Je třeba důsledně dodržovat zásadu, aby stát měl ustavičně nedostatečné příjmy.
Toho se nejefektivněji dosáhne tím, že se nastaví "účelněji" pravidla pro odvod daní. Pod nejrůznějšími záminkami (podpory zahraničních investic, podpory podnikání, důchodové či jiných reforem atd…) a současně ponechání financování provozu státu na bedrech skupiny nízko a středněpříjmových poplatníků. Nikdo se již neptá, jak bylo dosaženo předchozího, pro většinu občanů uspokojivého, stavu, kdy společnost z jejich tehdejšího pohledu byla solidární.
Faktické argumenty o generacích, které třídním zápasem způsobily tento stav, budiž napříště vydávány za minimálně podezřelé. Do této "Grande symphonie funebre et triomphale" se pro dementní jedince frustrované z představy nadcházejicího inferna přihodí jako účinný hromosvod otázka "nepřizpůsobivých" (nejlépe tmavých) spoluobčanů a nestane se nic nového pod sluncem. Pouze se před historií prověřené – bohatým brát a chudým dávat – vloží mínusové znaménko.
