Březen 28, 2012
Jsou muži, kteří mají hroší kůži. Nic se jich nedotkne, nic jim neublíží, nic je nezastaví, jdou si tvrdě za svým, berou si, co chtějí, odpadky odhazují, kde se jim zamane, a ke svému okolí vůbec se chovají stylem vyždímat, zmačkat a zahodit. A pak je extratřída, elita, muži s kůží pancéřovou, a to jsou politici, lobbisté a podnikatelští velmoži, zkrátka celá ta parta hochů, co spolu mluví a jezdí spolu do Špindlu nebo do Toskánska. S těmi nehne už vůbec nic a na kohokoliv, kdo by jim zkřížil cestu, okamžitě reagují ukřivděným protiútokem, protože oni se jen brání proti zlobě, závisti a nepřátelům demokracie. Pancéřoví muži jsou nezranitelní a vaz jim může zlomit jedině to, když začnou ohrožovat své kumpány, protože pustí trochu světla tam, kde mělo zůstat zhasnuto. Že je takové uvažování genderově nekorektní a že existují jistě i pancéřové ženy? Může být, ale ani pan Bém, ani pan Janoušek, ani jejich guru pan Klaus ženy nejsou, o pánech Nečasovi, Kalouskovi, Bártovi či Kubice ani nemluvě.
Převzato z blogu Tribun
