Hodiny biblické výuky aneb Škola srandy a dadaismu

Amerikanizace školství u nás úspěšně probíhá, všechno ostatní už je dávno zamerikanizováno, schází už jenom dokončit to v tom školství. Vše musí být takové, aby žáci nebyli přetěžováni a obtěžováni nějakým memorováním násobilky (máme přece kalkulačky), psaním i a y (textový editor přece chyby opraví), nějakými historickými daty (vše je přece k dispozici na internetu), či nedejbože nějakými souvislostmi, ba dokonce nějakým čtením (přečtou to přece v televizi, a jsou už dokonce k dispozici čtečky, tj. zadáte text a kliknete na ikonku přečíst a milý dívčí hlásek to přečte za vás; vždyť i v nedávné minulosti bývali lidé, kteří uměli číst a kteří za menší finanční obnos přečetli negramotným třeba dopis, to může být v nedaleké budoucnosti docela dobrá živnost). Takže škola musí býti hrou, jak si přál veliký učitel národů, a ne nějakým učením. (Ale on také doporučoval používat rákosku, což se ovšem už jaksi neuvádí.)


Vždyť žáci, potažmo jejich rodiče, jsou našimi klienty, jak říká nejenom náš ředitel školy, tudíž jim musíme vycházet vstříc a plnit jejich přání. Zákon to dokonce ukládá jako povinnost. Ani v nemocnicích už nejsou pacienti, nýbrž klienti, čemu se pak divit, lze se u nás ještě vůbec něčemu divit? Přestože dobře vím, že bych se neměl už ničemu podivovat, byl jsem docela udiveně ohromený, ba až šokovaný, výsledkem průzkumu v USA a Velké Británii. Co tam mají za školství? Neuvěřitelné! Ale brzy je doženeme.


Dle průzkumu si většina Američanů neumí představit, že by se lidstvo vyvinulo bez vědomí Boha. Skoro polovina obyvatel (46 %) je přesvědčena, že Bůh stvořil lidi v jejich současné podobě někdy během posledních 10.000 let. Třetina dotázaných si myslí, že se lidé sice vyvinuli z primátů, ale že tato evoluce byla Bohem řízená. V přirozenou evoluci bez božího zásahu věří pouze 15 procent Američanů – a to budou skoro určitě akorát ti imigranti z Asie. Dvacet procent britských studentů uvedlo, že na základní škole jim byl přednášen kreacionismus a inteligentní plán jako vědecká pravda. Více než 50 procent dospělých Britů se domnívá, že kreacionismus by měl být na školách vyučován spolu s evolucí jako vědecká teorie. Výuka evoluce není v Británii na základní škole povinná. Kreacionisté nevylučují v zásadě evoluci, která je ale možná jen v rámci druhu, a tvrdí, že je řízena nějakou nadzemskou bytostí, jejíž počínání je vedeno předem připraveným inteligentním plánem. Deklarují také, že náš svět byl stvořen před pouhými 10 000 lety a věří, že dinosauři a lidé žili před potopou na Zemi společně. Prohlašují dále, že dinosauři byli spolu s ostatními zvířaty na Noemově arše, ale později vymřeli kvůli změnám klimatu, které nastaly po potopě.


Protože mám v oblibě přesná data, tak je uvedu, aby bylo naprosto jasné, kdy přesně Bůh stvořil svět a vesmír a kdy přesně začala potopa světa.


Arcibiskup James Ussher (1581- 1656) určil den stvoření světa na soumrak předcházející neděli 23. října roku 4004 př.n.l. Dr. John Lightfoot, vícekancléř univerzity v Cambridge, to upřesnil na neděli 23. října na devět hodin dopoledne. Beda Ctihodný tvrdil, že to bylo 23. března 3952 př.n.l. Slavný astronom Kepler určil stvoření světa na rok 3992 př.n.l. a Martin Luther na rok 4000 př.n.l. Ussherův současník Scaligeri trval na datu 3949 př.n.l. Hebrejská Bible klade stvoření světa do roku 3760 př.n.l., Septuaginta datuje do roku 5200 před Kristem. Ti ovšem měsíc, den a hodinu neuvádějí!


Kruciš, to se nemohou dohodnout na jednom správném datu? Takhle v tom mám i já zmatek.


Myslím si, že definitivně tento problém rozhodl pražský židovský rabín Karol Sidon (v rozhovoru pro Právo): „Svět byl stvořen 17. září v 18,55 minut roku 3761 před naším letopočtem!“ Konec diskuzí!


(Tři zajímavůstky trošku mimo téma: Mnich Girolamo Vecchetti, který zemřel ve vězení, vypočítal, že mezi stvořením Adama a narozením Páně uplynulo 1 442 801 dnů, holt měl na to počítání ve sklepní cele dostatek času. Matematik John Napier (+1617) vymyslel logaritmy jen z důvodu, aby se mu snáze dařilo vypočítat den stvoření a datum konce světa a výpočty ohledně šelem z Apokalypsy. Usscher byl arcibiskupem anglikánské církve a neměl rád katolíky, v listopadu 1626 svolal do svého domu tajné setkání irských biskupů, které sestavilo tzv. „Soud arcibiskupů a biskupů Irska“. Ten začíná: „Náboženství papeženců je pověrčivé a modlářské; jejich víra a doktrína chybná a kacířská; jejich víra v každém ohledu odpadlická; poskytnout jim tedy toleranci, nebo jim dovolit volné uplatňování jejich náboženství a vyznávání víry a doktríny, je bolestným hříchem.“ Dobrý, ne? A určitě byl jedním z těch, co prosadili, že odměna za hlavu katolického kněze byla stejná, jako odměna za zabití vlka. Jak se jenom ti křesťané, vyznavači stejného Boha, mydlili mezi sebou navzájem, co?)


Bibličtí učenci tedy tvrdí, že naše Země je stará přibližně 6 tisíc let (čtyři tisíce let před n.l. plus dva tisíce let už našeho l.) A jak přišli kreacionisté v USA na těch 10 tisíc let sám nevím, nikde jsem to nevyčetl, na jaké slavné autoritě zakládají ten údaj? Mají tam ovšem věhlasné univerzity, kde za pomocí počítačů to jde určitě rychleji a přesněji určit než pouze za pomocí logaritmů.


Potopa světa se udála dle Hebrejců 1 656 roků po stvoření světa, zatímco Septuaginta potopu datuje do roku 2242 nebo 2262 po stvoření světa. Za správnost výše uvedených čísel ručím, neb jsem to pro jistotu dvakrát zkontroloval na wikipedii.


V současnosti odborná vědecká komunita zastává názor, že Země je 4,55 miliardy let stará a vesmír 13,7 miliard. Jak jsou ti vědci neexaktní, neuvádějí ani přesný rok, ani měsíc, ani den, ani hodinu a dokonce ani minutu! Jak jim potom můžeme věřit, když uvádějí tak mlhavá a nepřesná data! (Lidem je to ostatně šumafuk, stejně nevidí rozdíl mezi tím, když někdo ukradne milión a druhý miliardu, dokonce jsou přesvědčeni, že když někdo ukradne sedm miliónů, že ukradl více než ten, co ukradl pouhé dvě miliardy, přece sedm je více než dvě! Alespoň taková je má zkušenost s kamarády od piva.)


Můj vnouček mi říká, že jsem zaostalý a nemám ani špetku tolerance, přece máme demokracii a v demokracii má každý právo na svůj názor, takže i názory na datum Stvoření světa mohou býti různé. „Dědo, ty žiješ ještě pořád v totalitě.“ Odpovídám mu, že mně je to jedno, ať si věří kdo chce v co chce, třeba v dutou Zeměkouli, či tomu, že uvnitř naší Zeměkoule je ještě jedna Zeměkoule, která je větší než ta naše. Prý názorů může být tolik, kolik je lidí. Jo, to beru, když někdo tvrdí, že dvě plus dvě je sedm, další tvrdí, že je to deset, a ještě jiný že je to dvacet, no proč ne? Máme demokracii a pluralitu názorů. Nelze nikomu jeho názor zakazovat! Ale přece jenom by takové lidi neměli zvát do televize, myslím si.


