Nesnesitelná lehkost bytí některých internetových glosátorů

Aby nedošlo k mýlce, určitě nemám na mysli ty, kteří komentují a glosují texty na internetových portálech pod svým faktickým jménem ze své mailové adresy. A nemám na mysli ani ty, kteří tak činí pod pseudonymem svého nicku, ale drží se slušné a korektní diskuse. V duchu významu původního antického slova diskuse, což znamenalo společné přemýšlení. Jsou to ti, kteří autorovo téma kritizují, polemizují s ním, rozvádějí jej a přidávají další informace a argumenty. A mnohdy je jejich případný nesouhlas velmi ostrý.


V diskusích pod blogy, jež umožňují anonymní příspěvky, však nezřídka narazíte i na specifický druh našich spoluobčanů. Reakce na nějaký text je pro ně svéráznou formou vybití si vzteku, frustrace a nenávisti vůči okolnímu světu. Autor je často jen zástupný terč, který je zrovna k mání. Jsem si jist, že texty, které tzv. komentují, často ani nečetli. O to více útočí v osobní rovině. Někteří z nich si touto formou možná vyřizují s autory článků i své domnělé a možná i skutečné nevyřízené účty. Musí to být asi slastný pocit si do někoho kopnout, naházet na něj kýble špíny. A to vše v tichu a závětří neznámého PC pod imaginárním nickem.


Těch, kteří vstupují do diskusí pod blogy bývá mezi 1-3% čtenářů. A těch, kteří zamoří diskusi svými osobními výpady, není více než několik promile, ale i to stačí k tomu, aby to znechutilo nejen čtenáře, ale i autory. Ten jejich podivný svět je mi a hony vzdálen.  Je to takové „hrdinství“ za plotem. Já jsem se nikdy neschovával v anonymitě davu. Své názory prezentuji otevřeně a veřejně. Neznámý internetový útočník vás s lehkostí sobě vlastní nazve grázlem, zmetkem a mnoha dalšími vulgarismy nejhrubšího zrna. Chce tím dodat svému emotivnímu výlevu patřičnou razanci a také ve vás vzbudit pocity strachu. Pikantní na některých útocích tohoto typu je i to, že i tito internetoví agresoři mají rádi ideologické škatulky, které jim umožní sáhnout po rychlém odsudku autora. A tak jsem občas nejen tzv. stará struktura, ale někdy i zakuklený neoliberál a jindy zase eurohujer či kryptokomunista. A dokonce prý i agent cizí mocnosti. V těchto výlevech vůbec nejde o obsah textu. Jejich poselství je nezřídka i toto – „dej si na nás bacha, my o tobě víme“.


Já sám jsem se angažoval nejprve jako mluvčí OF, později jako šéf volební kampaně a po té jsem založil středopravou občanskou politickou stranu. To bylo před více než 20 ti lety. 2.10.1992 jsem vydal v tehdejším Českém deníku text o ODS, z něhož cituji: „…. pokud bude ODS předkládat veřejnosti vzorky zbohatlíků bažících po moci a neznajících ve svém pragmatismu morální rozměr, pak nejen prohraje sama se sebou, ale politika by pak na dlouhé časy získala adjektivum špinavá….“ 18.12.1994 jsem v rozhovoru pro časopis Reflex řekl i toto, cituji: „…nemůžeme se donekonečna opájet tím, že jsme na špici východní Evropy, že jsme nejlepší. Jednak to svět tak jednoznačně nevidí, a hlavně to není často pravda. Takže buď najdeme pokoru a přiznáme si, že některé důležité věci při správě země musíme začít řešit znovu, profesionálně a důsledně a že to bude trvat třeba celou generaci, nebo si zaděláváme na italskou či dokonce kolumbijskou budoucnost“.


 S Václavem Klausem, kterého jsem v r. 1990 tzv. „vyfasoval“ jako lídra krajské kandidátky OF, jsem ukončil spolupráci na konci roku 1992 a po několika měsících jsem vystoupil i z ODS. Bylo to v době, kdy tón začali udávat lidé jako Čermák, Kožený či Kovarčík. To nebyl nikdy můj svět. Nepřijal jsem žádnou trafiku, ani žádné teplé místečko ve státním aparátu. Neseděl jsem v žádné polostátní dozorčí radě. Nic jsem neprivatizoval, nebyl jsem v žádné vládě a ani v parlamentu. Moje práce ve firmě, která připravovala zázemí pro tehdejší státní číselnou loterii, skončila v r. 1994. Tehdy se ministr Kočárník rozhodl projekt ukončit a upřednostnil tak nestátního konkurenta. Tentýž Kočárník pak spojil svůj osud s mocnou PPF. K tomu není co dodat.


 Mé občanské postoje jsou konzistentní a je možné si je dohledat v mých textech či knihách. Díky svým aktivitám v posledních několika letech jsem poznal spoustu skvělých lidí, s nimiž sdílím stejné hodnoty a postoje. Dnes máme více než 15 tisíc osobních adres na ty, kteří se přihlásili k  našemu programu a naší výzvě. S mnohými z nich intenzivně komunikuji. Je to inspirativní a povzbuzující zároveň. Více najdete na www.obcanecz.cz a na www.neo2011.cz


Dovoluji si Vám na závěr připojit odkaz, v němž najdete mou poslední knihu, která vyšla před rokem. Možná v ní objevíte odpovědi i na některé případné otázky.

 

Přeji Vám klidné a spokojené přežití adventního období i blížících se Vánoc.

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments