Noví vládci Libye byli dosazeni k moci díky NATO, i když mnohem přesnější je říci, že Francie a Anglie si "pouze vypůjčily" logo NATO k uplatnění svého strategického záměru – prosazení svých zájmů. A to bez ohledu na to, jaké to bude mít následky. Otevřeně o tom mluví úvahy názorově dost odlišných komentátorů, jejichž blogy nesporně odrážejí myšlení intelektuálních elit západního i východního světa. Celosvětově je však velmi tvrdě kritizován způsob letecké války, vedené NATO od Benghází po Tripolis. Byla to především válka NATO. Bez bombardérů by vzpoura proti diktátorovi neměla naprosto žádnou šanci.
Podle rezoluce Rady bezpečnosti mělo jít o "bezletové nebe". Jenže zákaz letů se vztahoval pouze na letadla libyjské vlády. Následně se z Libye stala cvičná letecká střelnice strojů NATO. Vyzkoušela se tu účinnost asi dvaceti druhů nové munice a dost se vyprázdnily sklady starých bomb už se skoro "prošlou zárukou". Jejich jiná likvidace by byla nákladná. Takto bylo možné je ještě "dobře" zužitkovat. A tisíce zničených budov měst a přístavů jsou znamenitým příslibem dobrých zakázek na renovaci země. Kdo by o to neměl zájem v době, kdy globální ekonomika uvítá každý ziskový impuls?
Celý článek na webu České televize
Stanův komentář: Na Pressklubu jsem měl menší spor s Tomášem Kolocem ohledně Petránkovy způsobilosti ke komentování blízkovýchodní situace. Hovořil jsem na základě jeho prvních vyjádření v TV v době, kdy se "Arabské jaro" teprve rozjíždělo, a bylo vidět, že ČT v tu chvíli evidentně nemá nikoho, kdo by situaci zasvěceně okomentoval. Pokorně uznávám, že Jan Petránek velmi rychle pochopil, o co na Blízkém východě jde. Tento text je brilantní, a neříkám to jen proto, že mi mluví z duše…