Když kancléř Hájek prohlašuje, že přece nepochází z opice, tak pro to má jako velmi vzdělaný člověk určitě pádné důvody a důkazy. Možná má už vypracovaný rodokmen sahající až k praotci a pramáti nás všech, tedy k Adamovi a Evě. Mne stálo vypracování rodokmenu pouhé čtyři tisíce a sahá až k roku 1610, kancléř má určitě více finančních prostředků než já, klidně mu to odborníci na rodokmeny zpracují až k těm praotcům. A tady by stačilo zpracovat rodokmen pouze k Noemu, neboť Noe jako potomek Adama zůstal po potopě světa jako jediný (tedy i se svou rodinou) naživu. V tom případě by ale měl upřesnit a prokázat, zda pochází z větve Séma, Cháma či Jáfeta, což byli synové Noa. Potomky Noema jsme přece všichni, ale z kterého jeho syna jsme, to ví málokdo. Pro kancléře to bude zajisté snadné a pouhá hračka, tedy spíše pro ty odborníky na rodokmeny, pro ty genealogy.


Určitě se u nás najde spousta klientů-rodičů, kteří budou vyžadovat, aby ve školách základních a i středních byla zavedena minimálně jedna hodina týdně věnovaná náboženské výchově, tedy výkladům Bible. Jako důvod budou uvádět, že křesťanství je přece základním fundamentem naší civilizace. Na vysokých školách už jsou obory teologie a biblické vědy dávno, pradávno zavedeny, a úspěšným absolventům jsou udělovány tituly doktorů a profesorů teologických věd, např. ThLic. – licenciát teologie, píše se před jménem, ThDr. – doktor teologie, píše se před jménem, Th.D. – doktor teologie, píše se za jménem.


Navíc je skutečností, že všechny věty Biblí svaté nadiktoval pisatelům samotný Bůh, takže každičká větička je posvátná. Zde mám já osobně problém. To, že texty Nového zákona nadiktoval pisatelům Duch svatý, to je jasné. Duch svatý je jedna ze tří nerozlišitelných částí Boha. (Bůh se skládá ze tří od sebe nerozlišitelných součástí – z Boha Otce, Boha Syna a Boha Ducha svatého.) V případě Nového zákona tedy problém nemám, ale problém mám s tím, kdo diktoval texty Starého zákona. Samozřejmě to byl Jahve, jinak řečeno Hospodin, protože samotné jméno Boha se nesmí vyslovovat. Jenomže v nejstarších textech SZ se Hospodin nazývá Elóhím, v středně starých textech Adónái (svrchovaný Pán) či Sabaóth (Pán zástupů) a teprve v nejmladších textech Jahve. Tehdy ještě Bůh nebyl trojjedinný. Že by s Adamem a Evou rozmlouval Elóhím, s Noem Adónái a teprve s Mojžíšem Jahve? Asi to tak bude, ale už nemám sebemenší chuť ani náladu nořit se do studia všelijakých traktátů biblistů o tomto předmětu.


Napadlo mne, že právě tématu potopy světa by mohly být věnovány úvodní hodiny náboženského vyučování ve školách. Dokonce jsem i rámcově připravil náplň takových „vyučovacích“ hodin. Začal bych třeba příběhem Noe a potopa světa. Jak by vypadala takováto hodina biblického vyučování? Úvodem vyučovací hodiny si přečteme příběh Noema z Bible. Na konec přečteného můžeme ještě přidat – slyšeli jste Slovo Boží.


Abychom se ale my teď netrápili celou hodinu, tak ten příběh stručně převyprávím.


