Necelý rok po volbách má za sebou koaliční pravicová vláda tolik skandálů, že by to stačilo položit všechny vlády v bývalé patnátce EU dohromady. A možná i dvakrát za sebou.
Je to už folklór: každá vláda pravice od roku 1990 přinesla lidu pokles životní úrovně, rozvrácení státních financí, hospodářskou krizi, další a další rozpad společenské morálky, aféry politiků, rozrůstání korupce, na druhé straně pak profit, zvyšování příjmů pro hrstku bohatců, to na úkor těch nejchudších.
Jestliže sebou pravice přináší tyto neblahé jevy s pravidelností, s jakou nastupují každý den svítání či soumrak, den a noc, potom je možné a nutné zkoumat, co je způsobuje.
Bushům i Reaganovi, tedy typickým představitelům bigotního neoliberalistického a neokonzervativního, echtovně pravicového kapitalismu, se podařilo v jejich dlouhém vládnutí dostat americkou ekonomiku do vážných potíží, přičemž tak jak rostlo zadlužení státu, tak se i v násobcích zvyšoval blahobyt těch nejmajetnějších. Příjmy středních a nižších vrstev společnosti stagnovaly nebo se snižovaly.
S jistým utlumením projevů (díky vyšší sociální kultuře) je tento vývoj možné pozorovat i v západní Evropě.
Tedy: jestliže se v nějakém státě k moci dostane vláda dřevně pravicová, která do hospodářské praxe a státních financí zavádí neoliberalistické a neokonzervativní nesmysly, následuje rozvrat nejprve ekonomický, potom i morální, v případě Ameriky doprovázený zločinnou zahraniční politikou.
U nás pak, protože na zločinnou zahraniční politiku nemáme sílu, máme svá vlastní špecifiká: neuvěřitelnou zákeřnost a prolhanost politiků, jejich bezuzdné prospěchářství, vše doprovázeno nízkou kulturní i intelektuální úrovní těch, co se po hlavách českých ovcí dostali k majetku i k politickým korytům. A arogantním a s otrokářskými manýry hraničícím chováním podnikatelských zbohatlíků.
Takto nesnesitelné poměry však nespadly z nebe. Umožnila a umožňuje je recipročně nízká intelektuální i charakterová úroveň českých obyčejných lidí, těch, co na sobě nechávají dříví štípat, těch, co nechodí k volbám, protože ti páni nahoře si to stejně udělají jak budou chtít. Těch, co jsou zvyklí svinstvům panstva přihlížet a ohýbat před nimi hřbet, přičemž i oni jsou ochotni nějaké to vlastní, malé (ale naše) svinstvíčko provádět.
A nebude to lepší, neboť stejné a ještě horší vlastnosti je možno pozorovat u mladých lidí, naší „budoucnosti“.
Zasadní otázka pak zní: Chceme vůbec, většina lidí, nějakou jinou, lepší vládu, než jsou ty, které si s onou pravidelností otáčení zeměkoule instalujeme každé čtyři roky?
Pokud ano, pak se ptám, co nám brání v tom, abychom si ji zvolili?
(Nemajetní lidé, bez dukátů, mohou diskutovat i ZDE.)
Převzato z blogu autora na blog.idnes.cz
