Oficiálně probíhala skatolizace na většině našeho území rychle a úspěšně. Oficiálně však také byl za skatolíka prohlášen každý, kdo se z donucení jedinkrát dostavil ke zpovědi. Pokud už víckrát nepřišel, byl považován za vlažného, ale už navždycky za skatolíka. A samozřejmě i seznamy těch, kteří se ke zpovědi takto dostavili, byly falšovány, aby to vrchnost měla ještě výš dobré.
Pokud jde o předchozí dobu války, nebyla situace pro skatolíky samozřejmě lepší. Roku 1624 byla obsazena každá čtvrtá fara. Když byli vyhnáni protestantští faráři, kteří tu i přes zákaz pobývali, výsledkem bylo, že roku 1641 už byla obsazena pouze každá osmá fara. Roku 1626 kapucín Valerián Magni píše, že pokud se započítají venkované, jsou v Čechách kacíři téměř všichni. Naprostá většina obyvatelstva tedy po dlouhou dobu vůbec nebyla v kontaktu s „církví“, a jezuitští „misionáři“ se i sami chlubili, že přinášejí „křesťanství“ lidem, kteří o něm nikdy neslyšeli. Proč i přesto používali pro svou činnost výraz re-skatolizace, se poněkud vymyká logice. Sám arcibiskup roku 1641 uvádí, že všichni šlechtici jsou skatolíky jen naoko, čeleď mají protestantskou, a ke zpovědi nechodí nikdo. Pokud jde o horní města, zvláště Jáchymov, říká, že tam není skatolíkem ani jeden ze sta.
Jak víme, v Čechách zůstalo i později mnoho tajných neskatolíků, a po celé 18. století se do Čech pašovaly česky psané protestantské bohoslužebné knížky a zpěvníky – „špalíčky“.
Na rozdíl od předbělohorské doby, kdy měli Židé v tisku knih daleko volnější ruce než Češi, nyní jezuitští teroristé (poté, co se několik z nich naučilo hebrejsky) cenzurují i hebrejské knihy. Terorizují Židy a vymýšlejí si pokuty beze všech pravidel. Například již roku 1629 vymáhali na rabínovi pokutu 10 000 zlatých za druhé vydání knihy, jejíž první vydání sami schválili. Roku 1669 veřejně spálili tisíce hebrejských knih. Rabíni jim museli předkládat ke kontrole i svá kázání. Ještě zajímavější, než historie hebrejského nápisu na kříži na Karlově mostě, který musel „za trest“ nechat zhotovit a pozlatit jeden Žid, je historie soch „panny“ Marie a Jana Křtitele, které stály po stranách kříže (později byly nahrazeny dnešními Maxovými novogotickými plastikami). Ty museli „za trest“ zaplatit tiskaři židovských obřadních knih, za to, že neprovedli změny nařízené jezuitskými cenzory.
Jezuité vydávali ve velkých nákladech propagandistické pamflety katastrofální literární úrovně. Pro propagandu byl zneužíván hlavně mariánský kult, spojený s okázalými slavnostmi a procesími. K tomuto kultu zneužili i putování okouzlující krajinou, po trase provázené kapličkami nebo zastaveními křížové cesty. Zneužívali barokní výtvarné umění, hudbu a divadlo. (Se zneužíváním divadla, k čemuž je přivedla velká obliba studentského divadla pražské utrakvistické university, začali už roku 1558, krátce po svém příchodu do Prahy.)
Vydávat Bohuslava Balbína za důkaz toho, jací byli jezuité skvělí vlastenci, je zcela scestné. Je pravda, že se pro svůj Výtah z českých dějin dostal do konfliktu s purkrabím Bořitou z Martinic (synem onoho defenestrovaného vraha). Byl také odstraněn z Prahy, „aby tam neškodil“. Jeho „historie“ však byla ve skutečnosti jen úděsnou jezuitskou propagandou. Jeho odvaha šla jen tak daleko, že si dovolil napsat, že v Českých zemích byl kdysi král volen a mluvilo se v nich česky. Problém nebyl s jeho pojetím historie, ale s jeho vnímáním současnosti. Dával totiž jasně najevo, že se mu nezamlouvá nová cizí šlechta.
Jeho Obrana jazyka českého proti záměrům na jeho vyhubení (psaná latinsky, toto je přesnější překlad jejího velmi dlouhého názvu) proto také mohla vyjít, podobně jako mnoho dalších jeho knih, nejen téměř sto let po jeho smrti, ale také až po zrušení jezuitského řádu. I když i pak byl habsburskými úřady celý náklad zabaven (také přišel o místo cenzor), což se také málokdy uvádí. Česky tato kniha vyšla až za dalších sto let. …V podstatě byla Čechům hozena jako kost psovi, když Habsburkové přeměnou Rakouska v Rakousko-Uhersko dali Maďarům federaci.
Také je zajímavé, jak právě ti, co se v tomto smyslu nejvíc ohánějí Balbínem, nechtějí nic slyšet o jeho odhadu ztrát obyvatelstva v Čechách za třicetileté křižácké války, které byly podle něj tak vysoké, že zbyla jen jedna pětina, a naopak tvrdí, že ztráty nebyly skoro žádné. Pokud jde o tvrzení, že všechny jeho problémy byly způsobeny pouze jeho pedofilií, ta by mohla být důvodem pro jeho přeložení (ani v tehdejším kléru však s touto úchylkou nebyl zcela jistě sám), ale sotva pro zastavení tisku Výtahu z českých dějin.
Foto: Balbínova Rozprava na obranu jazyka slovanského…