To jednou kdysi moc dávno (přesný rok a den je uveden výše) přišel k Noemu Pánbůh a pronesl k němu asi tato slova: „Heleď, Noe, lidi se moc rozmnožili a roupama už neví co dělat, dělají pořád samou neplechu, vyhubím je, pošlu na ně potopu, všichni zhynou, ale tebe a tvou rodinu zachráním, protože jste vzorová rodina.“


A Noe nic, Noe neprotestoval, Noe nic neměl proti tomu vyhubení, mohl alespoň Boha poprosit, aby to nedělal, vždyť zahynou i nevinní a i zvířata zahynou, ale on nic, ani slovíčko protestu, asi mu lidí ani zvířat nebylo líto. Ale na obranu lidí mohl přece utrousit alespoň malou poznámku stylem, že přece důvodem toho, proč jsou lidé zlí, nehodní, zvrácení apod. může být i fakt, že ta chyba se stala už při stvoření Adama a Evy, neboť jejich děti se množily mezi sebou, neb žádní jiní lidi daleko široko (prostě nikde) nebyli, a ono příbuzenské křížení znamená skoro vždy defekty. Noe také mohl říci: „Panebože, však si vezmi dalekohled a podívej se do budoucnosti, třeba na evropskou šlechtu, ta se také křížila pouze mezi sebou a jak je absolutně zdegenerovaná, takže tyhle podobné výsledky u potomstva Adama a Evy se přece daly očekávat, takový mizerný výsledek se dal předpokládat.“ Ale Noe mlčel a mlčel a mlčel. Holt, každý jsme jakýsi, nevyčítejme mu to.


Po promluvě Boha se Noe neprodleně dal do stavby archy – korábu, který překonal velikostí i velikost korábu čínského admirála Čeng Che (1371-1435 v muslimské čínské rodině) či dnešní americkou letadlovou loď pojmenovanou Enterprise. Co z toho vyplývá? Noe určitě musel být ale pěkně bohatý muž, tolik dřeva, desek, fošen, trámů a hřebíků co na stavbu lodi spotřeboval, to vyžadovalo obrovské náklady. Ale zvládnout to klidně mohl, neboť archu dle pramenů stavěl 120 let a pomáhali mu tři synové Sém, Chám a Jáfet, vlastně celá rodina v počtu osmi spolupracovala (jména žen se tehdy neuváděla, nebyla ještě rovnoprávnost). Musel být i vynikající, ba přímo geniální architekt-lodní stavitel. Musel vyčlenit prostory pro sebe a rodinu, prostory pro zvířectvo a prostory pro pitnou vodu a potravu.


Jenom si představme, jak velice obtížné bylo plnit zadaný úkol – dostat na loď všechny druhy zvířat (vždy samce a samici). Musel sehnat a dostat na loď nejen dinosaury masožravé, ale i dinosaury býložravé, musel nalodit klokany, papoušky, lední medvědy. sibiřské tygry, africké i indické slony, bizony, čínské pandy… no prostě všechna zvířata po páru. Zvládl to! (Celkový počet druhů na naší planetě se odhaduje na 5 až 10 milionů.) Dnešní ředitelé zoologických zahrad mu mohou závidět. Ale možná tehdy žila všechna ta zvířata v blízkém okolí Noemova bydliště, takže je nemusel shánět cestováním do dalekých krajin. No, ještěže nemusel zachraňovat mořské živočichy.


