Čínský kaleidoskop 4: Vesmírná stanice již v roce 2020?

Japonský slon v (nejen) čínském porcelánu

Během posledních dnů se čínsko-japonské vztahy přes výrazné ochlazení dostaly až k bodu mrazu. Nejde však o žádný překvapivý vývin událostí – jde o výsledek několik měsíců trvající iniciativy japonské vlády na "odkoupení" ostrovů Tiao-jü (Diaoyu), které ČLR a Tchaj-wan považují za čínské území. I přes mnohá varování byl tento plán v pondělí schválen na zasedání japonské vlády. V čem vlastně spočívá spornost tohoto území?


První záznamy o tom, že ostrovy byly součástí čínského území, jsou z roku 1403. Po několik dalších století spadaly administrativně pod správu ostrova Tchaj-wan. V roce 1874 byly Číně Japonskem násilím odebrány ostrovy Liou Čch‘ (Liu Chiu), které jsou dnes známy pod názvem Okinawa. Tiao-jü v té době ještě stále spadalo pod čínskou správu. Po 1. čínsko-japonské válce (1894-1895) byla Čchingská vláda donucena předat Japonsku území Tchaj-wanu a přilehlých ostrůvků. Na konci 2. světové války japonská vláda přistoupila na podmínky káhirské a postupimské deklarace, ve kterých je uvedeno, že území anektovaná japonskými výboji budou vrácena Číně. Článek 2 mírové smlouvy z roku 1951 říká, že se Japonsko vzdává všech nároků na Tchaj-wan a Paracelské ostrovy. Článek 4 samostatné mírové smlouvy Japonska s Čínou říká, že všechny dohody a smlouvy mezi oběma státy uzavřené před rokem 1941 jsou neplatné. Na první pohled se zdá, že ostrovy Tiao-jü by tedy měly připadnout ČLR nebo Tchaj-wanu. Ne tak docela, je tu ještě USA.


V roce 1951 byla za nepřítomnosti Číny podepsána v San Franciscu dohoda, která v článku 3 administrativně odnímá ostrovy Tchaj-wanu – a dává je do správy Okinawě, která je v té době obsazena Američany. V roce 1972 předalo USA Okinawu zpět Japonsku a od té chvíle považuje japonská vláda za své i ostrovy Tiao-jü. Čína tyto smlouvy nikdy neuznala a považuje je za nelegální. Nicméně po normalizaci vztahů s Japonskem před 40 lety byl problém doslova odložen k ledu, když Teng Siao-pching (Deng Xiaoping) prohlásil, že „vyřešení problému bude ponecháno pozdějším generacím, které budou moudřejší“. I přes některé incidenty (obzvláště týkající se rybářských lodí) vydržel tento stav do letošního 16. dubna, kdy tokijský starosta Šintaro Išihara prohlásil, že město ostrovy odkoupí a vypsal na ně finanční sbírku. Premiér Jošihiko Noda, jehož popularita u veřejnosti po vládních reformách významně slábne, se chopil příležitosti a trumfnul Išiharu tím, že odkoupení provede japonská vláda a nikoli jen Tokio. Poslední varování před tímto krokem předal Nodovi na konferenci APEC čínský prezident Chu Ťin-tchao (Hu Jintao). Ten odpověděl, že se věc bude „řešit v širším kontextu“. Několik dní poté japonská vláda podepsala dohodu o odkoupení ostrovů.


Část japonské politické scény reprezentovaná Johei Konem, 75-letým politickým veteránem a členem Liberální demokratické strany, označuje rozhodnutí odkoupit ostrovy za krok, který překročil hranici rozumné diplomacie a poškozuje zájmy Japonska. "Co provedl Nodův kabinet? Zatímco se média starají o to, jaká bude spotřební daň a kdo koho v politice vystřídá, tak Noda revidoval zákony týkající se diplomacie a bezpečnosti, uvolnil pravidla exportu zbraní a zabředává do úvah o kolektivní sebeobraně. Tím vším poškozuje obraz Japonska jako mírumilovného národa." O tom, jak je japonská politická scéna ve vleku pravičáckých nacionalistů, svědčí fakt, že premiér Noda zpochybnil omluvu za utrpení žen, které japonští vojáci za 2. světové války unášeli a nutili k prostituci ve speciálních táborech. Prohlásil, že i když vojenské jednotky využívaly tyto tábory, nenašel nikde v historických dokumentech důkaz, že by byly tyto ženy unášeny nebo nuceny k prostituci proti své vůli. Toto prohlášení od něj přišlo poté, co ho člen jeho kabinetu Džin Macubara 27. srpna vyzval, aby Konovo stanovisko revidoval. Objevují se názory, že celý incident je vyvolaný proto, aby japonská vláda získala podporu pro své narůstající výdaje na zbrojení, odvedla pozornost od ekonomických problémů a ospravedlnila větší vojenskou spolupráci s USA.


