě se začalo objevovat příliš mnoho hodně mladých rekrutů s krátkým výcvikem, němci začali vyrábět zbraně nové generace atd. Navíc přesunutí sil z Atlantického valu (více jak jeden a půl milionu vojáků) tanků a letectva by mohlo dost podstatně změnit situaci na frontě. Můj tip je, že Stalin by se zastavil na starých hranicích, na víc by asi nestačily jeho zdroje. A Hitler by byl za to rád, tedy pokud by přežil flustraci němců z faktického krachu války na východě a nutné odhalení zločinů a genocidy.. a následovalo… Číst vice »

Bety
Bety
9. 6. 2019 18:58

No nevím. Zastavit se na hranicích by bylo proti zdravému rozumu – jednak je vítězství nejlepší motivace (Na Berlín!!!) a nechat nacisty nabrat síly a domluvit se se „spojenci“? Tak naivní Stalin rozhodně nebyl..
A co Ardeny? Kdy sověti svojí ofenzívou tahali spojencům trn z paty??

M.C.
19. 6. 2019 6:50

To by nebylo tak jednoduché, jak se autor domnívá. Sovětům už skutečně docházeli lidé (Malinovskij měl ve své armádě vysoké procento Rumunů – už i ti jim byli dobří) a jedna věc je porazit nepřítele a obsadit území, druhá věc je to území udržet a nenechat se zahnat nazpět. Proto není možné bojovat do posledního muže, je nutno se zastavit na bránitelné čáře se silami dostatečnými k její obraně a k ovládnutí dobytého území. Zároveň je třeba demonstrovat bojeschopnost. Proto byl zvolen rychlý šturm Berlína místo postupného obléhání, které by si vyžádalo méně životů. Rychlé dobytí Berlína demonstrovalo sílu a… Číst vice »