To ovšem není všechno, musel pro ně zajistit i krmivo! Pro býložravce to nebyl veliký problém, musel akorát nasušit obrovské spousty sena. Horší to bylo s krmivem pro masožravce, tehdy ledničky a mražáky ještě nebyly k dispozici, zásoby masa pro masožravce musely být také obrovského objemu. Byl to velice obtížné, třeba jenom co takový dinosaurus sežere masa, nemluvě o dalších masožravcích. Dalším velice obtížným úkolem bylo nejenom to každodenní krmení ráno a večer, nýbrž i odklízení hnoje, ale to vše za pomocí rodinných příslušníků zvládl. Byl to skutečně vynikající výkon, neboť podle převažujícího názoru začala potopa 17. chešvanu (říjen-listopad), tedy na podzim roku 2104 př.n.l. a to deštěm trvajícím 40 dní. Poté dalších 335 dní trvalo, než vody opadly a osazenstvo archy vystoupilo na pevninu. Noe se svou rodinou a zástupci živočišné říše strávili v arše přesně jeden rok a 10 dní, z toho 7 měsíců „kotvili“ v pohoří Ararat (v dnešním Turecku). A představme si, že po celou tu dobu je musel živit a ošetřovat. Spotřeba krmiva musela být přímo gigantická. (Zde by se mohla přidat troška matematiky a žáci by spočítali, kolik to všechno bylo tun.) Ale je možné ještě jedno vysvětlení – co když Bůh sesílal manu i pro zvířata? To by ovšem bylo pro Něho snadné, ba úplná hračka, vždyť později živil národ izraelský manou během celého jejich čtyřicetiletého putování pouští.


Jednu moji docela vážnou námitku proti Noemu ale musím uvést. To byl Noe tak ťuklej na hlavičku, že do korábu vzal také všelijakou havěť jako například blechy, vši, klíšťata, štěnice, roztoče, hlísty, tasemnice, baktérie a viry cholery, moru, neštovic, tuberkulózy apod. Proč je zachraňoval? Mohl ušetřit lidstvo mnoha trápení. No ale zase, když mu Bůh přikázal zachránit všechny živočichy, co měl dělat, musel poslechnout.


Za tak dlouhou dobu pobytu ve stísněných podmínkách korábu museli určitě všichni trpět tzv. ponorkovou nemocí, ale o tom se nic nepíše, možná brali nějaké uklidňující prostředky (víno?).


A zde bych ještě uvedl jednu pro mne, a i pro pana Kalába, řádně nevysvětlenou událost, které nějak oba nerozumíme. Když totiž kotvila archa na hoře Ararat ve výšce 5.137 metrů nad mořem, vypustil Noe holubičku a ta se vrátila, nesouc v zobáčku olivovou větvičku. Výše než hora Ararat jsou už pouze Himaláje, ovšem olivové háje na vrcholcích Himalájí? To se mi jaksi nepozdává. Nebo některá místa, kde byly vysázeny olivové háje, nebyly zatopeny? To by byl velmi zajímavý pohled, kolem zahrady olivovníků by se tyčily do obrovské výše mořské vody. Anebo všude potopa nebyla? Tak tohle nám pisatelé neprozradili. Předpokládám, že v nedaleké budoucnosti to biblická věda vyřeší a dá věrohodnou odpověď. (Zde by bylo vhodné připomenout žákům, by s chutí navštěvovali kurzy plavání, pokud na to rodiče samozřejmě budou mít finance, neboť ne každý bude mít štěstí bydlet v olivové zahradě.)


Všichni tehdy živoucí lidi se utopili, zůstal naživu pouze Noe, jeho manželka a jejich děti a samozřejmě zástupci živočišné říše. A zde si pisatelé příběhu asi neuvědomili problém pokračování lidstva. Zase a to už podruhé, vznikla stejná situace, jaká nastala u dětí Adama a Evy. (Udělat dvakrát stejnou chybu, a nepoučit se z první chyby, neznamená moc vysoký intelekt, že?) Děti Noema se také množily pouze mezi sebou navzájem, taky se v jejich okolí a ani na celém světě nevyskytovali jiní lidé, co jim také jiného zbývalo. Navíc měli dle záznamů ve SZ spousty vína. Ale copak Pánbůh nepočítal s degenerativními účinky takového křížení navíc v alkoholickém opojení? Výsledky vidíme dnes na vlastní oči, lidstvo je málem úplně zdegenerované, dokladem jsou neustálé války, hladomory, mučení atd. atp., proto se ani nemusíme divit, že svět je takový jaký je. Že by Pánbůh zase přišel s nějakým radikálním řešením? Tímto konstatováním by hodina náboženství mohla končit, zbývá už jenom zadat domácí úkol, a ten bych navrhl takovýhle. Koho asi pověří dnes Pánbůh podobným úkolem jako kdysi Noema? Dětičky proberte to s rodiči.


