Únor 11, 2012
Situace v Sýrii, nebo spíš kolem ní, se vyhrocuje a mění zemi v ukázkové – a pro její občany tragické – bojiště realpolitiky zahalené do mediální kampaně, v níž se už po vzoru Iráku začínají objevovat chemické zbraně a epitety Hitlera či Stalina.
V předchozích případech, přičemž ale míním hlavně Irák, se nejjasnějším znamením blížící se války stala proměna mediálního zpravodajství z prostého nadsazování počtu obětí přes hysterii až po čirou absurditu. V Sýrii už jsme rychle skočili do fáze hysterie a právě se blížíme k absurditě. Teď už jakoby nestačilo, že vládní dělostřelectvo už několik týdnů stále ostřeluje jednu a tutéž čtvrť v Homsu (jako by nemuselo někde jinde mezitím bojovat s rebely a Syrskou svobodnou armádou, o nichž západní média tvrdí, že jsou doslova všude), přidávají se informace o chystané genocidě chemickými zbraněmi. Opozice totiž nově tvrdí, že syrská armáda právě chemickými zbraněmi plní jakousi školu v Homsu a svým vojákům rozdává masky v očekávání útoku. Do toho se objevily – rovněž nepotvrzené – zprávy, podle nichž Írán, který se jinak ale chystá na útok ze strany Izraele, chce vyslat do Sýrie 15 tisíc příslušníků svých Revolučních gard na podporu Asadova režimu. Obrázek pak uzavírá tvrzení Obamovy administrativy, že mnozí Asadovi spojenci balí kufry a chystají se ze Sýrie uprchnout. Je to pravděpodobnější, než předchozí dvě zvěsti, nicméně rovněž nepotvrzené.
Spolehlivost informací, které ze Sýrie vypouští opozice, zpochybňují i sami povstalci, a to třeba aktuálně v případě teroristických útoků v přístavu Aleppo, který byl až dosud – bez ohledu na rok trvající střety – v relativním klidu. Velení (dnes už vlastně saláfistické) Syrské svobodné armády nejprve prohlásilo, že za exploze nese odpovědnost Asadův režim, nicméně vzápětí se k útokům přihlásil další trucvelitel téže armády Riád Asad. A podle něj se situace odehrála takto: jeho muži byli na místě a ostřelovali středisko „vládních chuligánů“, potom se ale stáhli a teprve pak prý nastalo bombardování. Jinými slovy, vládní jednotky počkaly, až povstalci odejdou, a pak si rozbombardovaly ty „své“. (A aby vše bylo jasnější, USA tvrdí, že v Aleppu neútočili ani ti, ani ti, ale Al Kájda). Západní média to vše tvrdí s pokerfacem, opírají se o „svědky z místa“, po nichž nepožadují žádné důkazy, a navrch přidávají satelitní snímky pořízené soukromou firmou, což mi jen znovu připomíná Irák a satelitní snímky, které kdysi ukazoval v OSN sám Colin Powell…
Celý článek v Literárkách
