Dvourychlostní Čína
Zatímco se mezinárodní pozornost upíná na zpomalování růstu čínské ekonomiky jako celku, zažívají některé čínské provincie, obzvláště západní a centrální, růst, který je největším v celé jejich historii. Rozdíl mezi růstem pobřežních provincií, které byly ekonomickým tahounem od začátku reforem na přelomu 70. a 80. let minulého století, a vnitrozemskými provinciemi je stále více zřetelný. Podle průzkumu čínského statistického úřadu byl růst v minulém roce v Pekingu 8.1 %, v Šanghaji 8.2 % a v Kantonu (Guangzhou), klíčovém centru exportu, kolem 11 %. Naproti tomu v některých západních regionech bylo tempo v dvouciferných hodnotách. Čchung-čching (Chongqing) vykazoval ekonomický růst 16.4 %, S‘-čchuan (Sichuan) 15 %, Jün-nan (Yunnan) 13.7 %, Čchang-ša (Changsha) v provincii Chu-nan (Hunan) 13.2 % a Kuej-jang (Guiyang) v provincii Kuej-čou (Guizhou), která patří v celkovém srovnání k těm nejchudším, 17.1 % .
Důvodů, proč se tak děje, je několik. V první řadě je to fakt, že vybudovaná infrastruktura nyní umožňuje pohodlné a rychlé spojení s pobřežními provinciemi, přístavy a velkými městy. Jedná se nejen o silniční síť, ale také o vysokorychlostní železnici a letiště. Příkladem může být zmíněné město Čchang-ša (Changsha). Leží na dokončované vysokorychlostní (313 km/h) železniční trati Peking-Hongkong. Spojení se Šenčenem (Shenzhen) je již funkční a cesta trvá 3 hodiny. Pekingská část bude dokončena během prosince a umožní dosáhnout hlavního města během šesti hodin. Podobné železnice jsou plánovány a postupně dokončovány ve všech zemích patřících do sdružení ASEAN. Dalším důvodem je, že školy a univerzity těchto provincií už v dnešní době poskytují solidní vzdělání a není již nutné se spoléhat pouze na absolventy několika vybraných škol nebo na studenty studující v zahraničí. Zahraniční studenti na domácím trhu práce vůbec začínají ztrácet své výsadní postavení a jedinou přetrvávající výhodou pro ně je znalost evropského nebo amerického prostředí. Po vědomostní nebo jazykové stránce je jejich náskok čím dál víc zanedbatelný. Posledním faktorem jsou rostoucí platy ve velkoměstech a pobřežních regionech a snaha firem přesunem části výroby do těchto regionů snížit výrobní náklady. To celé dohromady samozřejmě přitahuje další, jak domácí, tak zahraniční investory a obchodníky hledající podobné regiony a nové trhy za současné situace doslova po celém světě. Navíc pokud se chcete prosadit s výrobkem nebo službou v Pekingu nebo Šanghaji, budete muset počítat s velmi tvrdou konkurencí. Ve velkoměstech prostě neexistuje část trhu, která už by nebyla obsazená někým jiným.
Nevýhodou ve vnitrozemí samozřejmě je, že nejde na trh vstoupit s takovou přímočarostí jako v rozvinutých oblastech. Nesmí se počítat s okamžitým úspěchem. Pokud se toto bere v úvahu, pak vyhlídky do budoucna jsou příznivé – odhaduje se, že počet domácností počítaných mezi střední třídu ve městech druhé a třetí úrovně (bráno dle počtu obyvatel) vzroste v průběhu několika let z 27 na 80 až 92 milionů. Otázkou zůstává, jak dlouho bude tento vývoj pokračovat, než dojde k vyrovnání rozdílu mezi vnitrozemskými a pobřežními provinciemi. V současné chvíli se hovoří o době asi deseti let. Do té doby zřejmě bude čínská ekonomika dvourychlostní.
Ericův komentář :
Transasijská železnice je projekt, který může zásadním způsobem pomoci (a pomůže, pokud bude dokončen) mnoha dosud opomíjeným, napůl odříznutým regionům asijského kontinentu. Bude navíc představovat konkurenci a alternativu námořní dopravy. Uvažuje se o čtyřech možných dopravních koridorech. Severní navazující na Transsibiřskou magistrálu, jižní spojující Čínu, Thajsko, Barmu, Indii, Pákistán a Irán (s možností ještě propojit dál do Evropy přes Turecko), severo-jižní spojující sever Evropy s Perským zálivem přes území Ruska (začátek v Helsinkách, konec v íránském přístavu Bandar Abbas) a jihovýchodní spojující Čínu s Laosem, Thajskem, Malajsií a Singapurem a po druhé větvi s Vietnamem, Kambodžou a Barmou. Některé části jihovýchodního koridoru už byly dokončeny a jako celek by měl koridor plně fungovat do roku 2020.