Náměty na další vyučovací hodiny náboženství už jenom stručně a heslovitě. Téma: Kam všude do světa se rozešli potomci tří synů Noemových? Dětem černé pleti byla určena Afrika, kde se budou živit banány a pomeranči. Dětem šikmookým žlutým byla určena jižní Asie, kde se budou živit obilovinami, hlavně rýží. Dětem s bílou pokožkou byla určena Evropa, kde se budou živit masem (holt masožravci). Indiánům se říká rudoši, ale původně to byli děti bílé pleti, jejich kůže zčervenala studem a hanbou, když jim jejich proroci sdělili, co všechno budou USA provádět na kontinentě.


Další téma: Bůh stvořil lidi pleti bílé, černé, žluté a rudé, mohl stvořit lidi i jiné barvy? Zajisté mohl, třeba zelené, ale ti se už nevešli na zeměkouli, zbylo tu málo místa, tak je umístil na Mars. Zelení mužíčci obývající planetu Mars se živí se fotosyntézou, potřebují pouze vodu a sluneční paprsky. (Byl to vynikající boží nápad, když zelené přesunul na Mars, neboť u nás na Zemi bychom z nich učinili otroky, kteří by pracovali podstatě úplně zdarma, žádné náklady na živobytí, pouze voda.) Mohl ovšem také stvořit modré, rasa těchto modrých (ne, odeesáky nemyslím, těch máme u nás nadbytek) sídlí v souhvězdí Plejád, živí se pránou. (Prána znamená dech a je rozdělena do pěti vitálních životních proudů: 1. Prána vata: ovládá všechny vitální psychologické a fyziologické procesy, je odpovědná za neustálý oběh krve a mízy v organismu, dostává se do těla kontrakcemi srdce a dýchací soustavou do všech buněk, kde vzniká tzv. buněčné dýchání. 2. Apána vata: ovládá tlusté střevo a břišní dutinu, vylučovací a sexuální orgány. 3. Udána vata: ovládá hrdlo a plíce. 4. Samána vata: ovládá žaludek a střeva. 5. Vyána vata: ovládá cirkulační soustavu a pokožku.) Pokud je mi známo, jedna Plejáďanka žije v Austrálii a jeden Plejáďan ve Švýcarsku (viz video na youtube), oba jsou živi z prány, žádnou potravu a ani vodu nepřijímají. Asi ti Plejáďané nejsou příliš kamarádští a nežijí v párech, že by byli asexuální? Možné to je, proč by jinak ta Plejáďanka z Austrálie nemohla žít s tím Plejáďanem ze Švýcarska? Nemají asi smysl pro manželství. Ti Plejáďané by ovšem byli ještě výhodnější otroci než ti Marťané, i bez vody by se obešli, úplně zadarmo by makali. Takže žádné obavy z mimozemšťanů mít nemusíme. Otázkou je rovněž, jaké jméno má jejich Bůh-stvořitel a zdali Plejáďané mají taky anděly a svaté. A proč by Bůh nestvořil průsvitné? (Průsvitní, průhlední jako medúzy, neviditelní.) Takových je spousta jak na zemi, tak na Marsu i v souhvězdí Plejád a kdovíkde všude ještě bytují.


Další téma, prozatím poslední: Srovnání pojetí stvoření člověka u různých národů. Můžeme dát žákům k posouzení několik variant o stvoření člověka, aby rozhodli, který se jim nejvíce líbí. První by byl ten biblický příběh, kdy bůh z hlíny vytvaroval postavu Adama a vdechl mu život. Druhý třeba ten, jak bůh figurku člověka také z hlíny dal do pece vypálit, když ji vytáhl, byla úplně černá, připálená, tak vznikli černoši. Druhou figurku dal také vypálit a kdy ji vytáhl byla úplně bílá, nedopečená, tak vznikli běloši. Na třetí figurce si dal už záležet, pec řádně kontroloval a vytáhl človíčka ani černého ani bílého, byl upečený tak akorát, no a tak vznikli cikáni.


