Generál Rose o novinářích: „Mnoho novinářů v Sarajevu také podporovalo možnou válku buď proto, že věřili, že by to bylo morálně správné, aby se zapojili do nějaké formy svaté války proti Srbům, nebo pro jiný důvod a to ten, že obrazy války se lépe prodávají než mír.“
Dalším svědkem obžaloby a prvním povolaným „znalcem“ v tomto procesu byl Robert Donia, profesor historie na Universitě v Michiganu. Popsal své zkušenosti a říká: „Já se specializuji na politické a sociální dějiny 19. a 20. století a to především z oblasti jihovýchodní Evropy, zejména Bosny a Hercegoviny a bývalé Jugoslávie." Překvapivě ho však obžalovaný několikrát usvědčil z neznalosti důležitých historických souvislostí. Během svědectví přišla na řadu i otázka samotného začátku války a to nejen v BaH, ale i v Chorvatsku. Kdo vlastně tento krvavý konflikt vyprovokoval, a kde je možné nalézt stopy počátku občanské války.
Kdo chtěl válku?
(aneb začátek „demokratizačních procesů“ v bývalé Jugoslávii)
Chorvatsko: Radovan Kardžić ukázal profesoru Doniovi interní video Chorvatů Franjo Tudjmana a ministra Josipa Boljikovace, ve kterém Boljikovac řekl: „Tudjman chtěl válku za každou cenu kvůli konceptu, podle něhož musí Srbové zmizet z Chorvatska.“ R. K. také přehrál klipy z chorvatského filmu Spegelj (exponát 249), v němž jsou Boljikovac a chorvatský ministr obrany Martian Spegelj viděni, jak plánují vraždy Srbů a vojáků jugoslávské federální armády (JNA) v roce 1990 ještě před tím, než válka začala. Spegelj je vidět na videokazetě v rozhovoru s Boljikovacem, kde hovoří o tom, jak nejlépe jugoslávské vojáky zabíjet. Spegelj popisuje, že by měli být zabíjeni na místě, na ulici, mezi lidmi, v kasárnách, kdekoliv. Jen pistole a střela do žaludku. Nikdo nebude mít žádné slitování ani vůči ženám nebo dětem. Do bytů nebo rodinných domů se prostě hodí granáty. A dodává: „Srbové už v Chorvatsku nebudou až tak dlouho jak byli, jejich Knin už nikdy nebude jejich. Porazíme je!!!“
Bosna a Hercegovina: Podobné indicie nacházíme i v BaH, v roce 1991 vzniká první muslimská a vůbec první polovojenská jednotka v BaH – Vlastenecká liga. Americký expert a historik Robert Donia překvapivě uvedl, že Vlastenecká liga byla založena za účelem obrany muslimského lidu před Srby. Ale datum jejího vzniku je 31. 3. 1991 a R. K. ihned položil Doniovi otázku, před kterou polovojenskou srbskou jednotkou měla muslimy chránit, když žádná v té době neexistovala? Donia samozřejmě žádnou nenalezl…. Alija Izetbegović řekl 15. února 1993 v sarajevské televizi: „Udělali jsme tuhle volbu a mohli jsme ji snadno udělat jinak. Cena, kterou jsme zaplatili je vysoká, ale musela být zaplacena. Mám-li za ni být obviňován, pak by neměl být obviňován Karadžić. Mohli jsme se vyhnout tomuto konfliktu, kdybychom zůstali jednotní jako Jugoslávie, ale my jsme chtěli nezávislost. Ke konci roku 1991 jsme založili Vlasteneckou ligu v rámci příprav na válku.“
Srbský svědek Momčilo Mandić: Byl náměstkem ministra vnitra pro Bosnu a Hercegovinu od roku 1991 do dubna 1992. Svoji výpověď začal prohlášením, že by byl raději svědkem senátu než svědkem obžaloby a snažil se vysvětlit důvody tohoto kroku. Začal svoji výpověď pěkně zostra: „Vyhrožovali mi spolupracovníci žalobce pana Tiegera, řekli mi, že kdybych nepřišel svědčit, byl bych uvězněn.“
Mandić byl také pronásledován loutkovým režimem NATO v Bělehradě. „V roce 2003 jsem byl podezřelý z toho, že napomáhám při skrývání Dr. Karadžiće. Z tohoto důvodu jsem strávil 6 měsíců v samovazbě v Bělehradě a nikdo z mé rodiny mě nemohl navštívit. Řekli mi, že bych mohl být obviněn a srbským soudem shledán vinným za to, že nedokážu říci, kde se ukrývá R.Karadžić a že mu napomáhám ukrývat se. Oba moji synové byli taky ve vazbě a vyšetřovatel OTP John Ruttel řekl jednomu z nich, že by mohl být propuštěn, kdybych se dostavil do Sarajeva. Po propuštění srbskou policií jsem byl jako občan Černé hory unesen a během dvou hodin převezen do Sarajeva, bez jakéhokoliv příkazu k vydaní nebo čehokoliv jiného. Byl jsem tam ve vězení a u soudu, byl jsem vyšetřován pracovníky haagského tribunálu, nebo spíše OTP a ptali se opět na Radovana Karadžiće. Snažil jsem se jim vysvětlit, že od roku 1996 nejsem ve spojení s obžalovaným, ale nechtěli to poslouchat. Vyhrožovali mi, že by soud v BaH mohl rozšířit obvinění proti mně a pak by mi hrozilo 8 let vězení. Když jsem se ohradil, že nemají žádné důkazy pro podání žaloby, říkali, že si nějaké najdou, a že to není důležité.
Byl jsem obviněn z toho, že jsem jako majitel banky v BaH poskytoval úvěry a půjčky pro osoby a společnosti, které napomáhaly Dr. Karadžićovi. Dostal jsem trest vězení 8 let a z toho jsem si odseděl 5. Byl jsem nakonec propuštěn z vězení v době, kdy došlo k zatčení Dr. Karadžiće, a bylo zřejmé, že jsem neměl nic společného s jeho ukrýváním. Zároveň vyšlo najevo, že jsem byl vězněn neprávem díky falešným svědkům. Dokonce jeden z amerických občanů (paní Robinsonová), která má v BaH imunitu, tato osoba odcizila část peněz z mé banky a odcestovala s nimi do texaského Dallasu. Víte, pane prezidente, že v BaH mají občané USA imunitu a nemohou být trestně stíháni, ani pro křivou výpověď!? Byl jsem bezmocný, tváří v tvář této situaci. …. Neměl jsem vůbec žádný kontakt s obžalovaným, ale já jsem stále někdo, kdo byl trestně stíhán, odsouzen a vězněn na sedm nebo osm let a moje rodina trpěla. A teď mám jen tak přijít sem a být zde svědkem obžaloby, zatímco stíháný si myslel, že jsem ho kryl a pomáhal mu. Myslím, že by to neodpovídalo důstojnosti člověka a já bych požádal, aby mi přípravný senát umožnil stát se svědkem soudu.
„Po této výpovědi však soudce Kwon nijak zvlášť nereagoval na to, že bylo původní svědectví získáno vyhrožováním a nátlakem, a zabýval se pouze tím, zdali bude p.Mandić svědkem obžaloby nebo senátu. Následně mu bylo dovoleno stát se svědkem senátu, ale vzhledem k tomu, že byl původně přizván jako svědek obžaloby, byla přesto přečtena jeho vynucená a zmanipulovaná výpověď, od které se ve své dosavadní výpovědi distancoval. (Obžalovaný R. K. se následně omluvil svědkovi za těžkosti, které připravil jemu a jeho rodině. Ten vzápětí odpověděl „To je v pořádku, pane prezidente!“). Pokračování svědectví nepřineslo nic převratného, dotyčný vypovídal o principu fungování politického života v BaH nebo o poměrech ve vedení Republiky srbské. Dále upozornil, že proti zavlečení polovojenských srbských jednotek byli jak Radovan Karadžić, tak i Ratko Mladić. Naopak pro byla Plavčićová, která podporovala vstup těchto jednotek do války a byla údajně vyfocena i po boku muslimům hrůzu nahánějícího velitele Tygrů, Želko Ražnatoviće zvaného „Arkan“. (foto)
Svědek- KDZ185 (pseudonym, francouzský důstojník jednotek UNPROFOR umístěných v Sarajevu v roce 1993 svědčil v procesu stíhání R. K.) Svědek začal tím, co se od něho očekávalo. „Věřím, že město bylo v obležení … A toto obležení představovala srbská armáda a jejím cílem bylo odříznout město, aby se ujistila, že nemůže získat žádné zásoby a byl by tím vyvinut tlak na bosenskou vládu ke kapitulaci.“ O ostřelování: „Některé ostřelování bylo náhodné a neprokazovalo, že by bylo cíleno na vojenské objekty. Ostřelování civilních obydlených oblastí nebylo vždy těžké, ale bylo sestaveno z jednoho nebo dvou náhodných kol, jejichž cílem bylo vyvolat pocit hrůzy. Hlavním cílem bylo terorizovat civilní obyvatelstvo.“
Humanitární pomoc
R. K. směrem ke svědkovi KDZ185: „Víte, že v kyslíkových láhvích byly převáženy výbušniny do Sarajeva a bylo to dokonce potvrzeno muslimským generálem Delićem v jeho pamětech – ‚a srbští vojáci je hledali úplně jinde,’“ směje se ve svých monografiích! „Takže výbušniny se dostaly v zásilce humanitární pomoci v kyslíkových láhvích přímo do Sarajeva a s pomocí OSN. Věděli jste o tom?“ KDZ185 odpověděl: „Došlo k incidentu s dopravou střelného prachu v kyslíkových láhvích, bylo to začátkem roku 1993. Chci jen připomenout, že tyto kyslíkové láhve byly přepravovány humanitárními organizacemi, zejména UNHCR a nikoli UNPROFOR. UNPROFOR pouze doprovázelo tyto konvoje.“ Svědek k tomu dále vysvětlil: „Pokud vím, tak tomuto typu incidentu již později nedošlo. Síly OSN si toho byly vědomy a byly ve střehu. Ale nevím, jestli se podařilo něco dalšího provést.“
Muslimové ponechávali civilisty v Sarajevu
Karadžićova otázka: „Jste si vědom toho, pane svědku, že muslimské autority neudělaly nic pro organizovaný odjezd civilistů v jakékoliv civilizované formě?“ Svědek odpověděl: „No, oni nebránili odchodu civilistů směrem ven z města. Bylo to organizováno způsobem, že pustili jenom ty, kteří byli připraveni opustit město.“ R. K. reaguje: „Když vám řeknu, že oni je nechtěli nechat jít, že bylo povoleno jenom malé množství, zatímco většina musela platit zločincům, aby je v tajnosti mimo město přepravili, můžete to popřít?“ Svědek: „Já si to nemyslím, ale nemohu to ani zpochybnit, protože jsem viděl chování mafie ve městě i mimo město, takže nejsem překvapen, že někteří lidé byli zneužívaní v situaci krajní nouze, a oni si z toho udělali výdělečnou činnost!“
Muslimská mediální válka v Sarajevu
Svědek se také shodl s obžalovaným, že muslimové měli mobilní minomety a raketomety, se kterými se pohybovali po celém městě a mísili se s civilním obyvatelstvem. Svědek řekl: „Osobně jsem neviděl tyto raketomety, ale slyšel jsem jen, jak několikrát vystřelily nedaleko od místa, kde jsem bydlel.“ R.K. pak využil svědectví a položil otázku: „Vy jste měl jednou příležitost vidět na vlastní oči, že palba na cílené budovy u tržiště Markale byla vypálena z muslimského území. S možnou odchylkou maximálně 300-400 m a bylo jasné, že Srbové nemohli vystřelit.“ Svědek to potvrdil: „Nechtěně jsem byl svědkem tohoto činu na vlastní oči, kdy střela dopadla nedaleko obytného bloku kousek od Markale a tam byl kráter, přičemž byla ihned provedena analýza, která pak skutečně ukázala, že střela byla vypálena z pozice blízko přední linie na sever od města tj. z muslimského území.“ R.K. pokračoval s dotazem: „Mělo nějaký význam, že byla analýza provedena ihned po této události?“ Svědek odpověděl: „Ano, skutečně, protože tímto způsobem jsme si mohli být jisti, že nedojde k vměšování a k manipulaci s daty analýzy kráteru. R. K. pokračoval ve svědectví: „Pan Izetbegović byl proti jakémukoliv jednání, k incidentům docházelo buď těsně před nějakou konferencí nebo v průběhu konference samotné a sloužily jako důvod k přerušení jednání. Všiml jste si toho, co si o tom myslíte?“ Svědek odpověděl: „Všiml jsem si toho a řekl jsem to v předchozích zprávách, že v průběhu jednání docházelo častěji k dělostřelecké palbě na obou stranách, bez ohledu na to, kdo tuto palbu začal.“
Muslimské útoky na OSN
R. K. ukázal svědkovi zprávu OSN (exponát D351), kde muslimové napadli zařízení OSN v Sarajevu v lednu 1993. Svědek na dokument reagoval: „Nevzpomínám si na tento konkrétní incident, protože tam bylo hned několik incidentů tohoto typu. Ale pokud jde o tento konkrétní, nejsem nijak překvapen.“ R. K. také směrem ke svědkovi: „Já nevím, zdali jste to byl vy nebo předchozí svědek, který se zmínil o návštěvě paní Sadako Ogatové a příšla palba z okolí předsednictví v naději, že bychom opětovali palbu. Ale tohle byly triky. Dokonce, i když jsme neopětovali palbu, snažili se svalit vinu na nás!“ Svědek se shodl s obžalovaným, že muslimové se aktivně zapojovali do těchto triků v Sarajevu. „Ano, byl jsem si toho vědom, protože jsme také někdy byli nepřímými oběťmi,“ prohlásil svědek.
Médii jsme začali a také jimi skončíme. Karadžićova otázka: „Víte, že média byla na místě exploze předem? (při 1.útoku na sarajevské tržiště – pozn. aut.)“ A svědek odpověděl: „Ano, jsem si vědom tohoto tvrzení, ano, je to tak!!!“
Dodatek: Tým, který hájí Radovana Karadžiće, oznámil, že ruší formální žádost týkající se svědectví p. Richarda Holbrooka, který dne 14. 12. 2010 zemřel. Právní zástupce R. K. tvrdí, že bývalý vůdce bosenských Srbů vyjádřil „smutek a lítost“ nad smrtí veterána mezi diplomaty pana Holbrooka. Zajímavostí je, že média až na výjimky neuvedla jednu významnou symbolickou skutečnost, že tento americký diplomat zemřel na den přesně po 15 letech od podpisu Daytonské dohody, kterou z velké části režíroval.
Převzato z blogu autora na blog.idnes.cz
