Květen 25, 2011
Muž, který výslovně řekl, že by z jeho hlediska bylo nejlépe zničit smlouvy z Osla, najednou říká, že je pro mír s Palestinci.
Byl to nekonkrétní projev naplněný spoustou lží a završený lží a iluzemi. Jen zřídka je zahraniční hlava státu vyzvána, aby hovořila před Kongresem. Je nepravděpodobné, že by se někdo jiný pokusil prodat takovou hromadu propagandy a vykrucování, takové pokrytectví a svatouškovství jako včera Benjamin Netanjahu.
Skutečnost, že Kongres několikrát povstal, aby mu zatleskal, říká více spíše o neznalosti jeho členů, než o kvalitě projevu jejich hosta. Izraelská přítomnost na řece Jordánu – jásot, Jeruzalém musí zůstat jednotným městem Izraele – potlesk. Věděli američtí volení zástupci, že jásali nad krachem možnosti míru? Pokud se tohle Americe líbilo, máme velký problém.
Skutečnost, že jediná pravda, která byla v Kapitolu řečena, byl výkřik diváka – bývalého občana Izraele: "Stejná práva pro Palestince!" Je to odznak cti pro nás Izraelce i značka hanby pro Ameriku. Netanjahuův životní projev byla totiž řeč o skonu míru.
Bylo to jako nějaká show ze sedmdesátých let. Možná, že tenkrát lidé ještě věřili hromadám hezkých, moudrých slov, vršených mírumilovným izraelským premiérem. Jak se může izraelský premiér odvážit říkat, že jeho země "plně podporuje snahu arabských obyvatel v jejich regionu žít svobodně", aniž by dořekl celou hořkou pravdu – pokud to ovšem nejsou Palestinci. Netanjahu se najednou rozplývá nad arabským jarem, ale kde byl, když to začalo? Byl na své standardní zastrašující kampani, která varovala před nebezpečím extrémistických islámských režimů a vyzývala k vybudování plotu podél naší hranice s Egyptem. A včera? Najednou je tu "příslib nového úsvitu". Pokrytectví stále ještě není konec.
A jak mohl pět chválu na izraelskou demokracii, když jeho vláda udělala ještě více než jeho předchůdci, aby demokracii zasadila smrtelnou ránu uplatněním zcela antidemokratických zákonů? Jak se může chlubit postavením arabských občanů Izraele, jestliže jeho pravicovou, nacionalistickou koalicí procházejí rasistické zákony, namířené proti těmto občanům?
Když říká, že izraelští Arabové mají větší svobodu v Izraeli než v kterémkoli arabském státě, je to jakoby říkal, že černoši v Americe mají více práv, než v Africe. Tak co? Znamená to, že Afroameričané měli stejná práva po celé generace, že nikdy nemuseli za svá práva bojovat?
A jak se opovažuje mluvit o svobodě vyznání v Jeruzalémě v době, kdy statisícům Palestinců byla tato svoboda po léta odpírána. Svoboda vyznání v Jeruzalémě je jen pro starší Palestince, ale někdy i 65 let není dostatečné stáří. A pro 2 miliony lidí v pásmu Gazy neexistuje žádná taková svoboda vůbec.
Jak může Netanjahu chválit mír s Egyptem, když je snadné uhádnout, že by hlasoval proti němu? Muž, který výslovně řekl, že udělá osobně vše pro zrušení smluv z Osla, najednou říká, že je pro mír s Palestinci. Včera jsme viděli, že Američanům, nebo přesněji – jejich zákonodárcům, je možno věšet na nos cokoliv.
Převzato z Haaretz
Překlad: Aram
Foto: zdroj
