Hledím na uplynulých dvacet let jako Alenka v říši divů. Nejprve jsme si vybojovali svobodu, pak jsme ji prodali za privatizační sliby, poté jsme si nechali privatizátory rozkrást stát, nyní stojíme s holým zadkem před jejich fabrikami a třepeme se o místo, které nám předtím patřilo doživotně; a nakonec prodáváme ze strachu i zbytek demokracie těm samým partajním grázlům, jež nás okradli, protože nevěříme, že vůbec někdo slušný existuje a může nám vládnout.
Podívejme se na to, o čem se nemluví, protože je to důležité, letošní krajské volby. Pravicová koalice o nich nemluví, protože stát je už rozkradený a nyní je třeba držet status quo s těmi lidmi, kterým za léta zlodějen můžeme stoprocentně věřit; socani v krajích kradli úplně stejně a nyní sehnali neškodné hlupáčky, za jejichž zády budou vládnout jejich oposmluvní mafie. Voliči si už na zloděje zvykli, tak jim zbytečně nekomplikujme život. Opoziční levice kontempluje svůj ideologický pupík a v hlavě jim straší mýtus generální stávky jak ve dvacátých letech minulého století. Ještě že existuje pár rozumných lidí, kteří v některých krajích připravují nezávislé kandidátky. Tam zbyla poslední naděje pro českou společnost.
Převzato z Umlaufovin
