Jsem ten poslední, kdo by lidem stojícím tváří tvář diktatuře vyčítal zbabělost. Hrdinství je bohužel vzácná kytka, člověk si nemůže nemůže být jist ani sám sebou a proto nejsměšnější jsou hrdinové počítačových klávesnic. Současně by ale lidé, kteří jasně prokázali svou osobní zbabělost a bezpáteřnost, neměli poučovat jiné, vytvářet „morální“ apely a opět lézt momentálně vládnoucímu (a opět protilidovému) režimu do trávícího traktu zespodu.
Je třeba připomenout, že antichartistům (seznam signatářů zde) tehdy vlastně nic závažného nehrozilo, tedy kromě ztráty slávy, nadstandardního života a v nejhorším případě práce. Do podobného srabu dnes dokáže přivést rodinu jeden podvodný úvěr a demokratický exekutor. Je smutné, že z tehdejší „elity“ národa podepsali prakticky všichni, svědčí to o distribuci zbabělosti v české společnosti. Měli bychom si připomenout, že mezi osobnostmi, které volají po „odstranění křivd“ napáchaných komunistickým režimem jsou tito zasloužilí soudruzi antichartisté:
soudružka Jiřina Jirásková
soudružka Dagmar Veškrnová Havlová
soudruh Václav Hudeček
soudružka Pavlína Filipovská
soudruh František Filip
Jsou to morální autority, které před 34 lety přísahaly na stupidní komunistickýpamflet, zakončený těmito nezapomenutelnými slovy:
Jsme přesvědčeni, že příští léta budou naplněna novými tvůrčími činy spjatými se zájmy našich pracujících, s humanistickými cíli naší socialistické společnosti a s politikou její vedoucí síly – Komunistické strany Československa.
Dnes chtějí po současných daňových poplatnících, aby platili za činy režimu, jehož byli sami oporou, a z kterého měli daleko větší profit, než kdokoli z tehdy údajně vládnoucí „dělnické třídy“.
Jestli toto není neuvěřitelná drzost, pak nehorázné pokrytectví určitě.
Převzato z blogu Nautilus.
