Jedna, dvě, Breivik jde, Breivik si jde pro tebe

Duben 18, 2012


Známé přísloví "Sejde z očí, sejde z mysli" v případě bestie A. Breivika zřejmě neplatí. Spolu se zprávami o soudním procesu s tímto masovým vrahem se zejména v internetových diskusí přihlásili o slovo jeho obdivovatelé. I když to zní to absurdně a perverzně, aby měl masový vrah obdivovatele, je to tak.


To, že Breivik jednal sám a neměl žádnou organizaci ještě neznamená, že to, co spáchal, je izolovaný čin šílence, který se nebude opakovat. Breivik „pouze“ přešel od slov k činům a vykonal Čin, takový, jaký by si přáli vykonat i mnozí jiní, kdyby k tomu měli odvahu, kterou v sobě teď pod dojmem Breivikova činu možná najdou. Breivikovo řádění nebylo nahodilým činem chorého jedince, ale autentickým projevem pravicového světového názoru, víry v sílu, nadřazenost a vládu silných nad slabými, náboženství silného jednotlivce, svobodného autonomního individua, jež překonává společenský normy, které jej svazují, a vytváří si své vlastní, to vše umocněno mesianistickým komplexem vojáka pravdy, nástroje prozřetelnosti, kterého jeho poslání proroka bojujícího a burcujícího vymaňuje z pout běžné morálky, svědomí a soucitu.


A to je skutečně velmi nebezpečný mix, který může vyústit v obludné zločiny z bigotnosti, jak ostatně ukazuje právě Breivikova kauza. A i když zatím díkybohu nic nenasvědčuje tomu, že by takových breiviků byly celé dobře organizované zástupy, Breivikův zločin dokazuje, že Velký Čin může velmi dobře spáchat i odhodlaný, pocitem vlastní důležitosti nadopovaný jedinec.


Kolik takových božích bojovníků, kteří chtějí v zájmu civilizace bojovat proti barbarům, běhá po světě, po Evropě, po České republice?


Ochrana našich hodnot a naší země proti cizímu, nepřizpůsobivému a usurpujícímu si je téma, na které poměrně dost lidí slyší a bude slyšet stále víc spolu s tím, jak bude ekonomická krize a s ní rostoucí stres a nejistota pokračovat. Přitom ale na koho Breivik, který podle svých slov chtěl chránit Norsko před vetřelci, zaútočil? Na Nory, které si sám pro sebe ocejchoval jako zrádce, na děti (sic!), které si označil za marxisty stejným způsobem, jakým nacisté používali označení „návrat nežádoucí.“


Co z toho plyne? Že před dalšími breiviky není nikdo v bezpečí, že se kdokoliv může stát terčem samozvaného osvoboditele, že stačí tak strašně málo, jako pouhý odlišný pohled na svět, aby člověk přestal být v očích breiviků člověkem a stal se škodnou, untermenschem, ne-bytostí bez jakýchkoliv práv a bez nároku na slitování, kterou breivik zabije s pocitem dobře vykonané práce.


Ani jinak pasivní a lhostejná česká populace není před takovými breiviky v bezpečí. Lidí, kteří by se s chutí a pocitem podílu na něčem správném a potřebném přidali například k pogromu na Romy, je u nás víc, než dost. A budou přibývat tak, jak bude přibývat pracující chudoby a sílit pocit, že Romové mají přednost při přístupu k sociálním dávkám, a že jsou beztrestní a smějí volně pro zábavu napadat Neromy.


Jenže takový „voják pravdy“ se může rozhodnout, že zlo je třeba vytrhnout i s kořeny a že tím kořenem nejsou Romové, ale stejně jako v Breivikově případě marxisté, čili levice. Adorace bratří Mašínů, či schvalování a podněcování vajíčkových útoků na mítinky ČSSD jsou jen jiným projevem týchž principů, podle kterých Breivik vraždil norský sociálnědemokratický dorost, totiž principů mrtvý komunista, dobrý komunista a bolšány je třeba hubit všemi prostředky, které jsou v České republice běžnou součástí veřejného diskursu.


Pokud se nakonec ukáže, že jsem zbytečně paranoidní, budu jedině rád, ale zatím nevidím jediný důvod, proč by se ve frustrované a vystresované populaci České republiky, stejně jako kdekoliv jinde v Evropě, nemohl objevit další samozvaný hrdina obětující se na oltář vlasti, další bojovník-buditel, další breivik-osvoboditel, další posel pravdy bojující a vítězné.


Obdiv a uznání, kterého se Breivikovi v diskusích dostává, jasně ukazují, že jeho cíle, jeho metody, jeho myšlení a jeho hodnoty nejsou ani zdaleka všem lidem cizí.


Převzato z blogu Tribun

Přejít do diskuze k článku