Peníze jako veřejně prospěšný statek


Proč potřebujeme družstevní a etické bankovnictví a co to vlastně je.

Ekonomika nemůže fungovat bez důvěry. Postavit na nohy ekonomiky evropských zemí nelze bez ovládnutí peněz ve smyslu zdravé směnné ekonomiky. Peníze jako prostředek směny mohou fungovat pouze tehdy, pokud k nim lidé budou mít důvěru. Nový úděl pro Evropu, který navrhují někteří ekonomové jako Stephan Schulmeister (viz tento článek) vyžaduje odpovídající politické prostředí. A to není možné realizovat bez posílení pravomocí nyní zkorumpovaných politických elit.


Světová krize důvěry ve finance

Současná politická reprezentace v podstatě neřeší systémový problém nefungování peněz, hlavně těch virtuálních. Jejich exponenciální a ničím neblokovaný růst v počítačích je konfrontovaný s přírodním a lidským růstem, který je v nejlepším případě lineární. Virtuální peníze jsou navázané na chamtivost jednoho procenta světové oligarchie, která si koupila politiky států. V této ničivé konstelaci posilují nezdravé tendence na ekologicky a sociálně neudržitelný patologický růst. Ten je tažen prostřednictvím úroku a zejména úroku složeného. Emoce, které se vždy zvednou, jakmile se začne hovořit o potřebě bezúročné ekonomiky – ty nejsou opravdu na místě.


Myšlenkové a ideologické skleróze bohužel rozumí spíš matematici nebo fyzikové, než dnešní ekonomové. Již kvantový teoretik Max Planck říkal, že nové poznatky se prosadí v průměrně až za dvě generace. Takže v ekonomice si zřejmě budeme muset počkat, až vymřou nejen dnešní neoliberální profesoři ekonomie, nýbrž i jejich studenti. Naděje ale umírá jako poslední.


Princip družstevních bank

Bude-li naplněn současný scénář, kdy dojde k převzetí Evropy několika málo finančními korporacemi, pak to bude znamenat i konec družstevního a etického bankovnictví. To jako jediné v době hluboké finanční krize osvědčilo svou životaschopnost a zaznamenalo nárůst klientely a posílení důvěry v tento segment finančního trhu. Viz náš dvojdílný článek o hospodaření švédské družstevní banky JAK (zde a zde). Proto věnujeme na e-republice celé tematické číslo družstevnímu bankovnictví, protože jde o velmi důležitou otázku budoucnosti (2013-10).


Družstevní banky fungují úplně jinak než "ty systémově relevantní". K popisu velké bankovní čtyřky si můžete kliknout na tento starší článek a příslušná klíčová slova k jednotlivým ekonomickým pojmům. Tématu virtuálních peněz, zápornému úroku, ekonomickému fašismu, aféře "Offshore-Leaks" atd. se totiž věnujeme trvale.


Podívejme se v kostce na základní rozdíly mezi bankami a záložnami.


  • Podle právní formy podnikání se nejedná o akciové společnosti, ale většinou o družstva.

  • Pokud chcete využít finančních služeb nějaké záložny, musíte se nejprve stát jejím členem.

  • Primárně nejde o zhodnocení vkladů jako u běžných bank, ale o vzájemnou finanční výpomoc jejich členů. Členové družstevních záložen vkládají do družstva své úspory a snaží se je zhodnotí mimo jiné tím, že jiným členům dávají úvěry z nastřádaných prostředků.

  • K získání členství v záložně je nutné uhradit tzv. zápisné a vložit požadovaný členský vklad, který se může hodně lišit.

  • Družstevní banky a záložny nespekulují, jsou transparentní, takže každý člen banky ví přesně, do jakých projektů jeho banka investuje.


Je pravda, že u nás po sametu nemají tzv. "kampeličky" pojmenované ke cti Františka Cyrila Kampelíka(external link) dobrý zvuk. V roce 1999 bylo u nás registrovaných 127 družstevních záložen. Celkem 100 tisíc lidí v nich mělo uloženo kolem deseti miliard korun. Po jejich vytunelování vinou jednak komunistického a jednak klausovského managementu se jich v roce 2007 udrželo na trhu pouze 19. Ale banky zkrachovaly stejně a za vykradené vklady se nakonec musel zaručit stát. Jenže pachuť zůstala a s ní i nedůvěra v družstevní bankovnictví.


Převzato z e-republiky


Přejít do diskuze k článku