Pět věcí, které mi na případu Davida Ratha nejvíc vadí

  1. Odposlech. Odposlech telekomunikačního provozu je úkonem trestního řízení, přičemž trestně stíhat poslance nebo senátora lze pouze s výslovným souhlasem komory, jejímž je členem. Jestliže soudce povolil odposlech poslaneckého telefonu, presumoval tím, že tento souhlas bude následně udělen, čímž překročil svou pravomoc a obecně pravomoc soudní moci. Odposlech telefonu poslance nebo senátora je proto podle mého názoru vždy a bez výjimky neústavní.

  2. Zadržení a domovní prohlídka. Policie tvrdí, že Rath byl zadržen bezprostředně poté, co se dopustil trestného činu. To bych chápal, kdyby tímto trestným činem bylo vloupání do klenotnictví nebo vražda, nikoli přijetí úplatku. Takto celá akce působí dojmem provokace směřované k tomu, aby bylo možno obejít Rathovu poslaneckou imunitu a díky ochotně spolupracující předsedkyni sněmovny si zajistit předběžné vydání ke stíhání.

  3. Vazba. Neznáme zatím usnesení o vzetí do vazby, avšak už fakt, že místo aby obviněného přivezli k soudu, soudce přijel za ním na policii, budí značné rozpaky. V existenci vazebních důvodů nevěřím, zato si umím představit tlak, pod kterým bude nyní Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodovat o stížnosti proti usnesení o vzetí do vazby.

  4. Nepříslušnost státního zástupce a soudu. Možnost volby z několika místně příslušných státních zastupitelství a soudů tu byla zneužita k účelovému přenesení kausy a její přidělení mediální hvězdě Bradáčové, státní zástupkyni, na jejíž nezávislost a poctivost bych osobně nevsadil ani pětník. Jestliže k přijetí úplatku došlo v Rudné u Prahy, příslušnými jsou Krajské státní zastupitelství v Praze a k rozhodování o vazbě Okresní soud Praha-západ.

  5. Manipulace s důkazy při domovních prohlídkách. Snad vůbec největší znepokojení ve mně vzbuzuje fotografie pytle s nápisem samopal vz. 58. Při prohlídce zajištěné důkazy se v policejní praxi nikdy neoznačují obsahem, nemělo by to smysl; zde se zcela evidentně kdosi pokusil manipulovat veřejným míněním a udělat z prostého korupčníka korupčníka-teroristu.


Rath-gate není prvním případem, kdy je politický boj veden policejními prostředky, v podobném stylu proběhlo např. obsazení IPB (klienta ODS) a její předání do rukou ČSOB (klienta ČSSD) nebo akce Karel Srba (o jehož vině minimálně v některých kausách nejsem dodnes přesvědčen) a poté Kubiceho zpráva, kdy byl gard obrácený. Místní media ve všech případech resignovala na snahu analysovat a stala se hlásnými troubami svých politických, případně zpravodajských patronů a dodavatelů informací.



O to méně důvodů, proč resignovat na vlastní úsudek a připojit se k lynchující, novináři obratně rozvášňované luse.

 

Převzato z blogu Paragraphos

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments