Otázka po původu a výši přijmu je standardně tabu a kdo ji položí, bývá promptně ocejchován nálepkou „závist“. To aby bylo jasné, že do toho, jak kdo přišel k penězům, nikomu nic není. Jen občas se objeví výjimky, tak jako v případě „stávkujících“ lékařů, kterým po letech přehlížení došla trpělivost, a jejichž protest je třeba zdiskreditovat, už jenom proto, že jimi zvolený způsob na bázi principu „v jednotě je síla“ by se mohl stát nebezpečným precedentem. A tak jsou najednou noviny plné poukazů na to, kolik si lékaři vydělají a že chtít s takovým příjmem víc, je přinejmenším drzost, opakuje se, že už si vymohli, co mohli, a chtít víc je troufalost, nebo se jako nejnovější hit „přišlo“ na to, že kvůli jejich platovým požadavkům nezbývá na platy sester. Když jde o stabilitu vlády a je potřeba postavit veřejnost proti lékařům, může se hrát i na notu závisti, hlavně, když dav bude plivat na lékaře a nechá vládu a především podnikatele, kteří si ze zdravotnictví udělali dobrý byznys, na pokoji.
Převzato z blogu Tribun
