Kosovo – veš už je v kožiše

Česká vláda utekla před demonstranty do Teplic. Na svém zasedání poté schválila dvě fatální věci. Smlouvu s USA o umístění raketové základny a uznání nezávislosti Kosova. První rozhodnutí musí schválit parlament, to druhé je konečné.
 
 
Před časem jsem zde proklamoval, Kosovo nesmí být svobodné. Nikoliv kvůli minulosti, ale především kvůli přítomnosti, kvůli tomu, jaké je dnes. Dlouho očekávaná znepokojující zpráva přišla dnes – česká vláda se rozhodla uznat nezávislé Kosovo. Žádné překvapení to není, protože česká vláda již dávno nedělá samostatnou zahraniční politiku, ale slouží pouze jako servisní organizace Bílého domu. Opravdu to není dobrá zpráva, bez ohledu na to, že podobně nešťastně (a nebál bych se říct hloupě) se již rozhodla řada významných evropských zemí.
 

Uznáním nezávislosti Kosova česká vláda uznala, že politických cílů je možno dosáhnout násilím, že spravedlnost musí ustoupit tam, kde jde o zájmy velmocí, že mezinárodní právo neplatí absolutně, ale jak kdy a jak pro koho. Česká vláda tak učinila přes existenci závažných podezření, že kosovští Albánci obchodovali s tělesnými orgány Srbů, získávanými vraždami a vůbec praktikami, které nemají v Evropě od dob nacistických koncentračních táborů obdoby. Uznání nezávislého Kosova tak znamená ne-li přímo schvalování těchto praktik, potom zcela jistě shovívavost k nim.

 

Spojené tak mohou být pouze Spojené státy, kterým se opět podařila další z řady drobných sabotáží projektu sjednocené Evropy. Nezávislé Kosovo totiž již nyní Evropu rozděluje a z hlediska budoucí perspektivy ohrožuje. Nejenom vzorem úspěšné iredenty, ale především tím faktem, že v podobě Kosova se v Evropě etabloval gangsterský stát, založený na hodnotách, které jsou v příkrém rozporu s těmi, jež Evropa proklamuje. A bude to přitom právě Evropa, kdo bude s největší pravděpodobností zajišťovat tomuto neživotaschopnému státu existenci jako svému protektorátu. USA se tak – a to i s pomocí vlády ČR – podařilo nasadit Evropě „veš do kožichu."

 

Uznání nezávislosti Kosova, za které dnes politici sami sebe tak chválí, se může velice brzy ukázat jako fatální omyl. Podobně, jako Mnichov 1938.

 

Převzato z blogu Tribun

Jiří Dienstbier: Nemusíme nic

 

Lubomír Ledl nejen o roli Zelených v této kauze

 

Karel Schwarzenberg o budoucím statutu Kosova

Jan Urban o nutnosti uznání Kosova

Lubomír Zaorálek o uznání Kosova

Přejít do diskuze k článku