V padesátých a šedesátých létech si Američané létali nad Čínou, jako by to byla pobočka Havaje, jakási podivná varianta komunistické turistické destinace. Mao se mohl zvencnout.
Samozřejmě si to nenechával líbit a po každém narušení svého výsostného vzdušného prostoru vydával vážná varování. A protože Číňané jsou pečliví a systematičtí, tak je číslovali.
Skončili někde u třech tisíc a nějakých drobných, co na tom záleží. Američané s vyhlídkovými lety přestali ve chvíli, kdy si Číňané pořídili ty správné flintičky (a veliké bumbum) a letadélka by jim popicali.
Když na slepici přišlo v nevhodnou dobu kvokání, přestala snášet vajíčka, přikryli jsme ji nehumánně kýblem. Nebo potopili na chvilku do vody.
O víkendu si Věci veřejné zvolily nové vedení. Staronové, lépe řečeno. A přijaly usnesení, ve kterém vydaly své sté padesáté páté (jsme malá země) vážné varování koaličním partnerům: Jestli nás nebudete respektovat a nebudete dodržovat koaliční smlouvu, tak z vlády odejdeme.
Až se Nečasovi samou hrůzou na chvilku zastavilo jeho rozpočtově a reformně odpovědné srdéčko.
V podstatě jedinou možností pro VV, jak zachránit stranu před zánikem, a to ještě nejistou, by mohlo být rychlé, nemilosrdné a bezohledné potopení trojkoaliční vlády. Okamžitý odchod do opozice a zveřejnění celého pozadí pseudoaféry, která je stála ztrátu volitelnosti do parlamentu.
Od samého počátku se totiž bojuje o ministerstvo vnitra. To, že Nečas pustil sesli na Letné Věcím veřejným, to mu kmotrovská základna ODS nikdy neodpustila, oslabilo to jeho pozici ve straně zásadně. Neboť jediné, co by ODS skutečně nepřežila, je důsledné vyšetření korupčních skandálů minulosti a zamezení korupčení do budoucnosti. Od časů Rádžívů a Lájošů totiž tahle partaj s korupcí a z korupce žije a tyje. Bez korupčního prostředí je to třtina, kterou první vánek odfoukne. Drobil.
John na MV udělal dvě zásadní chyby. Vzkázal policistům, že by už konečně za ty peníze mohli začít něco dělat a učinil první systémové kroky k tomu, aby se korupce začala skutečně vyšetřovat, totiž uťal chobotnici hlavu na policejním prezidiu. Tak se stal pro ODS něčím jako inspektorem Cattani, personou non grata. Musel jít.
Proto se vytáhl ten nejtěžší kalibr, našel se kamikadze Tluchoř, který se obětoval, nepřemlouval bábu, ale Kristýnu, a vložil do toho skutečně všechno. Pak musel jít, mouřenín, když vykonal svoji práci, ale jeho doba ještě přijde, ODS nezapomíná na ty, kteří pro ni neváhali položit svůj politický život a po čase je vytáhne zpátky, jak králíky z klobouku. Kubice.
Uvědomme si, že aféry VV nestojí za řeč: proslov Bárty z roku 2007 na firemní poradě dokumentuje to, co je obecně známé a profláknuté. Pokud firma chce dosáhnou na veřejné zakázky, a v oboru bezpečnostních služeb tvoří čtyřicet procent objednávek tohoto odvětví, tak musí mít ono slavné Drobilovo „politické krytí“. Být zaháklá s nějakou významnou partají. A protože Bárta neviděl možnost svého zaháknutí u stávajících stran, tam byli zaháklí jiní, vytvořil stranu vlastní. Vše myšleno na pražské, městské úrovni. O tom, že se VV podaří vstup do velké politiky, o tom asi vůbec neuvažoval.
Zbytek aféry je pak český kolorit: nejasné financování mají všichni, uplácení Kočí zavání vydíráním, ale v úplně opačném směru, zrady a přeběhnutí poslanců jsou na denním pořádku. A všichni politici mluví v soukromí tak, jak natočeno, odposlechnuto, zveřejněno.
A uvědomme si, že VV před okamžitou vaporizací zachránil jenom ten jediný kavárenský odposlech, ve kterém blondýna vypráví, jak to a s kým hraje a píchá. S kterými kmotry. I s tím největším.
Útok na VV, který měl jediný účel, odstranit Johna z ministerstva vnitra, je zřejmě (spolu s Drobilovou korupční aférou) definitivním pádem naší společnosti na samé politické dno. Horší už to být nemůže. Neumím si představit, že by se tímto nekolegiálním, gangsterským a amorálním způsobem k sobě chovaly strany na Západě. Politická kultura nikdy v kotlince nebyla bůhvíjaká, ale tohle je peak.
Jedinou naději na záchranu, odchod z vlády a zveřejnění podrobností, VV s největší pravděpodobností nevyužijí, i když o ní vědí. Také Peake.
Amerika je nejsvobodnější zemí na světě. Vzorová demokracie, praporečník svobody. Měli bychom si z ní konečně vzít příklad.
Kristýna Kočí, položena a připoutána na lavici, blonďatou hlavičku trochu níže než vnadný zbytek. A po tomhle všem, co stálo Tluchoře flek, tečou proudy vody. Kubice v přestávkách klade jednu a tu samou otázku, která by definitivně vyřešila agónii demokracie v tomto státě: Kde je těch sto dvacet milionů, které máš na založení nové strany? Od koho jsou?
Ona pak určitě nějaké to vajíčko snese.
(Diskutovat můžete také ZDE.)
Převzato z blogu autora na blog.idnes.cz
Foto: zdroj
