Komik se tedy stal vůdcem, který sjednotil znechucené a izolované s nadějí.
Je jisté, že v těchto volbách je jediným vítězem Grillo. (česky cvrček – pozn. překl.) A říci, že vyhrál, je málo. Volební urny se staly shromaždištěm pobouření mas proti elitám. Nejméně každý čtvrtý volič se rozhodl pro Gabbiho Barbuta, často aniž by měl tu zdvořilost a ohlásil to průzkumníkům veřejného mínění, protože ti jsou také považováni za součást elity. A nedá se všechno zjednodušit na problém břicha, které kručí tím více, čím je prázdnější. Tady jde o cit, mínění, nejde jen o pouhý resentiment. Je to zoufalá naděje, že poslanci 5 hvězd budou jiní, že nepokradou, ale především budou naslouchat, zatímco ti druzí to už dávno nedělají.
A bylo to jakoby se z tisíců pokojů ozval křik tisíců osamělých, kteří se spojili prostřednictvím svých počítačů. Virtuální emoce, které jakoby v jednom okamžiku naplnily velké virtuální náměstí. Shromáždili se tu jednotlivci, kteří se cítí nepochopení a opanováni hluchým stínem příliš mnoha spiklenců – kastou politiků, novinářů, bankéřů, poradců. Každý z této nové společnosti má svůj vlastní životní příběh a různé prohry: někdo ztratil či vůbec nenašel práci, někdo ztratil důvěru v budoucnost, ve stát a mediální prostředky, strany a odbory. Přesto se nedá říci, že nenávidí politiku, nýbrž jen ty, kteří ji dělají už příliš dlouho jako řemeslo, aniž by k tomu byli kompetentní nebo měli morální autoritu. Tato beztútěšnost v osamění vytvořila velký prostor, hodný pozornosti, a ten Grillo naplnil. Nejdříve popisem stavu, pak celou sérií návrhů s dobrou mírou utopie. Načrtával panorama, které si každý vybarvoval podle svého. Z hlediska sociálního složení je jeho hnutí franchising. V Turínu je možno najít i sociální centra, která chtějí porazit kapitalismus, v Bergamu jsou to drobní podnikatelé, kteří bojují s Equitalií, v Palermu lidé alergičtí na jakoukoliv formu veřejného či soukromého útlaku. Všude to bylo znechucení a Grillo dal k dispozici tvar a tvář – tu svoji.
Profesionální politici neuměli a snad ani nemohli nabídnout žádnou alternativu. Možná by stačila nějaká hodnotná sebereforma, určité snížení nákladů a počtu poslanců, předvolební kampaň měla obsahovat nejen suchá čísla, ale mluvit i o životním prostředí, o životě, o budoucnosti. Místo toho vypotili studená čísla, diskutovali o Merkelové a mručeli jakási nesouvislá přirovnání, ztraceni ve svém jiném světě. K boji na této Zemi zůstal jen starý impresário s kapsami plnými čestných vstupenek do země hraček (1) a komediant, který dobře prostudoval svádějící mechanismus Berlusconiho, aby byl schopen ho sublimovat/ zušlechtit/. Grillo si vybral divadelní jazyk, jemuž jedinému, jak se zdá, Italové rozumějí po dvacetiletí prázdna. Rozhodl se však použít ho pro vyřčení seriózních věcí. Pomáhala mu jeho popularita, energie a dokonce i jeho vady. Také výběr neznámých a nepříliš reprezentativních kandidátů se projevil jako silná stránka. Jestliže mezi tolika novými politickými nabídkami prorazila pouze ta jeho, je to proto, že ji – na rozdíl od Montiho a Ingroi- neprošpikoval pseudocelebritami, rosolovitými technokraty a pozoruhodnými pracháči.
Mezi jeho historickými následovateli lze nalézt vše od pragmatického snílka až po chronického obětavce. Ale mezi mnoha jeho voliči poslední hodinu převážilo spojení dvou nálad, napovrch zdánlivě opačných. Z jedné strany vášnivé přání zbortit systém s nadějí, že z trosek různých Kast by se mohla zrodit nová vedoucí vrstva. Z druhé strany rozumový kalkul vyslat do parlamentu vlivovou skupinu spojenců pod zřetelem naléhavosti, kteří si posvítí na používání moci. Jeden můj přítel, který si vybral 5 hvězd poté, co marně volil Renziho v primárkách Demokratické strany, mi řekl: "Nevím, zda bych svěřil nějakému cvrčíčkovi správcovství svého panství, ale jelikož chceme vyprášit blechy z kožichu správcovi, neznám nikoho důvěryhodnějšího." (2)
A teď? Hnutí důvěryhodných odblešovačů je natolik nové, že je ještě zahaleno tajemstvím i pro mnohé z těch, co ho volili. Je Grillo šéfem mužstva anebo jen sudím, který dohlíží na dodržování pravidel hry a píská fauly? Dostanou poslanci od něho příkazy, nebo, jak ujišťují, pouze od lidu Sítě, od kterého budou přijímat všechny návrhy, od nepravděpodobného souhlasu vlády se jménem příštího šéfa státu? Jediná otázka , kterou by bylo hloupé si klást, zda 5 hvězd jsou pravice nebo levice. Grillo nesebral hlasy politickým stranám. Stačilo mu posbírat ty, které by jinak k volbám nešly. A příště by jich mohlo být ještě víc.
Zdroj: La Stampa
Překlad: Jenka
P. S.: A takhle vypadá 800 tisíc lidí na náměstí San Giovanni v Římě, kde vrcholila předvolební Grillova "Tsunami tour":
Poznámky překladatelky :
(1) Nabízí se asociace na Collodiho Pinocchia
(2) Zmínka o blechách má ještě další význam, protože v Itálii se ujal už v devadesátých letech výraz "vyskočené blechy" pro nové zbohatlíky, kteří se vyšvihli nahoru hlavně neběžným způsobem, jsou to vlastně novodobí parvenu, stejně jako i Berlusconi.
