Redaktor Záruba a dvě nedobrovolné vědmy

„Ahoj holky,“ oslovil sportovní redaktor Roberta Záruba dvě někdejší naše světové mistryně ve svých disciplinách Šárku Kašpárkovou a Ludmilu Formanovou pár týdnů před londýnským mistrovstvím světa v lehké atletice. „Mám pro pro vás novinu. Budete na mistrovství přímo a průběžně komentovat své někdejší disciplíny. To znamená, že ty, Šárko, budeš komentovat ženské discipliny skokanské, a ty Lído, zase discipliny ženské běžecké. Co na to říkáte?“

„Hurá, vau, jupí, úžas, skvělé, samozřejmě jsme pro, dík za důvěru“ rozhlaholily se obě oslovené, a vedle jejich vzrušených hlasů bylo v odpovědi slyšet i kácení a pády různých předmětů, jak obě atletky nekontrolovatelnými pohyby, vyvolanými přílivem nenadlého štěstí, rozhlaholily i všechno, co stálo kolem nich

„Ale to není všechno, holky,“ pokračoval v přídělu dechberoucích novinek redaktor Záruba: „Vedle téhle přímé role komentátorské se mnou v detašovaném studiu v Londýně povedete i debaty o tom, co se v programu mistrovství chystá, anebo co v něm právě proběhlo. To už samozřejmě bude takové spíš analytičtější, odbornější a možná i psychologičtější. Tak co vy na to?“

„Hurá, vau, jupí, úžas, a ještě skvělejší než to první,“ zahalekaly obě oslovené. „A to s tebou budeme analyticky debatovat o všem? O všech diciplinách? Třeba i o mužském kladivu? Nebo i o desetiboji mužů?“

„Jistě, a proč ne?“ redaktor Záruba na to. „Něco jste už i o těch věcech někde něco zaslechly, ne? Na zájezdech ve vlaku nebo v autobuse se toho přece nakecá dost ne? No a teď, v tom Londýně, budeme nějak v tomhle duchu pokračovat. Nějak to splichtíme, žádný strach. Tak co – souhlas?“

„Jistě! Berem!“ zahulákaly obě bývalé skvělé atletky – a pak společně s redaktorem Zárubou daly finální podobu tomu, co jsme v minulém týdnu z Londýna skutečně sledovali.