Pokud doma narazíte na chcíplého představitele hmyzí říše, tak nejčastěji uděláte jednu z dvou následujících činností. Buď vezmete lopatku a smetáček či nějaký jiný vysavač a chrobáka vyhodíte, nebo jste trošku pečlivější a během odstraňování mršinky hledáte, kde je zdroj této invaze chrobáků. A ten po nalezení zlikvidujete – bez přemýšlení a bez lítosti, škůdci se už prostě množit nesmí. Zastánci pravice velmi často říkají, že našim vzorem by měly být ty nejprimitivnější pudy (pokud vůbec, pravicový člověk by se například místo plavání měl utopit, protože přeci nebude regulovat nějaká přírodní pravidla, podle kterých prostě musí jít liberálně ke dnu, a ne socialisticky plavat). Možná by i bylo dobré, po sobotní demonstraci, vyjít z osvědčených domácích zkušeností, protože pak by český novinář, duchem zaprodaný pravicovému pohledu na svět, mohl takovémuto přístupu zatleskat.
Neoddiskutovatelným faktem je to, že neexistovala v historii novodobé České republiky taková vláda, které by vyslovil nedůvěru na ulici tak velký počet lidí – a je úplně jedno, jaké číslo přijmeme za své – jako se to stalo v sobotu 21. 4. 2012 (pravicový idiot, nadávající na odbory, by si měl uvědomit, že tato organizace, která by podle něj měla být apolitická, v listopadu 1989 rozhodla o kapitulaci bolševika). Číslo kolem sta tisíc demonstrantů jasně říká, že Kalouskův Nečas je pro občany naší země skoro stejně tak důvěryhodný a demokratický, jako byl svého času Jakešův Husák. Vláda zatím, podobně jako svého času komunisté, mlčí, případně vydává nic neříkající frázovitá prohlášení. Samozřejmě je možné táhnout aktuální frašku dál. Vyznamenaný budovatel socialismu Radek John může strašit socany a komunisty a podle rozkazu svého nadsamce Bárty s půjčkou či jiným úplatkem oddelegovat několik zadlužených členů své rádobystrany na pár měsíců podpory vládní koalice. Alespoň dokud nebudou nenávratně schváleny prostituce církevního majetku a důchodová reforma. Jenže boží mlýny většinou melou pomalu, ale přeci jen jistě. Takže by si vládní šašci měli najít nějaké hezčí místo pro život, než je naše krásná kotlinka, nebo přijde deratizér či výše očekávaná desinsekce. A nebude si hrát na módní rasovou vlnu, spíše se chopí národní tradice defenestrací. A to nejpravděpodobněji v duchu husitském, a ne v tom humanitárním stavovském.
Už aby to bylo.
Převzato z Modré Šance
