25. 5. 2011
Kdo jsou občané druhé kategorie víme: jsou to lidé, kteří jsou k neloajální k vládě a neprojevují ji patřičnou úctu, nepodporují reformy, nechtějí chudnout, aby jiní mohli bohatnout, a mají dokonce tu drzost, že pořádají demonstrace, na kterých dávají své názory najevo. Ale kdo jsou to lidé první kategorie?
Lidé první kategorie jsou mladí, dynamičtí, flexibilní, vzdělaní, dobře vydělávající, zdraví, silní, arogantní a bez závazků.
Vždy a za všech okolností podporují vládu, odbory považují za zločineckou organizaci a ze zásady pracují pouze na živnostenský list, protože k smrti nenávidí jistoty a milují optimalizaci daní, prací jako takovou ovšem pohrdají a za jediný zdroj bohatství považují podnikání.
Lidé první kategorie neznají špinavé peníze, chudobu považují za zločin, nezaměstnané za lenochy a příživníky, důchodce za darmožrouty. Imponuje jim síla, slabosti se smějí. Zisk je pro ně etická kategorie, právo obchod, spravedlnost triumf síly a bohatství nad slabostí a chudobou.
Být občanem první kategorie znamená lhát, krást, podvádět, zneužívat, kořistit a korumpovat, nebo přinejmenším tyto praktiky tolerovat.
Je každého věc, kam chce patřit, za sebe ovšem mohu říct, že jsem, vždy jsem byl a ochotně i nadále budu občanem druhé kategorie, protože s občany první kategorie, jejichž myšlení je mi cizí a jejichž hodnoty neuznávám, nechci mít nic společného.
Převzato z blogu Tribun
3 komentáře
S tématem koresponduje podrobnější článek na Nové republice z 30.05.2018
Michal Brand: Nomenklaturní aparátčíci a svoboda aneb Kdo je nepřítelem produktivní části společnosti.
Výborný článek, děkuji.
cit. „Je každého věc kam chce patřit,za sebe ovšem mohu říct,že jsem,vždy jsem byl a ochotně i nadále budu občanem druhé kategorie,protože s občany první kategorie jejichž myšlení je mi cizí a jejichž hodnoty neuznávam,nechci mít nic společného.“kon.cit.
Vy ste Tribun vzácna výnimka,dá sa povedať,že unikát.Lebo ja zo svojich skúseností viem,že väčšine občanov ktorí zodpovedajú vašej definícii občana druhej kategórie stačí,aby šťastnou náhodou nadobudli kôpku peňazí alebo sa im podarí získať výnosné zamestnanie a zo dňa na deň sa zmenia na občanov prvej kategórie správajúcich sa presne takých, ako popisujete občana prvej kategórie vy v článku.Potom sa už s občanmi druhej kategórie prestanú stýkať a na pozdrav buď neodpovedia alebo len kývnu hlavou a urýchlene sa vzdialia.Toto je presne stav ktorý ma dosť mrzí.Vznikol po novembri 1989.Neprešlo veľa času od prevratu, ľudia sa vykastovali a začalo byť spoločensky neprípustné stretávať sa s nižšou kastou.A bývali časy,keď to žiadny problém nebol.Občas sme si zahrali hokej.Spolu hrali lekári,inžinieri,aj právnik tam bol,ale aj robotníci z fabrík,šofér nákladiaku alebo závozník.Po zápase sme si dali pivo,bola sranda,všetci sme boli kamaráti.Dnes už to nevidno.Je ale zaujímavé,že ak sa človeku prvej kategórie stane,že spadne do tej druhej,tak sa z neho už nikdy nestane typický človek druhej kategórie.