Tisková zpráva Hnutí DUHA
Hnutí Duha vyzývá politiky k nápravě, spouští výzvu Zachranmelesy.cz
středa 4. dubna 2018<
Předhůří Jeseníků v okolí Petrovic (mezi Zlatými Horami a Městem Albrechtice) bez lesů, místo zelených hor jen holiny a moře pařezů. Přesně takové záběry ukazují videa, na která upozornil Hnutí DUHA jeden z příznivců [1]. Je na nich patrné rozsáhlé hynutí nevhodně vysazených smrkových monokultur v předhůří a nižších polohách Jeseníků. Rozsah katastrofy potvrzuje varování, které ekologická organizace opakuje dlouhé roky, a považuje ji za alarmující. Hnutí DUHA zveřejňuje výzvu www.zachranmelesy.cz se sedmi body pro zdravé lesy. Apeluje na poslance a vládu, zejména ministry zemědělství a životního prostředí, aby situaci řešili. Cílem výzvy je předejít kolapsu lesů v Česku.
Videa najdete ZDE.
Výzva Zachraňme lesy [2] žádá vládu ČR, Poslaneckou sněmovnu ČR a státní podnik Lesy ČR, aby k záchraně českých lesů neprodleně podnikli konkrétní kroky. K těm patří změny zákonů, vyhlášek a dalších pravidel. Všichni, kterým záleží na zdraví našich lesů a krajiny v České republice se k výzvě mohou už teď připojit na webu www.zachranmelesy.cz.
Velmi nepříznivá situace v našich lesích je nejméně v šesti krajích České republiky, tedy kromě Moravskoslezského a Olomouckého ještě v severní části Zlínského kraje, situace se v druhém pololetí 2017 zhoršila na Vysočině a v Jihočeském a Plzeňském kraji. K příčinám rozsáhlého hynutí smrkových monokultur patří také důsledky klimatické změny a je jen mizivá pravděpodobnost, že se situace do budoucna změní. Spíše naopak. Jak dokládá studie vědců z Mendelovy univerzity, bude až 80 % ploch dnes osázených smrkem v následujících 40 letech naprosto nevhodných pro pěstování právě tohoto stromu [3]. Živořící smrky tam následně napadají kůrovci a houba václavka. Určitý díl viny na eskalaci šíření kůrovce nese také způsob zadávání zakázek velkým těžařským firmám u státního podniku Lesy ČR [4].
Přes kritický stav smrkových porostů stále nejsou plněny závazky k adaptaci lesů vyplývající z přijatého Národního lesnického programu [5]. Na současnou kritickou situaci lesů upozorňuje Národní akční plán adaptace na změnu klimatu [6] a nedávno i zpráva ministra zemědělství Mariana Jurečky předložená vládě ČR dne 14. března tohoto roku [7].
Hynutí lesů na velké části území České republiky je pozvolný a nenápadný proces, který má ovšem již nyní především ve smrkových porostech výrazné dopady. Nejvíce na severní Moravě, kde probíhá největší katastrofa lesů za posledních 200 let, jak dokládá i dostupná videodokumetace [1]. Ohrožené jsou i lesy na dalších místech, například na Vysočině, v Brdech a prakticky všude v nízkých a středních polohách.
Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy Hnutí DUHA, řekl: „Nechceme, aby byly za pár let všude holiny, a proto důrazně apelujeme na zavedení takového hospodaření, které povede ke zlepšení odolnosti lesů v celé republice. Masivní hynutí smrků na Jesenicku je jedno z posledních varování lesů, že musí dojít k rychlé změně. Vědci odhadují, že za zhruba 40 let bude 80 % míst, kde dnes rostou smrky, zcela nevhodné k jejich pěstování, a další úhyn lesů si nemůžeme dovolit. Žádáme všechny turisty, milovníky přírody, každého, komu není osud našich lesů lhostejný, aby se už dnes přidali k výzvě Zachraňme lesy.“
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl: „O potřebě změnit lesní hospodaření se v Poslanecké sněmovně mluví už přes deset let. Změní probíhající katastrofa na Jesenicku politické proklamace v činy? Podle průzkumů to chce i česká veřejnost. Hnutí DUHA spouští výzvu Zachraňme lesy, aby se věci daly do pohybu.“
Poznámky:
[1] Fotografie a videa ukazující šíři problému jsou na https://www.youtube.com/playliPrezentace ze semináře o kůrovcové katastrofě v Jeseníkách jsou dostupné na http://www.npjeseniky.info/akt
Zachraňme české lesy
Zasaďte se i Vy svým hlasem o zdraví našich lesů<
Naše lesy na mnoha místech plošně hynou. Potřebují nutně naši pomoc. Kvůli nevhodně vysazeným smrkovým monokulturám, častějšímu suchu a chybám v hospodaření v rámci velkých zakázek, ztrácejí nejen své kouzlo, ale hlavně své zdraví. Vznikají kalamity a stromy se těží ve velkém měřítku. Tam, kde si pamatujete krásný les, se objevují paseky a holoseče, ze kterých nejsou šťastní ani vlastníci lesů, ani návštěvníci. Jde to i jinak. Začít se musí od lesa.
Nedovolme, aby české lesy přišly o své kouzlo, nebo dokonce dále umíraly. Zasaďte se s námi o budoucnost českých lesů. Příroda potřebuje hlas každého z nás.
Naléhavě žádáme Vládu České republiky, Parlament České republiky a státní podnik Lesy ČR. Prosíme, začněte neprodleně jednat a zajistěte:
1. Lesy pestré, bohaté a krásné
Krásné a zdravé lesy jsou ty, v nichž rostou pro dané místo vhodné stromy různého druhu a stáří, včetně stromů ponechaných na dožití a zetlení. Takové lesy jsou odolnější vůči suchu a kalamitám.
2. Lesy šetrně obhospodařované
Chceme lesy, ve kterých se bude hospodařit ruku v ruce s přírodou. Velké holoseče jsou nejen škaredé, ale ničí lesní půdu, která pak nezadrží vodu, odplavují se živiny i půda sama. Nové lesy uměle vypěstované na holinách jsou náchylnější k budoucím kalamitám.
3. Lesy s ostrovy divoké přírody
Chceme, aby na vybraných místech byl les ponechán jen silám přírody a zvídavým návštěvníkům – pro jeho divokou krásu, ale i pro sledování přirozených reakcí lesa na měnící se okolní prostředí. Jen tak budeme v budoucnu vědět, jak přírodní lesy adaptované na místní klima vypadají.
4. Život v lese v rovnováze
V lese by mělo být jen tolik zvěře, aby v zimě neokousala všechny přirozeně vzrostlé semenáčky. Chceme les s rovnováhou divokých zvířat, stromů a dalších rostlin.
5. Lesy pro všechny
Lesy nemají být pouze „pole na dřevo“. Chceme v nich odpočívat, obdivovat je, prozkoumávat, prožívat v nich ty nejkrásnější příběhy. Jsou tady pro nás pro všechny – turisty, místní obyvatele, jsou zde pro lesníky i myslivce.
6. Transparentní a ohleduplnou péči o lesy
Chceme, aby hospodaření ve veřejných lesích namísto velkých těžařských firem podporovalo zaměstnanost místních lidí včetně místních dřevozpracovatelů. K tomu je potřeba změnit zákony, vyhlášky, dotace, vybrat lepší certifikaci veřejných lesů a změnit zadání pro státní podnik Lesy ČR.
7. Zasadím se o lepší lesy
Jeden krok můžeme udělat my všichni. Apelovat touto výzvou na ty, kteří to mohou změnit a také přijmout vlastní závazek k tomu, co může ovlivnit každý z nás: při návštěvách lesa se chovat uctivě ke stromům, zvířatům, rostlinám i lesní půdě a s uvážlivostí využívat bohatství, které nám naše lesy přináší.
