Říjen 28, 2012
Vzdělání mladé generace v České republice (na rozdíl třeba od Dánska nebo Švédska) hodně závisí na vzdělání rodičů. Bez ohledu na své vlastní předpoklady a úsilí mají děti rodičů s nižším vzděláním v České republice překvapivě malé šance uspět ve škole a získat vysokoškolský diplom. Jejich často neúplně využitý lidský potenciál a následně tak omezená pracovní produktivita představuje sociální nespravedlnost (podle některých morálních a ideologických směrů) a ztrátu pro národní hospodářství (prokazatelně).
S vysokoškolským diplomem za lepším příjmem – v ČR více než v jiných vyspělých zemích
Ve srovnání se středoškolskými abosovlenty získávají absolventi vysokých škol v České republice příjem v průměru dvojnásobně vyšší. Zvláště v teoreticky náročnějších oborech má vysokoškolský diplom na českém pracovním trhu relativně vyšší hodnotu (ve smyslu velikosti navýšení příjmu nad průměrný příjem osob se středoškolským vzděláním) než v jiných vyspělých zemích. Tyto výsledky nedávno potvrdila také rozsáhlá studie OECD (Education at a Glance, 2012).
Statistiky ukazují, že poptávka po absolventech vysokých škol je na českém trhu vysoká. Za relevantní vysokoškolskou kvalifikaci – ve srovnání s kvalifikací středoškolskou – jsou zaměstnavatelé ochotni zaplatit relativně více než ve většině jiných vyspělých zemích. Narozdíl od dvojnásobku u absolventů vysokých škol v České republice je například ve Francii, Kanadě nebo Švýcarsku výdělek vysokoškolských absolventů ve srovnání se středoškolskými absolventy vyšší pouze o polovinu.
Vzdělání rodičů je rozhodující
Vzdělání rodičů téměř vždy ovlivňuje vzdělání dětí. Podle statistik OECD mají ve vyspělých zemích děti rodičů se středoškolským nebo odborným nevysokoškolským vzděláním ve srovnání s dětmi, jejichž alespoň jeden rodič má vysokoškolské vzdělání, šanci získat vysokoškolské vzdělání v průměru o polovinu nižší. V Dánsku, Švédsku a Velké Británii je tento poměr 2 : 3. V České republice je to 1 : 3. Děti rodičů s nízkým vzděláním mají ve srovnání s dětmi, u kterých má alespoň jeden rodič vysokoškolské vzdělání, šanci na vysokoškolské vzdělání dokonce 16 krát nižší v ČR, zatímco ve vyspělých zemích je tato šance 1 : 3.
Přesněji řečeno v České republice absolvuje vysokou školu pouze 4 procenta dětí rodičů s nízkým vzděláním (84 procent dětí rodičů s nízkým vzděláním dosáhne středoškolské nebo odborné nevysokoškolské vzdělání). U rodičů se středním vzděláním dosáhne vysokoškolského vzdělání 21 procent dětí (77 procent ukončí střední školu nebo odbornou kvalifikaci). A u rodičů s vysokoškolským vzděláním získá vysokoškolský diplom 64 procent dětí (zatímco 36 procent skončí se středoškolským vzděláním nebo odbornou kvalifikací).
Ve většině ostatních vyspělých zemích má vzdělání rodičů menší vliv na vzdělání dětí. V Rakousku a Německu (které mají celkově ve své mladé generaci jen o málo vyšší podíl studentů na vysokých školách než Česká republika) absolvuje vysokou školu přibližně 10 procent dětí rodičů se základním vzděláním, 17 procent dětí rodičů se středoškolským vzděláním a 46 procent dětí rodičů s vysokoškolským vzděláním.
Nikdo jim nečte…
Mezinárodní výzkum a zkušenosti ukázaly, že připravenost dětí ke studiu na vysoké škole závisí hlavně na tom, jak bohaté měly děti podněty od narození a později ve škole i mimo školu. Nepodnětné prostředí nepříznivým způsobem ovlivňuje vývoj rozumových i behaviorálních schopností dítěte.
Nejsilnějším prediktorem budoucí úspěšnosti dítěte ve škole se ukázalo čtení a podnětná komunikace s dětmi od útlého věku. Během prvního roku života dítě sice nemluví, ale pokud se hodně a podnětně mluví na něj, jeho mozek se vyvíjí mnohem lépe. Děti, kterým rodiče od narození pravidelně čtou, a které vyrůstají v prostředí bohatého slovního projevu a stimulů, získají ve srovnání se svými vrstevníky z méně podnětného prostředí mnohem lepší schopnost učit se a prospívat ve škole.
Vyrovnávací programy pro nejmenší
Experimentální výzkum prokázal, že nedostatek ve vzdělání rodičů lze velkou měrou nahradit podnětnými programy pro matky s dětmi od novorozeneckého věku a pro děti v předškolním a školním věku. V řadě dlouhodobých experimentů se náhodně vybrané děti rodičů s nízkým vzděláním po absolvování podobných programů ucházely o vysokoškolský diplom s mnohem vyšší úspěšností ve srovnání se svými vrstevníky. Dopad takových programů byl obvzláště pozitivní na děti vyrůstající v nepodnětném prostředí, jejichž šance na úspěch ve škole – a na pracovišti – se zmnohonásobil.
Držitel Nobelovy ceny za ekonomii James Heckman svými dlouhodobými experimenty a měřeními dokázal, že investice do podnětného rozvoje dětí v kojeneckém, batolecím a předškolním věku se společnosti i národnímu hospodářství nejvíce vyplatí. Pro společnost i hospodářství mají takové programy mnohem vyšší návratnost než jakékoliv jiné investice. Například nabídkou bezplatného vysokoškolského studia se už totiž nedostatky v rozvoji rozumových a behaviorálních schopností mladých lidí nespraví a lidský kapitál již plně nerozvine.
Měření ukázala, že dětem kontakt s podnětným prostředí nejen zvýší šance na lepší vzdělání ale také výrazně sníží pravděpodobnost budoucí kriminality a asociálního chování.
Převzato z blogu autorky na Aktuálně
