Václav Exner: Každý sjezd Komunistické strany Číny znamená pro Vaši zemi rovněž nové stanovení nebo upřesnění strategie postupu celé země. Jaké jsou hlavní závěry 18. sjezdu, pokud jde o směry rozvoje, překonávání problémů, se kterými se vaše země setkává, a další kroky na cestě k “socialismu s čínskými rysy”, jak nazýváte společenský systém, který Vaše země buduje?
Ju Čching-tchai: Kdybych měl na otázku ohledně budoucího směru vývoje Číny odpovědět jednou větou, zněla by: Čína neochvějně pokračuje cestou socialismu s čínskými rysy s cílem úplného dobudování mírně blahobytné společnosti. Konkrétními cíli jsou pokračování udržitelného zdravého rozvoje ekonomiky, další rozšiřování lidové demokracie, výrazné posílení kulturní soft power (přitažlivosti, pozn. V. E.), celkové zvýšení životní úrovně občanů a dosažení podstatného pokroku v budování společnosti šetrné k ekologii a životnímu prostředí. Závěry zasedání jasně stanovily konkrétní cíle do roku 2020 – oproti roku 2010 zdvojnásobit hrubý domácí produkt a průměrný příjem městských i venkovských obyvatel.
Na této cestě kupředu se samozřejmě ještě nachází mnoho obtíží a problémů. Například stále vyvstávají problémy nerovnoměrnosti, koordinace a udržitelnosti rozvoje, dále existuje poměrně dost systémových a institucionálních překážek, které brání vědeckému rozvoji – rozdíly v rozvoji městských a venkovských oblastí a rozdíly v příjmech obyvatelstva jsou i nadále poměrně velké, situace boje proti korupci je stále neradostná atd. Domnívám se, že výše zmíněné problémy můžeme vyřešit pomocí dalšího posílení úsilí v oblasti reforem a otevírání se světu, úpravami ekonomických struktur, posílením úsilí v boji proti korupci apod.
Od začátku reforem a otevírání se světu dosáhla Čína v oblasti ekonomického rozvoje obrovských úspěchů a „čínské zkušenosti" i „čínská cesta" vzbudily v celém světě široký zájem. Především úspěšná praxe socialistického tržního hospodářství napomohla celkově hlubšímu pochopení socialismu a tržního hospodářství. Tržní ekonomika není vyhrazena pro kapitalismus. Má svá specifika a pro pochopení socialismu s čínskými rysy je právě velmi důležité porozumět socialistickému tržnímu hospodářství. V současnosti se zatím nacházíme v počáteční fázi socialismu a do budoucna budeme systém socialismu s čínskými rysy neustále zdokonalovat a rozvíjet.
Václav Exner: Přinesl 18. sjezd nové podněty pro oblast mezinárodní politiky a zahraniční politiky Číny? Týkají se také změn v oblasti hospodářské spolupráce, která je základní součástí zahraniční politiky Vaší země, avšak dosud trvá značná nerovnováha v obchodní, platební i strukturální (obchod surovinami, službami a průmyslovými výrobky) bilanci? Je podpořena změna mezinárodního významu jüanu (renminbi) a v jakém směru?
Ju Čching-tchai: Generální tajemník Chu Ťin-tchao ve svém projevu na zahájení 18. sjezdu Komunistické strany Číny komplexně vyložil pohled Číny na mezinárodní situaci a Čínou prosazovanou zahraniční politiku. Čína bude nadále prosazovat budování trvalého míru a společně prosperujícího harmonického světa a ve jménu míru, rozvoje, spolupráce a všestranného prospěchu bude neochvějně usilovat o ochranu světového míru a podporu společného rozvoje. Čína dále jednoznačně půjde cestou mírového rozvoje a bude rozhodně prosazovat nezávislou a samostatnou zahraniční politiku. Čína bude pokračovat v prosazování vzájemně prospěšné strategie otevírání se světu a nadále na základě „pěti zásad mírového soužití“ všestranně rozvíjet přátelskou spolupráci s ostatními zeměmi. Občané Číny si vysoce cení míru, touží po rozvoji a jsou ochotni o tyto vznešené hodnoty usilovat společně s občany ostatních zemí. V konkrétní otázce úprav zahraničně obchodních struktur bude Čína pokračovat ve zdokonalování a úpravách struktury průmyslových subjektů a zvyšování schopnosti nezávislé inovace. Co se týče otázek kurzu jüanu (RMB) a jeho internacionalizace, bude Čína prohlubovat reformy finančního systému, zdokonalovat současný finanční systém, který podporuje makroekonomickou stabilitu a stimuluje reálný ekonomický rozvoj, dále bude rozvíjet víceúrovňový kapitálový trh, stále pokračovat v tržně orientovaných reformách úrokových sazeb a směnných kurzů a postupně uskutečňovat směnitelnost kapitálových účtů v jüanech (RMB).