***
Čínské pobřeží pod dohledem dronů
Ve středu 29. srpna bylo vydáno oficiální prohlášení centrální vlády, že kolem čínského pobřeží budou rozmístěny bezpilotní letouny provádějící dálkové námořní hlídkové a pozorovatelské mise. Projekt také zahrnuje výstavbu 11 základen pro tyto letouny. Základny budou podle prohlášení pod správou těch provincií, na jejichž území se budou nacházet. Detaily o harmonogramu a rozsahu programu nebyly zveřejněny, kromě poznámky, že na jednotlivých letištích se bude nacházet vždy alespoň jeden bezpilotní letoun. Zkušební program průzkumných misí probíhal v druhé polovině roku 2011 v severovýchodní provincii Liaoning, kde pokrýval plochu 980 km čtverečních. Nezávislý test 3D monitorovacího systému využívajícího data bezpilotníků se uskutečnil na začátku roku 2012 v provincii Ťiang-su (Jiangsu). Oficiálním úkolem bude monitorování mořského prostředí podél linie pobřeží a ostrůvků, odhalování nelegálního záboru pozemků, pašeráctví a těžby (jmenovitě zmiňováno bagrování písku).
***
Čtyři hlavní body projednávané Hnutím nezúčastněných
Íránský ministr zahraničí Alí-Akbar Sálehí ve středu vyzdvihl čtyři hlavní témata diskutovaná na setkání ministrů během 16. setkání HN v Teheránu. Na tiskové konferenci prohlásil, že hlavním diskutovaným bodem bylo řešení situace Palestinců, a bylo odsouhlaseno vytvoření skupiny zemí v OSN, která bude mít za cíl jednat proti nezákonným postupům Izraele proti Palestincům. Dalšími úkoly bude hledat a najít postupy pro přijetí Palestinců do OSN, najít konsensus mezi jejich jednotlivými jejich frakcemi a zlepšit informovanost o jejich problémech pomocí medií.
Druhým tématem byla krize v Sýrii, kde účastníci celosvětově vyzvali vlády, aby hledaly dlouhodobé řešení, které není založené na intervenci ze zahraničí. Sálehí dodal, že Hnutí se bude společně s dalšími mezinárodními organizacemi v hledání tohoto řešení více angažovat. Třetím bodem byla diskuze o současném monopolu v oblasti finančních mechanismů a nesouhlas s jejich závislostí na americkém dolaru. Posledním tématem bylo vytvoření pracovní skupiny pro hledání společných postupů vlád jednotlivých zemí hnutí při řešení světových problémů. Sálehí vyjádřil naději, že v následujících třech letech íránského předsednictví získá HN na světové scéně větší váhu a bude tak moci prosazovat své zájmy a ideály. Zdůraznil, že HN bylo vždy odhodláno se angažovat v řešení palestinské otázky a má v tomto jednomyslnou podporu svých členů.
***
Nový projekt na podporu vědců
Centrální vláda plánuje rozšířit podporu odborníků a vědců pracujících na výzkumných projektech v Číně, oznámil vysoký vládní představitel Li Jüan-čchao (Li Yuanchao). Podrobnosti podpůrného programu, který by se mohl týkat až 10.000 vědců, budou zveřejněny v řádu několika měsíců. Měl by se především zaměřovat na domácí odborníky. V tomto ohledu navazuje a doplňuje ambiciozní projekt zvaný „Tisíc talentů“, který odstartoval v roce 2008 a zaměřuje se na přilákání zahraničních výzkumných kapacit. V hledáčku má zvláště vědce čínské národnosti pracující v zahraničí a má fungovat ještě dalších 10 let. Do této chvíle přilákal zmiňovaný projekt celosvětově 2793 vědců a profesionálů (846 jich pracuje v inženýrství a výzkumu nových materiálů, 618 v oblasti biotechnologií a biomedicíny a 518 v informačních technologiích). Účastníci projektu mají různé daňové úlevy, zajištěné ubytování pro sebe a rodinu, pojištění, přístup k nejnovějším výzkumným přístrojům a příspěvek na výzkumné práce v rozsahu 1 – 3 miliony CNY. Někteří navíc dostali od státu jednorázový příspěvek 500.000 CNY.
Podobné iniciativy ale nejsou jen pod patronací centrální vlády. Každá provincie má v této oblasti svojí vlastní agendu. Provincie Ťiang-su (Jiangsu) investovala do přilákání 6700 odborníků kolem 6 miliard CNY, přičemž jen 200 jich bylo v rámci projektu „Tisíc talentů“. Přesto by se podle některých expertů mělo financování a podpora výzkumu ještě zvýšit – v současnosti se do této oblasti investuje cca 2 % HDP, přičemž by to podle nich mělo být alespoň 3.5 %, tak jak je tomu v některých rozvinutých zemích…
