Na skládkách končí zbytečně milion tun kompostovatelných odpadů ročně
Tisková zpráva Hnutí DUHA
úterý 2. dubna 2019
Ministerstvo životního prostředí právě nyní řeší připomínky k vyhlášce o ukládání komunálních odpadů na skládky, které dostalo v mezirezortním připomínkovém řízení [1]. Tato vyhláška obsahuje velmi přísné parametry pro jakoukoliv úpravu směsných odpadů před jejich uložením na skládkách. V praxi to znamená, že se vůbec nevyplatí upravovat odpad před skládkováním [2]. Hnutí DUHA proto ve svých připomínkách k vyhlášce navrhuje podmínky upravit na úroveň požadavků evropských směrnic a běžné praxe většiny států EU.
Na skládkách končí v ČR 2,5 milionů tun komunálních odpadů, a to bez jakékoli úpravy, ačkoli úpravou lze snadno a podstatně snížit objem skládkovaného směsného odpadu i jeho škodlivé dopady. MŽP tímto způsobem na úkor životního prostředí záměrně nahrává spalovnám tím, že blokuje jejich konkurenci.
Ministerstvo blokuje extrémně přísným nastavením parametrů ve vyhlášce dotřídění směsného odpadu, které z něho dokáže získat kovy nebo zajistí využití a bezpečný rozpad biologicky rozložitelného odpadu.
V ČR kvůli špatně nastavené vyhlášce končí bez jakékoli předchozí úpravy na skládkách 2,5 milionů tun komunálních odpadů ročně. Z toho celý milion tun tvoří nevytříděné biologicky rozložitelné odpady. Namísto jejich užitečného kompostování či využití v bioplynových stanicích se toto velké množství rozkládá na skládkový plyn – metan (silný skleníkový plyn) a nebezpečné výluhy. Tyto reaktivní skládky s rozkládajícími se biologicky rozložitelnými odpady jsou pro životní prostředí horší a nebezpečnější než skládky, na kterých končí pouze rozložené a upravené odpady.
Jedinou možností, jak dnes využít směsný odpad, je tedy spálení ve spalovně. Tím se však zbytečně ničí cenné suroviny, plýtvá energií, znečišťuje ovzduší a nesleduje trend oběhového hospodářství.
Evropská komise již řadu let kritizuje Českou republiku, že neplní dvacet let platnou směrnici o skládkách. Podle ní musí země Unie zajistit, aby na skládkách byl ukládán pouze předem upravený odpad a množství biologicky rozložitelných odpadů klesalo. Kvůli novým trendům prevence a minimalizace odpadu, zakotveným v evropském Balíčku pro oběhové hospodářství, bychom se měli zaměřit na to, aby se na skládky ukládal opravdu pouze ten odpad, který neumíme jinak zpracovat. U nás však stále skládkujeme biologicky rozložitelné odpady a nevyužíváme možnost odpad před zahrabáním pod zem ještě dotřídit a získat cenné suroviny. Úpravu odpadů před uložením na skládku ministr životního prostředí nejenže nepožaduje, ale dokonce tyto technologie u nás záměrně blokuje ve prospěch výstavby nových spaloven.
Ivo Kropáček, odpadový expert Hnutí DUHA, řekl: “Koblihy povinně zabalené v plastovém sáčku nebyly nápadem bruselských úředníků. Šlo o snahu našich úředníků absurdně zpřísnit evropskou legislativu. Nyní se situace opakuje. Na našich skládkách kvůli špatné vyhlášce o ukládání odpadů ročně končí milion tun snadno kompostovatelných, biologicky rozložitelných odpadů. Ničíme životní prostředí, zhoršujeme klima a kritizuje nás za to OECD i Evropská komise. Přesto ministr životního prostředí Richard Brabec záměrně nastavil v nové vyhlášce o skládkách tak zvláštní pravidla, aby znemožnil fungování v Evropě běžně používaných technologií, které by problém levně vyřešily. Vysvětlení je jen jediné: ministrovi nejde o životní prostředí, ale o pokřivení evropského systému hospodaření s odpady s důrazem na prevenci a recyklaci ve prospěch drahých, plýtvavých a špinavých spaloven odpadů.”
Tuto a další tiskové zprávy najdete na www.hnutiduha.cz/aktualne
Poznámky:
[1] https://www.mzp.cz/www/
4 komentáře
Svého času jistý Nikita Sergejevič Chruščov vyslovil velká slova : Kompostu je třeba, soudruzi.! A začalo se kompostovat. Ve velkém. I pro nás, že. A výsledek byl dvojí. Jednak Se pronikavě zvýšily náklady na zemědělskou výrobu a hlavně dopravní náročnost. Což vedlo k velkým poruchám v zásobování palivy a poklesu strategických zásob. Dovedete si představit problémy s kompostováním ve velkém. Odvézt miliony tun s okruhů desítek a stovek kilometrů, zkompostovat a pak zase rozvést. Takže soudruzi asi tak za 4 roky s tím experimentem potichu skončili.
Na druhé straně, půdní struktura našich půd se pronikavě zlepšila a tím i kvalita našich půd. Z té akce se žilo ještě několik desítek let.
Kompost? Rozhodně ano, tam kde je to možné a ekonomické. Třeba u nás pracuje kompostárna a všichni tam vozíme odpady ze zahrádek, lesníci štěpku atd. A můžrme si kompost i odvést. Ano, na domovní odpad zařízeni nejsou. Jedná se o odpad velmi páchnoucí, plný choroboplodných zárodků a hygienickým normám prakticky nezpracovatelný v kompostárně. Ten se likviduje v čističkách a ty si s výsledným zbytkem umí poradit. Ale zpracování milionů tun je opravdu obtížné.
V každém případě, takový milion tun pro půdu není za tak moc. Mnohem lepší je rostliné zbytky zaorávat, pole si s tím poradí. Ovšem, z řepky moc zbytků není, cukrovka se už moc nepěstuje a brambory jakbysmet. A to byly hlavnízlepšovatelé půdy.
No a na závěr, o tom vývinu plynu na skládkách víme a moc ho tam není, navíc příliš nepáchnou. Zajímavé, že výroba metanu v ekoreaktorech nikomu nevadí. Jak je známo, zajištění tzv. „soběstačnosti“ vybraných příkladů hospodářství potřebuje nutně svážet odpady z desítek kilometrů vzdálených zdroju. Palivová bilance pak vypadá dost hrozně.
Kdysi, ještě za dob socialismu, jsme s kolegyněmi v práci vedly řeč o tom, co
bychom zařídily za pomoci Arabelina kouzelného prstenu. Já měla takovou ideu,
že bych všechny zbraně na celé planetě proměnila v hromady kvalitního hnoje,
neboť toho zemědělci nikdy nemají dost. Trochu mi dělalo problémy jak to
zařídit např. s letadlovou lodí, neboť jak je vidět jsem člověk mírumilovný,
netoužící po tom, aby se kdokoli v té hromadě hnoje utopil.
Jedna z mých kolegyň, mající za manžela velitele místní posádky, měla z toho
mého nápadu zlý sen. Její manžel pobíhal okolo hromad hnoje a řval: „Kde jsou
moje tanky??“ Kolegyně, jak jinak, mě okamžitě práskla a křičela: “ To zařídila
Bety! Za to může Bety!“Takže by mě asi nic pěkného nečekalo.
Ovšem dnes by to bylo asi o moc horší, neboť by se na mě vrhli všichni vyznavači
globálního oteplování a nejspíš by mě do toho hnoje zadupali zaživa, aniž
by vzali na vědomí, že i moje pozůstatky nějaký ten metan vyprodukují.
I ze psích exkrementů se uvolňují skleníkové plyny, takže se bude obchodovat s povolenkami, jejichž administrování uvolňuje rovněž skleníkové plyny.což situaci dále komplikuje.
Ale za analýzu by potom stálo, co že se vlastně na skládku vozí. Vzduch to není.
Až tam najdeme ve společné popelnici dětské oděvy, guláš a televizor , možná nám dojde, že ulice, kde je stovka obyvatel, z nichž deset pracuje, by mohla zřídit pracoviště na další podrobnější třídění. Čteme sice (někdy přiblblé ) články o tom, jak užíváním notebooků podporujeme dětskou práci , ale recyklace kovů vzácných zemin , tantalu , niobu (sodíkové výbojky) je zcela v našich možnostech.
V časopise Odpady se o tom referuje .
Jen jsme neměli výrobu výbojek outsourcovat do Holandska, které ji outsourcovalo do Číny, ale měli jsme ji ponechat v Králíkách. Dnes dovážíme i obsolentní (morálně zastaralé) výrobky. Rekonstruované stanice trati Plzeň-Cheb
byly osazeny rtuťovými výbojkami Philips (asi jich byly plné sklady). Volný pohyb
materiálu nám přinesl problémy s odpady , ovšem volný pohyb pracovních sil jsme museli odložit (vůči Německu a Rakousku) o několik let.
Zde souhlas, vše, co se dá zkompostovat, oddělit a zkompostovat. Sice se vám uvolní CO2 a metan, ale na to sere pes.