Tchaj-wan reagoval na japonský plán "odkoupení" ostrovů ostrým nesouhlasem. Jedním z jeho výroků bylo, že kroky a protiopatření obou čínských států mají a budou mít všeobecnou podporu občanů a jsou ochranou jejich zájmů jako národa. Tento postoj prý výstižně popisuje citace ze starobylé čínské Knihy Písní (Shi Jing) : "Bratři, kteří se doma hádají, spojí své síly proti útokům zvenčí". Spor o ostrovy tak dost možná urychlí proces sbližování Tchaj-wanu a pevninské Číny. "Přezkoumání vztahů tak, aby odpovídaly přítomnosti a budoucnosti" je nedávným návrhem tchaj-wanského prezidenta Ma Jing-džoua, který navazuje na důležité průlomy ve vztazích obou zemí datované od května 2008.


Japonsko si svou současnou zahraniční politikou pod sebou úspěšně podřezává větev. Pokud v ní bude pokračovat, pak spory s Čínou, Ruskem a Jižní Koreou pro něj budou představovat stále větší izolaci. To pro jeho ekonomiku může být velmi kritické. Už nyní dochází k významnému poklesu prodeje japonských spotřebičů, elektroniky a automobilů na čínském trhu a jsou stále více vytlačovány domácí a jihokorejskou produkcí – za situace, kdy si japonské firmy od asijských trhů hodně slibovaly.


* * *

Změny certifikace učitelů na základních a středních školách

Šanghaj bude prvním městem, které na svém správním území změní doposud platnou certifikaci učitelů pro základní a střední školy. Rozhodnutí přichází za situace, kdy podle plánu výstavby pro období 2011 – 2015 má být v Šanghaji postaveno 800 nových základních a středních škol. Počítá se, že tento rok nastoupí 5000 nových učitelů a jejich počet se v nejbližších letech rozhodně nebude snižovat.


Zatím platí, že pedagog, který složí zkoušku v daném městě nebo oblasti, získá časově neomezený certifikát k výkonu svého povolání. Nyní bude muset podstupovat zkoušku každých pět let, pokud si jej bude chtít udržet. Po pěti za sebou úspěšně složených přezkoušeních získá učitel tak jako nyní certifikát časově neomezený.


Předmětem přezkušování bude posouzení jeho práce ve třídě (zřejmě formou inspekce), pedagogických dovedností a profesní etiky. V případě nesložení zkoušky bude dotyčnému zakázáno pokračovat ve výkonu povolání, dokud v některém z opravných termínů neuspěje. Změna vejde v platnost ještě v průběhu tohoto roku. Později bude tento systém rozšířen i na město Peking, provincii Kan-su (Gansu) a autonomní oblast Kuang-si Čuang (Guangxi Zhuang).


"Cílem je motivovat učitele k vlastnímu průběžnému vzdělávání a zvyšování jejich kvalifikace," řekl Čou Ťing-tchaj (Zhou Jingtai) , který bude jedním z členů komise. Názory rodičů na změnu jsou v naprosté většině pozitivní. Méně nadšení je samozřejmě na straně vyučujících. Vyjadřují například pochyby ohledně toho, jak bude komise zohledňovat rozdílný charakter a styl výuky jednotlivých učitelů. Další obavou je, že se celé přezkušování stane pouhou formalitou, která nepřinese žádné zlepšení.


Město chce profesní vývin podporovat ještě dalšími způsoby. Jedním z nich bude povinnost nového učitele projít ročním přípravným kurzem před tím, než bude moci vyučovat na státních školách. Dalším jsou městem pořádané stáže učitelů v přípravných centrech v zahraničí. V současné chvíli jde o 320 učitelů, kteří budou posláni do USA, Velké Británie a Německa. Výdaje na jejich trénink (nebo alespoň jejich větší část) budou hrazeny vládou.


* * *

Zveřejněn plán čínských výzkumných misí ve vesmíru

V nedávném rozhovoru odhalil astrofyzik Čang Šuang-nan (Zhang Shuangnan), člen čínské akademie věd, předběžný plán výzkumných vesmírných misí, který podle jeho slov bude mít dva klíčové body. Prvním bude vypuštění čínského teleskopu kolem roku 2015 a druhým dokončení vesmírné stanice do roku 2020. Rentgenový teleskop byl vyvíjen a připravován v průběhu posledních 20 let a bude se zaměřovat na pozorování emisí tvrdého rentgenového a gama záření černých děr a neutronových hvězd.


Výstavba vesmírné stanice Tchien-kung (Tiangong) bude pokračovat v roce 2014 vypuštěním její druhé části, která bude mít na palubě čínsko-švýcarský výzkumný projekt POLAR, mající za úkol detekovat záblesky paprsků gama a přispět tak ke studiu fyzikálních jevů v extrémních podmínkách. Půjde o první takový experiment v mezinárodním měřítku. Pro pozdější stadia výstavby stanice jsou připravovány experimenty na detekci temné hmoty – zatím hypotetické formy hmoty, kterou není možné pozorovat ve světelném spektru, ale jen díky jejímu gravitačnímu vlivu na okolní objekty tvořené běžnou „svítící“ hmotou. Faktem je, že současné astronomické satelity na oběžné dráze budou ukončovat svou činnost v rozmezí let 2018 až 2020 a je jen velmi málo následných projektů, kterým byla dána zelená. Číně se tak při úspěšném dokončení stanice budou otevírat nové možnosti, zvláště na poli vědecké spolupráce s dalšími zeměmi.

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments