Březen 23, 2012
Zatímco eurozóna čelí finančnímu kolapsu, je důležité si připomenout, že existuje řešení. A je opravdu jednoduché.
Eurozóna potřebuje pouze centrální banku nebo státní banku, která vytváří peníze a dává je do oběhu bez úroku.
97 % peněz uvedených v současné době v eurozóně do oběhu je tvořeno soukromými bankami a zatíženo úrokem. Kumulativní dopad tohoto úroku a složeného úroku na naši privatizovanou nabídku peněz vyžaduje tisk stále většího množství peněz. Po jistém čase to vede k inflaci a ekonomickému zhroucení.
Řešením je dávat do oběhu 100 % peněz bezúročně, prostřednictvím ústřední nebo státní banky. Prostá změna statutu centrální banky eurozóny, jež by peníze od soukromých bank přesměrovala k vládám, by mohla stačit k vyřešení dluhové krize států eurozóny.
Peníze by měly sloužit jako prostředek směny, který stimuluje ekonomickou aktivitu.
Bez "krytých" peněz se nemůže dlouhodobě dařit žádné ekonomice, bez ohledu na to, jak moc lidé pracují, anebo jak moc jsou bezelstní.
Finanční regulace se musí reformovat tak, aby centrální banka mohla dát peníze bezúročně přímo vládě. A soukromým bankám by mělo být umožněno poskytovat úvěry jen do výše jejich kapitálu, tedy při 100% kapitálové přiměřenosti.
V tuto chvíli mají banky kapitálovou přiměřenost asi 3 %, i když to Basilejská pravidla posunují na ubohých 9 % (navíc na úkor daňových poplatníků). Privátní banky vytvářely zbytek peněz v oběhu ze vzduchu – a inkasovaly za to úroky – protože tajně u vlád prolobbovaly toto své velkolepé a lukrativní privilegium. Evropská centrální banka pouze dodává těmto soukromým bankám mince a bankovky. Opravdové peníze však nevytváří.
Daňoví poplatníci byli podvodně zapojeni do placení této privatizované nabídky peněz, aniž by s tím byli seznámeni. V roce 2008 vlády převzaly odpovědnost za ztráty soukromých bank z rizikových hypoték, což způsobilo, že se prudce zvýšila výše státních dluhů a sazby státních dluhopisů přímo vyletěly do oblak.
Škrtání ve vládních výdajích kvůli platbě úroků ze státního dluhu drtí ekonomiky od Řecka po Portugalsko, Velkou Británii a Irsko, přičemž plní kapsy banksterům.
Úrokové platby jsou obrovské a rostou stále výše vzhledem k charakteru privatizovaného finančního systému částečných rezerv. Jako mimořádné opatření umožnila centrální banka eurozóny bankám, vytiskly další tři biliony euro na odkup státních dluhů těsně před vánoci, čímž se sice zabránílo celkovému zhroucení bankovního systému, ale pohání to hyperinflaci.
Bank of England provedla další kvantitativní uvolňování.
Výše úroků, které se samo Německo zavázalo zaplatit bankám za státní dluhy zemí eurozóny přes peněžní fondy typu Evropského mechanismu stability (Eurepean Stability Mechanism – ESM) a Nástroje evropské finanční stability (European Financial Stability Facility – EFSF) se rovná 290 miliardám eur, což se téměř vyrovná německému ročnímu vládnímu rozpočtu. Německo bude brzy vypadat jako Řecko!
Německá Bundesbank kromě toho od roku 2007 rozpůjčovala více než 865 miliard euro, převážně nesolventním zemím eurozóny. Udělala to pomocí platebního systému centrální banky eurozóny Target 2, což přimělo Německé sdružení daňových poplatníků, aby varovalo před „finanční atomovou bombou“.
Ukázalo se, že němečtí daňoví poplatníci platili za německý export do jiných zemí! A Bundesbank na to neupozornila? Není divu, že se Axel Weber a Jürgen Stark nemohli dočkat, až skončí.
Současný prezident Bundesbanky Jens Weidmann řekl, že Německo potřebuje hlubší rozpočtové škrty na úhradu úroků – takové škrty však pouze ničí německé hospodářství.
Moc se centralizuje tím, že se vystraší všichni občané eurozóny do posledního, a autoritářské Spojené státy evropské se vynořují.
Nový stálý záchranný fond ESM je řízen skupinou nevolených guvernérů, kteří však mají pravomoc nařídit vládám, aby odevzdaly miliardy na platby úroků státních dluhů.
Německý prezident Christian Wulff byl vyštván z úřadu a nahrazen loutkou globalistů Joachimem Gauckem právě včas, aby podepsal na nový záchranný a fiskálně-konsolidační fond ESM, což porušuje německou ústavu.
Řešení je jednoduché: potřebujeme věrohodné, veřejné peníze!
Pojďme něco udělat, abychom skoncovali s privatizovaným peněžním systémem v eurozóně, Británii i USA! Anebo se smiřme s rizikem totálního zbídačení.
Převzato z Case about Bird Flu
Překlad: Aram
