Čí kasy naplnily Casy?

Červen 14, 2012


http://t2.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcRMMuxdNUtw2euJBSP8vt7QWuLOsCwAtWV2C_W3_9N4zpAP0xql

 

Včera jsem obdržel příspěvek jednoho svého čtenáře, který reagoval na novou kauzu „Parkánová gate“: „ … cena C 295 M ex works je 19 mil Euro za kus. Česká republika platila tři kusy (ať nežeru, 60 mil. Euro by to stálo) za 132 mil. Euro. Předražení o více než 100%. Čtvrtý letoun v ceně 19 mil. Euro byl „vyměněn“ Za Alky (původně měly jít do Bolívie, ale američtí přátelé řekli, že jen bez motorů…), a tak za ty Alky pro Španělsko Armáda České republiky zaplatila 2,5 miliardy Kč Aeru Vodochody (Penta). Čili 3,5 mld. Kč + 2,5 mld. Kč za 4 letouny, jejichž jedinou aktivitou byl převoz koní Przewalskeho do Mongolska. Za tu cenu by bylo 14 transportních C 295 M.“

 

Nejsem vojenským leteckým expertem, a tudíž tento závažný čtenářův postřeh ponechám bez komentáře.

 

Pamatuji si však na jednoho zahraničního analytika, žijícího v Praze, který mi již před dvěma lety řekl, že v tomto konkrétním obchodě vytvořila ČR světový rekord v armádních zakázkách, a sice ve výši provize prostředníkovi kontraktu (v tomto případě pochopitelně Hávův Omnipol). S úžasem konstatoval, že něco podobného není možné ani v rovníkové Africe či v jižní Americe.

 

Tento příklad plýtvaní veřejnými zdroji jsme mimo jiné uvedli v Občanské žalobě (http://www.neo2011.cz/obcanska_zaloba.pdf) signatářů Výzvy NEO 2011 (www.neo2011.cz) na podzim minulého roku. Tehdy bez odezvy.

 

Kalouskovo tvrzení, že se jeho stranická kolegyně Parkánová opírala o experty ze svého ministerstva, je úsměvné. Vláda rozhoduje o nákupu v řádu miliard Kč bez výběrového řízení a nikdo se ani nezeptá, jak jste tu cifru určili? Jenom připomínám, že jedna miliarda je tisíc mil. Kč! Trochu to připomíná trefování čísel v super ekologické zakázce či v církevních restitucích. Podobné modely lze však najít i při nákupu nových tramvají pro Prahu, letadel pro ČSA a vlastně u téměř všech větších armádních zakázek, ale i u mnoha a mnoha dalších účelových rozhodnutí.


Kalouskova obhajoba je jednoduchá. Žádný zákon nás nenutil dělat nezávislé cenové analýzy, tudíž jsme je nedělali. O velkých tendrech či nákupech rozhodoval vždy kolektivní orgán (klasický kolektivní alibismus). Přeloženo do srozumitelné mluvy: „Co není zakázáno, je povoleno“. Přičemž platí, že zákony si určují samotní aktéři a jejich spoluhráči. Dokonalé, prý téměř nepostižitelné, i když nemravné. A pro ČR zničující.


Seneca kdysi řekl i to, že to, co ti nezakazuje zákon, to ti zakazuje stud. Jen bych dodal, že čeho je moc, toho je příliš. Platí to i pro absolutní moc mocných, kteří slovo stud nemají ve svém slovníku


Foto: zdroj

 

 

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments