Motto: Lež zatím potvora ukradla vzrostlýho hřebce a dlouhý a pěstěný nohy ji odnesly pryč
Vladimír Vysockij, Pravda a Lež, překlad Milan Dvořák
Možná si to už nepamatujete, ale jednou z prvních reakcí USA bylo ustavené speciální zpravodajské skupiny pro šíření dezinformací, o čemž tehdy informovala i naše média. Prvním činem této skupiny pak bylo, že mediálně popřela svou existenci. Dnes ji již můžeme patrně jen tušit za neuvěřitelnou horou mediálních manipulací, lží a propagandistických kampaní.
Oficiální verze 11. září má důvěryhodnost pohádky o perníkové chaloupce, tedy až na ten perník, u něhož je prokázáno, že z něj chaloupku postavit lze. Všichni už víme, že důvody útoků na Írán a nakonec i Afghánistan byly vylhané a Usámu patrně již pěknou řádku let schovával nenahraditelný „pomocník“ v boji proti terorismu – Pákistán. Do arzenálu „demokratických“ metod vládnutí se zcela oficiálně dostaly cílené politické vraždy (David Kelly, Saddám Husajn), inkviziční soudy plnící politická zadání (Haag), koncentrační tábory, nekonečné věznění bez soudu a institucionalizované mučení, na němž se tou či onou měrou podílely prakticky všechny „demokratické“ země, Českou republiku nevyjímaje.
Přes tyto nesporné „úspěchy“ války proti terorismu se jedna věc nedaří – udržet lži dostatečně dlouhou dobu při životě. Nevídané zrychlení výměny informací mezi lidmi bez filtru elitou ovládaných médií nebezpečně zkracuje dobu, po kterou je možné se lží pracovat. Vlády se už ani nesnaží uklízet následky takových odhalení. Obvykle zatvrzele mlčí, vymlouvají se a ještě častěji přijdou se lží daleko bombastičtější, než byla ta původní. Víme, že incident v Tonkinském zálivu neexistoval, masakr na náměstí Tchien-an-men se nekonal a izraelské komando vraždilo aktivisty na propalestinské flotile jako dobytek na jatkách. Ale kola propagandy to neberou v úvahu a nadále předkládají svůj obraz neexistujícího světa. Výsledkem je, že se staré konspirační teorie stávají oficiální historií a ty nové jen dále znevěrohodňují současnou globální politickou reprezentaci. Člověk si jen klade otázku, zda je dotyčná konspirační teorie natolik šílená, aby mohla být pravdou.
Epidemie globálních lží se nevyhnula snad žádné oblasti života. Masívní a lživá kampaň shazuje odpovědnost za současnou ekonomickou krizi na líné Řeky či Portugalce, kteří ale na ekonomiku Evropy mají zcela zanedbatelný vliv. Alarmující je exploze lží v oblasti vědy, jako bychom se vraceli do dob Lysenka a Lepešínské. Kdopak jen s minimem exaktního vzdělání a bez závislosti na „ekologických“ grantech je dnes ochoten vsadit na oficiální klimatický model? Nevíme, co škodí víc, zda slunce nebo drahé opalovací krémy, nevíme, jestli „nemít“ cholesterol stojí za celý ten humbuk okolo a nevíme ani, jestli prasečí chřipka byla jen marketingová kampaň na doprodej již neúčinného léku a nevyzkoušené vakcíny, či skutečná hrozba.
Žijeme v době lží a co je ještě paradoxnější, v době již usvědčených lží. Přesto média dál chrlí svou propagandu, bez špetky korekce, jakoby se nic nestalo. Rozdíl mezi mediálním obrazem a názory obyčejných obyvatel se prohlubuje, za chvíli nebudou čtenáři věřit ani výsledky fotbalových zápasů. 11.9. 2001 zvítězila lež a ve svém vítězném tažení pokračuje. Pravda leží zatím zasypaná a zapomenutá někde hluboko v troskách dvojčat.
Převzato z Nautila