Václav Exner: Domníváte se, že by se jüan někdy v budoucnu mohl stát jednou ze světových rezervních měn? Pokud ano, v jakém asi časovém horizontu?)
Ju Čching-tchai: To, zda se čínská měna RMB (jüan) stane světovou rezervou, významně závisí na makroekonomické situaci a volbě jednotlivých účastníků trhu. Pokud se podaří čínské ekonomice zachovávat udržitelný a stabilní ekonomický růst, čínský jüan se bude těšit širší popularitě na mezinárodním trhu.
Proces internacionalizace RMB je též pod vlivem postupu politiky reforem a otevírání se světu Číny. Proto je velmi důležité, abychom vykonávali zodpovědně svou práci, důsledně pokračovali na cestě zavedení politiky reforem a otevírání se světu. V tom samém období musí být makroekonomická situace Číny stabilní a volba účastníků trhu musí být respektována.
Václav Exner: Zabýval se sjezd také některými aktuálními otázkami zahraniční politiky, například přesunem důrazu USA na bezpečnostní politiku v oblasti Tichého oceánu a jihovýchodní Asie, tzv. obkličováním Číny blízkou vojenskou přítomností zemí NATO, především USA, čínským postojem k vývoji v arabském světě (v souvislosti s tzv. "Arabským jarem") a na Středním východě? Nepociťuje vaše země snahu vytěsnit ji ze vzájemné výhodné spolupráce v některých zemích nebo skupinách zemí?
Ju Čching-tchai: Příspěvky na 18. sjezdu pojednávaly o zevrubných otázkách principů diplomacie a zahraniční politiky Číny, ale sjezd nebyl zaměřen na projednávání konkrétních aktuálních problémů. Čína prosazuje otevřený, celkový a všestranně prospěšný koncept řešení záležitostí Asie a Pacifiku a doufá, že Spojené státy americké se v těchto otázkách konstruktivně zapojí, aby podpořily vývoj směřující k míru, rozvoji, spolupráci a univerzálním přáním zemí této oblasti. Čína je ochotná společně s ostatními stranami v oblasti Asie a Pacifiku prosazovat mír, stabilitu a prosperitu.
Ve vztahu k některým nestálým situacím v regionu je náš postoj konzistentní. Zastáváme mírové řešení mezinárodních sporů a aktuálních problémů, jsme proti užití síly nebo hrozbám užití síly, jsme proti narušování právní suverenity jiných zemí, jsme proti veškerým formám terorismu a veškerým formám hegemonismu a silové politiky. Zároveň odsuzujeme veškeré akty násilí proti nevinným civilistům.
Čína, největší rozvojová země světa, druhá největší ekonomika a stálý člen Rady bezpečnosti OSN, je zodpovědnou mocností, která má s ostatními zeměmi světa v oblasti ekonomické, politické, bezpečnostní, kulturní atd. zájem o rovnoprávnou a vzájemně výhodnou spolupráci.
Václav Exner: Stanovil 18. sjezd další kroky k posílení demokracie, vlády práva a lidských práv? Jde o reakci na kritiku například údajného útlaku národnostních menšin a církví, filtrování obsahu na internetu nebo různé akce nesouhlasu s konkrétní politikou v různých místech Číny?
Ju Čching-tchai: V průběhu třiceti let reforem a otevírání se dosáhla Čína úspěchů, které přitáhly pozornost celého světa. Nejen, že se její ekonomika jako celek zařadila na druhé místo na světě, ale také kvalita života se významně zvýšila a právům občanů na život a rozvoj se dostalo účinné ochrany. Na druhou stranu se však po třiceti letech rozvoje a výstavby v různých částech Číny a různých společenských vrstvách objevila nerovnováha a v oblasti ochrany sociální rovnosti a spravedlnosti je skutečně ještě potřeba vykonat množství práce. Ve zprávě z letošního 18. sjezdu zazněl požadavek, aby centrální pozici ještě jasněji zaujala orientace na lidi. Tato „orientace na lidi“ znamená „rozvoj zaměřený na lidi“, což také znamená, že musí být realizována s dopadem na každého člověka, neboť každý člověk má právo podílet se na rozvoji a užívat si jeho výsledků. Vážné dodržování a ochrana lidských práv byly označeny jako důležitý politický cíl celkového budování poměrně prosperující společnosti. Pobuřující je, že vždy existovala malá skupina lidí, kteří za účelem dosažení určitého politického cíle přehlížejí úspěchy rozvoje Číny, jednostranně zveličují problémy čínské společnosti a ekonomiky a pod záminkou demokracie a lidských práv pomlouvají a útočí na Komunistickou stranu Číny a čínskou vládu. Tímto se pokoušejí rozbít současné mírové a stabilní prostředí rozvoje a způsobit rozvoji Číny problémy, což rezolutně odmítáme. Menšina s postranními úmysly, která se již několik desítek let snaží poškodit čínský rozvoj a pokrok, dodnes neuspěla a neuspěje, protože věci Číny jsou a budou vždy určovány a rozhodovány čínským lidem.
Václav Exner: Jak vidíte i ve světle závěrů 18. sjezdu možnosti rozvoje hospodářské spolupráce s Českou republikou, které směry by měly být přednostní? Jaké v tom směru jsou překážky? Ve kterých ostatních oblastech vidíte možnost lepšího vzájemného poznávání a čínsko-české spolupráce?
Ju Čching-tchai: Na 18. sjezdu bylo zmíněno, že Čína bude dále urychleně měnit způsob ekonomického rozvoje, upravovat ekonomické struktury, prohlubovat otevírání se světu, klást důraz na to, aby ekonomický rozvoj byl více řízen domácí poptávkou, a to především spotřebitelskou poptávkou, a na ještě větší zapojení do mezinárodní ekonomické spolupráce. Čína a Česká republika mají dobrou tradici a dobrý základ hospodářské a obchodní spolupráce a výměna obou stran ve strojírenství, dopravě, ochraně životního prostředí atd. má poměrně velký potenciál a prostor. Rozšiřování a prohlubování čínsko-české spolupráce také podpoří vlastní rozvoj obou zemí a umožní lépe reagovat na složitou mezinárodní ekonomickou situaci. Čínsko-česká hospodářská a obchodní spolupráce je součástí vzájemných vztahů a je komplementární s politickými vztahy a výměnou v kulturní oblasti mezi lidmi. Čínská strana doufá, že česká strana pro další prohloubení oboustranné konkrétní hospodářské a obchodní spolupráce vytvoří příznivější politické prostředí.
Václav Exner: Jak se cítíte u nás České republice? Daří se Vám plnit vaše osobní úkoly a máte stanoven nějaký osobní cíl, kterého při své misi chcete přednostně dosáhnout?
Ju Čching-tchai: V České republice pracuji dva roky a zdejší bohatá historie, intenzivní kulturní a hudební atmosféra a památky z různých historických období na mě velmi silně působí. Praha je navíc pohádkově krásné město a já zde pracuji a žiji velmi rád. V roce 2009 byly čínsko-české vztahy poznamenány setkáním českých představitelů s představitelem tibetského separatismu dalajlámou a dodnes nebyl uskutečněn návrat k jejich běžnému rozvoji. Jako velvyslanec Čínské lidové republiky v České republice doufám, že ve vztazích obou zemí brzy dojde ke zlepšení a rozvoji, o což sám od roku 2010, kdy jsem v České republice nastoupil do úřadu, neustále usiluji. S potěšením zjišťuji, že v současnosti v Česku došlo k jistému prohloubení porozumění a znalostí v otázkách týkajících se Tibetu a dalajlámy. Upřímně doufám, že vzájemné vztahy se brzy navrátí na cestu stabilního a zdravého rozvoje a praktická výměna a spolupráce obou stran v nejrůznějších oblastech se bude moci ještě více rozšířit a prohloubit.
Václav Exner: Děkuji za rozhovor a přeji mnoho úspěchů ve Vaší práci a další příjemný pobyt u nás…