[3] Více informací v tiskové zprávě http://www.hnutiduha.cz/aktual„Trh se dřívím v České republice byl během roku 2017 významně ovlivněn rozsáhlou kalamitou podkorního hmyzu na smrku, zejména pak v prostoru severní a střední Moravy. Tento nepříznivý stav je zapříčiněn zřetězením více negativních faktorů. Zřejmě nejvýznamnějším je silné oslabení smrkových porostů působením extrémního sucha a vysokých teplot, především v letech 2015 až 2017.“
„V průběhu roku 2017, zejména pak během letního období se již tak nepříznivý stav rozšíření podkorního hmyzu dále zhoršil, především pak v oblastech, kde panovaly vážné problémy již v předchozích letech. Regionálně je situace značně diferencovaná. Nejhorší je stav na území krajů Moravskoslezského, Olomouckého a v severní části kraje Zlínského, dramaticky se v druhém pololetí stav zhoršil na území kraje Vysočina, krajů Jihočeského a Plzeňského.“
9 komentáře
…Karlíku, nechť je ti země peříčkem a ať žádné svině, které ti tady ubližovaly už nahoře nepotkáš. ..)
druhý koleš to byla jiná liga, hajzlík už od pohledu,naprosto nespolehlivý a co mohl, to taky ukradl, ze střední ho pro prospěch a chování vyhodili, i když máma se přes partaj starala co mohla, čekali jsme, že jako první z party půjde do lochu – a přišel převrat, milý Ričmond se dal na podnikání, dokoupil si střední od známé, kterou píchal ( a které nějaké hovado na kraji dalo do nájmu školu ), samozřejmě nikomu neplatil, všem vyhrožoval, bral úvěry, které byly nekryté a které neměl nikdy v úmyslu splácet, pak si našel bílé koníky a provedli akci kuřivo , kdy během měsíce vydělal v rajchu ( při absolutním porušování mezinárodních norem ) řádově několik milionů tehdy ještě marek, samozřejmě němci jeho aktivity zmerčili a šli po něm, jenže on si tady našel politické krytí a tak skopčáci maj dodnes smolíka, za takhle vyšmelené prachy nakoupil v Práglu činžovní domy ( jak se choval k původním nájemcům nemá cenu ani popisovat, kdo i přesto vzdoroval, toho srovnalo jeho komando pošuků ), dnes se někde nudí na španělském ostrově, jeho třetí žena utrácí peníze českých chudáků a poplatníků v americké korporaci a jeho fakanovi dávají rady na prestižní soukromé škole v Albionu, když přijede do kotliny, tak dává knížecí rady zase on, vše kritizuje, moralizuje a vystavuje pózu vzorného občana, který se uměl o sebe postarat – tedy je taky vzorovým občanem české republiky, který by zasloužil nějaký řád ( počítám,že ho taky nakonec i dostane) – takže to je prototyp nového lidského genofondu, který přežije a bude taky jediným nositelem homo druhu … a proto taky ( po právu) říkám, do prd6le s celým lidstvem. ..)
Milý Martine, taky jsem kdysi za mládí sázel stromky, chodil na akce Zet a jiné obecné prospěšné aktivity jsem provozoval – dnes bych si za to dál pár facek ( i když nelituju toho, poznal jsem jak svět lidí funguje, nebo spíše nefunguje ) – taková story ze světa lidských zvířat – dva kolegové z mládí, jeden šikovný, úplný genius na slaboproud, stále něco kutil a vymýšlel a v podstatě nebýt jeho, tak bychom z party o elektronice ( hlavně te hudební) věděli kulový, po škole šel na učňák ( jeho rodiče byli starší a tehdy už dost nemohoucí, tak je nechtěl zatěžovat studiem), tam si po večerech udělal průmyslovku, pak ho ostravský strojní gigant poslal na vejšku, stále to odkládal, protože v práci po něj chtěli snad zázraky ( a on je fakt plnil), přišel státní převrat a vše se změnilo, šikovné a řemeslníky prostě nikdo nechtěl, gor na severní Moravě, fabrika byla jednoho roku rozebrána, pak privatizována a nakonec zase vykoupena, aby byla předána dalšímu asociálovi, který mluvil s dobrosery z vlády a sviněmi z důležitých partají – mezitím milý kolega odcházel lidsky i společensky, půl roku nedostal plat, na to konto byl vyhozen z podnikového bytu, doma to nedala jeho žena a opustila ho, profesně končil na úřadu práce a lidsky s lahví kvitu v ruce, tři dny před jeho smrtí jsem ho navštívil na ubytovně pro sociálně slabé, kde ležel na chodbě v průvanu a v zimě, která by dala zabrat i rodilémi sibiřanovi, nafouklé břicho od hladu, laciného chlastu a naprostého nezájmu okolí ( české zdravotnictví ho odepsalo jako mrtvolu už před jeho smrtí, na zavolání a při zjištění jeho jména odmítli přijet ), jediné, co jsme v tom zoufalém stavu stihli udělat, bylo podání teplého jídla, zimní spacák a milé slovo, kterého nakonec úplně rozstřelilo a ( za velikých bolestí) zemřel …
Když jsem v r. 1985 a později na brigádách chránil a vysazoval stromky, myslel jsem si bláhově, že to dělám pro stát a společnost. Snažil jsem se sázet listnáče.
V okolí Ostravska a Beskydech to nebyl zas až takový problém, jen se ostatní ptali, proč mi vysazení každé sazeničky trvá tak dlouho – „proč se s tím tak se.ru“?? Zpočátku v klidu jsem jim argumentoval, že do té kupy kamení která tady (např. na Černé hoře u Radhoště) je „sázet“ sazenice stromků způsobem „šup mezi hrstku hlíny a hromadu kamení a honem dál, večer nás v hospodě od 18 čeká pivo…“ odmítám, a že mi chvíli u každého stromečku trvá než v okolí „naškrábu“ alespoň dva kbelíky půdy…
Kamarád s nímž jsem ve dvojici sadil to převzal, a třetí den jsme svorně sadili jako poslední a z „posměchu“ ostatních si nic nedělali, byť nám pak na tu hospodu zůstávalo méně času. Po letech mi hlásil, že právě jen ty „naše“ dva řádky se tam tehdy všude zaručeně ujaly…
Když mi vyčítali po letech „aktivismus“ v Jeseníkách když jsem bránil stromy na březích řek či na svazích hor před „vodohospodáři“ – betonáři, či před „pokrok poživačnosti na sjezdovkách kvalit Světového poháru“ „poctivých budovatelů světlých tržně hospodářských zítřků“, byl jsem opět za vola…
I po desetiletích a vážně zdravotně postižen jsem začal psát na jeden web soustředěněji…
No skončím s tím, vždyť mohu napsat i opakovaně, že žvásty o „lesích sežraných lýkožrouty“ jsou lacinným povídáním, marně…
Ano, mám se nejspíše nechat jít upálit v atomovém ohni, „aby se opičák mohl vrátit na větev“, nebo jít v tom vykradeném státě „kopat Putina do zadku, aby konečně zase obnovil socialismus“, jinak jsem jen „plný lacinných převzatých klišé a žádné argumenty nemám“…
Dobrá tedy, račte si prosím užít svůj návrat do pozice jednobuněčných, hodně štěstí…
no to zrovna, ještě někomu pomáhat, když má tak krásně vybrakovaný škopek, jen ať se hezky podusí, příroda si taky poradí a možná po létech, co půjde z opičáka zpátky na větev ( i když vůbec nemusí) bude velikosti vlašského ořechu. ..)
palivové dřevo je zupa byznys, takže pro některé bude kůrovec mana nebeská ( pokud tedy ne, tak ať udělá revoluci a dá kapíku pořádně na solar, jinak to jsou všechno jenom opiové kecy ). ..)
Hmm, tak nám podhůří Jeseníků totálně zdevastoval kůrovec. Takže je tu otázka: Jak dlouho roste smrk do výšky 15 m? Podle zkušeností těch, co mají smrky na zahradách, roste zhruba půl metru za rok, u některých smrků je přírůstek i přes 1 metr ročně. Je to tedy strom vysazovaný k hospodářskému účelu a logika věci říká, že podle toho se se smrkovými lesy musí hospodařit, čili včas kácet a odvážet stromy dospělé a namísto pokácených včas sázet stromky nové a ty opět dál náležitě „vychovávat“. Je tedy třeba si vybrat. Buď majitel chce mít ze svého lesa hospodářský výnos, anebo tam chce mít les „na přírodní věčnou okrasu“. Další otázka také zní: Kdo je majitelem těch dnes zničených lesů v Jeseníkách a co on od nich nadále požaduje? Je to soukromník, korporace, církev, anebo stát? Pakliže je to ale soukromý subjekt, potom má totiž ten vlastník jen jedinou povinnost, řídit se zákonem o hospodaření v lesích. Argumentace typu „… nevhodné vysazení smrkových monokultur, které neumí čelit klimatickým změnám …“ je sice hezkým aktivistickým tvrzením, zákon je rovněž pěkná věc, to vše však naráží na dvě rozporuplné politické meze vzhledem k tvorbě a ochraně kulturní krajiny: 1/ dřevo je byznys, který je nástrojem zisku 2/ je tu dogma kapitalismu o nedotknutelnosti soukromého vlastnictví, pakliže má les jako vlastník soukromý subjekt a je tu tedy rozpor jeho svobody v podnikání a litery zákona. Jo, to se to potom profesionálním aktivistům pouští drony, pusinkou mluví a ručičkou píší požadavky! Ale na koho oni píší ty své požadavky? Na stát? Není to trochu laciná a pokrytecká politika? Co takhle tam jít a sami sázet nové stromečky, pánové? My dnešní dědkové jsme to jako školáci brigádníci v době vlády komunistů takhle museli dělat povinně. A připadalo nám to docela normální.
prý pouhých 25 let stačí na to, aby byla všechna města na planetě ( opět) zelená – chce to jenom jediné – aby tady nebyl člověk. ..)
O lesích, ale o ekologii to je – a příčinně to taky souvisí.
http://www.rouming.cz/roumingShow.php?file=Jen_tak_dal_Andrejko.jpg
Re Aleš – i když obvykle nereaguji, tak co se týká lesů Vaše (i Martinovi) příspěvky čtu vždy velmi pozorně.
U Vás je vidět, že jeden nezkorumpovaný skutečný profesionál má ve věci víc rozumu než aktivisté z půlky republiky.
Nestačilo. Ty lesy v Olomouckém a Moravskoslezském kraji a na rozhraní Vysočiny a Jihomoravského kraje umírají zcela nezávisle na vašich naivních a zjevně dezinformovaných představách. Nechovejte se, prosím, jako trollové na jiných diskusích om, nemáte to zapotřebí. Ona dokonce situace může být mnohem horší, sucho doléhá i na porosty ve vyšších nadmořských výškách a mimo oblasti výrazného srážkového stínu. V takových oblastech těch holin je sice zatím výrazně méně, ale stav se rapidně zhoršuje a zhoršuje se i zdravotní stav porostů (defoliace a žloutnutí jehlic), které prozatím stojí plně zakmeněné či zatím jen mírně proředěné. A opakuju pro ty největší zabedněnce. NENÍ to tak, že by za situaci mohla nedostatečná opatření proti množení a šíření kůrovců.
Pěstování václavkových smrčin a jiných velkoplošných plantáží namísto mozaiky přírodně blízkých lesů a hospodářských lesů, u kterých se však bude taktéž počítat se všemi funkcemi lesa, kde funkce produkční je jen jedna z mnohých, je historicky překonaný způsob, o jehož zhoubnosti věděli již v minulých stoletích a v tomto s duhou souhlasím. Je čas skutečně tohle změnit. Nejde jen o tzv. návrat divočiny, který hloupě dogmaticky aplikovaný může přinést i nemilá překvapení v podobě zhoršení stavu ekosystémů, ale především o péči o lesní prostředí. Půdu, vodu a vodní režim, biotu včetně podrostu a jeho stavu, zvěře včetně predátorů a dekompozitorů, hub a složitých vazeb včetně mykorhizy. Je třeba udělat analýzy, kdy je úroveň mechanizace a k tomu potřebná síť lesních cest a jejich potřebných parametrů a charakteru užitečná, kdy kontraproduktivní a kdy dokonce vedoucí k destrukci ekosystémů. Bez ohledu na uměle vytvářené a zkresleně popisované náklady hospodaření, tohle bude potřebné změnit. Tady jde o víc, než si myslí Duha.
Ach jo, ono by stačilo docela málo … podpořit rozvoj jaderek, řádně se starat o lesy vč. koncepce údržby, ozdravit genofond a tak trochu přestat pěstovat kůrovce a jiné škůdce.