Sumerové v eposu o Gilgamešovi (text o tisíciletí starší než Bible) mají také překrásný, realitě docela odpovídající příběh. To sumerští bohové-manželé pijí pivo, pijí moc piva, a přitom z bláta tvoří figurky lidí. Oba božští manželé jsou pěkně opilí, a taky podle toho figurky-my lidé vypadáme. No, dle mne překrásný poetický text, hlasitě jsem se při čtení smál. Kupodivu, jména žen jsou ve všech kulturních okruzích běžně uváděná, někdy dokonce v počtu převažují nad počtem uváděných jmen mužů, navíc, co by to bylo za boha, který nemá manželku? Ale v Bibli nalezneme jména žen pouze výjimečně, ženy byly pro pisatele Bible (věty diktoval Pánbůh!) prostě podřadné bytosti. Takže onen biblický příběh, kdy Pánbůh uplácal Adama z hlíny není tak poetický a humorný jako ty ostatní. Sám bych byl zvědavý, který příběh by si žáci vybrali jako nejhezčí.


Nějak jsem pozapomněl na středoškoláky, takže studenti by mohli probírat třeba dílo dadaisty z 6. století Dionysia Areopagity, mystiku Jakuba Böhma a Mistra Eckharda (renesanci a osvícenství přeskočíme, neb tam se jednalo o racionalismus a vědu), banality sepisované přeodborným složitým jazykem třeba Hegela (to i ten Dionýsos je srozumitelnější), ostatně německá přetěžká nesrozumitelnost je i dnes vydávána za největší moudrost, asi kvůli té nejasnosti, mlhavosti, nepochopitelnosti, neuchopitelnosti – čím větší blábol sepsaný obtížným jazykem, tím více inteligentní a málem geniální. No a samozřejmě Talmud, což je překrásný dadaismus, mám v oblibě dadaisty, obdivuji jejich smysl pro humor a nadsázku, vždycky mi to zvedne náladu a přivede k hlasitému hurónskému řehotu, třeba nepřekonatelnými dadaisty jsou takový Rabi Chija bar Aba, rabi Jochanan, Dov Berem ben Šmu’ele. rabi Šimon bar Jochaj, rabi Akiva a mnoho, mnoho dalších. Je pravda, že dadaisté dvacátých let XX. století nedosahují úrovně talmudistů, snad jedině Alfred Jarry se svým doktorem Fustrollem a patafyzikou a výrokem, že Bůh jest dotykový bod nuly s nekonečnem. Talmudistické disputace fakt jsou lepší než dada. No a současná postmoderní filosofie je fakticky dadaismem, a dadaismus je dnes uměnovědci uznáván jako jeden z vynikajících moderních uměleckých směrů, dnes už je to vlastně klasika.


Jsem naprosto pro, aby se o tomhle učilo už na základních (ba i mateřských) školách, neboť i ty malé děti by určitě přišly na další a další nesrovnalosti a blázniviny a dadaistické hříčky a surrealistické konstrukce, než které jsem uvedl já. Potěšilo by mne to a rozšířilo by to tyto znalosti do povědomí společnosti. Ve školách je tedy velmi potřebné ba nutné zavést hodiny srandy a dadaismu. Bible je kouzelné dadaistické čtení, dá se z toho dokázat cokoliv, jakýkoliv nesmysl, pitomost a volovinu.


No a navíc, když si naši klienti-rodiče přejí náboženskou výchovu, je naší povinností splnit jejich přání.


Přece takové překrásné hodiny srandy, dadaismu a výuky surrealismu v nekřesťanských zemích nemají a ani nemohou mít, a jsem si jistý, že závistivě budou pohlížet na naše řehonící se školáky prohýbající se smíchem. Třeba taková Říše Středu má svého strohého, přísného, odměřeného suchara Konfucia (a Tao) a žádnou srandu ani dada, a my holt máme Biblí svatou.

0 0 hlasy
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments