Pokrok nelze zastavit, stejně jako nejde zastavit otáčení planety okolo zemské osy a její jednotvárné až nudné obíhání okolo Slunce.
V předcházejícím konstatování nepochybně najdou šťouralové logickou chybu.
Chvilku počkám…
Až to najdete…
Už vám došly, ty chyby?
To to trvalo.
Není v lidských možnostech zastavit to zběsilé točení, v lidských možnostech ovšem je zastavit pokrok. A přírodní síly by jistě zastavily jak rotaci, tak i obíhání.
Udělalo by to bum! nebo BUM! – a bylo by.
Pro zastavení pokroku děláme všechno i bez použití jaderných arzenálů a katastrofických scénářů dopadu komety na Zemi. Díky vědě a technice a humanistickému společenskému vývoji ještě nikdy v historii neměli lidé tak nadějné teoretické vyhlídky, jako jsou dnes. Nadějné vyhlídky, které s velkou pravděpodobností skončí světovou válkou, ať už z příčin vyčerpání zdrojů a přelidnění, z důvodů náboženských nebo politických a konečně i kvůli obyčejné lidské tuposti, která nechá dojít k nejhoršímu ze zcela zbytečných příčin.
Stagnace nebo dokonce pokles životní úrovně ve vyspělých státech (a hladomory v rozvojových) je známkou toho, že rozvoj výrobních sil narazil na zatuhlé uspořádání výrobních vztahů. Starý dobrý Kárl.
To, že vývoj kapitalismu narazil na hranice svých možností a už jenom začíná páchat škody, o tom, pouhých dvacet po Fukuyamově Konci dějin, mluví kdekdo s mozkem v hlavě. Jiní zase, podobni Bilakům, Kapkům a Indrům v konci osmdesátých let, tvrdí, že se máme prima a že reálný kapitalismus je to pravé na věčné časy a nikdy jinak.
I tento pán postupně prohlédl a dnes je kdekomu z pravičácké věrchušky příjemný jako osina v zadnici. Nebo Michálek na ministerstvu.
Jeho článek, ač jinak velmi mýtoborný, neboť o diskuzích o současných potížích říká, že mají tu chybu, že se „víceméně důsledně odehrávají „uvnitř“ existujícího systému“, čímž naznačuje, že by mohl být i jiný systém, než ten nejlepší ze všech, ten dnešní, se raději vyhnul podstatě, hlavnímu problému. A to přestože říká, že „skutečný problém se zdá být v samotném systému, nikoliv v jeho vylaďování tím či oním směrem“, čemuž pak dává korunu: „Co když je ale celý systém globálního kapitalismu, jak naléhavě upozorňují někteří kritici, opravdu u konce s dechem?“
Šišmarjá, hradní strašidlo z toho vomejvaj a v liberálních institutech rovnou kolabují (padají na prdel).
Jakkoliv revoluční jsou myšlenky pana Pehe, i on se bál kousnout do horkého bramboru, když jenom naznačuje a nejde v řetězu příčin a následků k tomu nejdůležitějšímu článku.
V reportážním magazínu televize RTL o tzv. vyšší společnosti stojí dvě starší (leč pěstěné) dámy, obličeje, díky liftingu a injekcím ne nepodobny voskovým figurínám, nad hodinkami za 250 tisíc euro. A jedna, z rodinného klanu Porsche, o nich říká, že jsou velmi pěkné, otázka je však, jestli si je může dovolit. Myslí finančně, upejpá se. Druhá ji chlácholí: „Ale samozřejmě že si je můžete dovolit, milý motore o třech stech koňských silách na vymazleném podvozku, sedadla v kůži, to vše za dva melouny!“
Viník současného stavu, vedle intelektuální nedostatečnosti lidstva, je vlastnický systém. Kapoušové odčerpávají z výroby tolik prostředků, že zbytek nestačí na reprodukci pracovní síly a na další rozvoj. A užívají je na zcela neproduktivní výdaje, vyhazují je z okna. To jsou ty hodinky, stometrové jachty a pobyty v hotelech, kde jeden den pobytu přijde na desítku tisíc dolarů a více. Vše v kooperaci s bankovním systémem, s finančním světem, který se z obslužného provozu změnil na pána světa, pijavici, a způsobuje jednu krizi za druhou.
Když pak tahle dvě monstra napodobují i vlády a politici a vyhazují peníze z oken na válčení, na zbytečné výdaje přemnožené státní správy a na korupční cizopasení na státním rozpočtu, pak je obraz zkázy téměř úplný.
Pehe sice nakonec svého článku říká, že „globální trh zbavený jakékoliv politické kontroly bohužel není jen koncem demokracie. Může být i koncem civilizace a světa, tak jak jsme je zatím znali“, ale tu hlavní příčinu, nespravedlivé až zločinné rozdělení výnosů společenské výroby, tu raději pominul.
Přesto – pokrok v jeho názorech je významný a úctyhodný.
Sláva mu, on je pašák!
Piškumpré a krucajda!
Žumpajda a hujaja!
Zdar, zdar, zdar!
(Diskuze je otevřena i ZDE.)
Převzato z blogu autora na blog.idnes.cz
