Kritici z řad politiků, odborářů, ale i mnohých ekonomů, kteří kritizovali důchodovou reformu Nečasovy vládou, konkrétně zavádění druhého fondového pilíře, se dočkali další satisfakce a potvrzení svých argumentů. Polský premiér Donald Tusk oznámil, že výrazně omezí a pozmění reformu penzijního systému, která v roce 1999 zavedla druhý fondový pilíř. Téměř polovina peněz v držení penzijních fondů půjde zpět do vlastnictví státu a zruší se povinnost občanů do nich přispívat.
„Participace v komerční části penzijního systému bude nyní dobrovolná,“ oznámil podle agentury Bloomberg na tiskové konferenci premiér Tusk. Jak píše světový tisk, trhy tím značně zaskočil. Změny jdou totiž mnohem hlouběji, než se očekávalo.
Polské rozhodnutí odejít z fondového systému znamená významnou událost také pro Českou republiku. Jedná se totiž o paralelu s českým fondovým systémem, který se pokoušela prosadit Nečasova vláda. Poláci jsou dalším středoevropským státem, který po Maďarsku a Slovensku couvá z druhého pilíře.
Podobný osud čeká i druhý pilíř penzijní reformy v Česku. Sociální demokracie, která je favoritem předčasných parlamentních voleb, již v minulosti mnohokrát vyhlásila, že pokud vyhraje volby a sestaví vládu, tak druhý pilíř zruší. Českomoravská konfederace odborových svazů pak vidí jako nejlepší řešení sloučení druhého pilíře se třetím, tedy spoření u penzijních společností s doplňkovým spořením, což je někdejší penzijní připojištění, na kterém se podílejí i zaměstnavatelé. Tento způsob penzijního spoření je v Česku velice rozšířený.
Důvodem pro omezení penzijních fondů v Polsku je, podobně jako v jiných státech, snaha o snížení vládního zadlužení. To nyní dosahuje 55,6 % HDP a v posledních letech výrazně narostlo. „Omezení penzijních fondů může přinést do státního rozpočtu až pět miliard zlotých (přibližně 30 miliard korun),“ říká analytik společnosti Wood & Company Mateusz Zawada.
Vládní krok připraví všechny fondy druhého pilíře o veškeré dluhopisy, což čítá 51,5 % jejich aktiv. Zbytek čítají především akcie a jiné cenné papíry. Další spoření do druhého pilíře zůstane dobrovolným rozhodnutím a bude čítat 2,92 % ze mzdy. Agentury a analytici ale pochybují o tom, že Poláci budou chtít v hojné míře vkládat své úspory do fondů založených hlavně na akciích.
Podle polského ministra práce a sociálních věcí Wladyslaw Kosiniak-Kamysze proběhnou změny v polovině příštího roku. Občané se budou moci rozhodnout během tří měsíců, jestli budou chtít ve fondovém pilíři zůstat. Tusk několikrát zopakoval, že se v žádném případě nejedná o znárodňování majetku fondů.
Zdroj: e-Sondy
