Poslanec Barák vs. Poslanec Rath

http://www.blansko.cz/soubory/clanky/images/2007/rudolfbarak_400.jpg


Bylo nebylo, v padesátých letech 20. století byl do funkce ministra vnitra tehdejší lidově-demokratické Československé republiky uveden mladý muž, který se "osvědčil ve stranické práci", jistý Rudolf Barák. Barák, zdá se, bral svoji práci vážně, a i když jako ministr schvaloval podpisem různé dobově podmíněné úlety, byl vcelku normálním politikem a snad i člověkem. Píše se, že zlepšil práci resortu, omezil zlovůli vyšetřovatelů (fyzické mučení) a podobně.


Jako nejmocnější ministr přirozeně získával informace značné hodnoty. Tvrdí se (a ono  zvratné se je zde na místě), že přišel i k informacím, o – mírně řečeno – nestandatrním chování tehdejších vládnoucích politických špiček KSČ, včetně prvního tajemníka ÚV KSČ, Antonína Novotného. Své o tom řekl z izraelského exilu  v 60. letech spisovatel Ladislav Mňačko, autor románu "Ako chutí moc". Popsal  v něm vládce slovenských hor, všemocného  stranického tajemníka, prizmatem fotoreportéra, jeho přítele, a vylíčil ho co kolaboranta nacistů. V románu se prý  viděl tajemník KSS Rudolf Strechaj, a ono "vidění sebe sama" bylo údajně i příčinou jeho brzkého skonu.


Že "Barákův duch" existoval, o tom by ze záhrobí mohl vyprávět také  bývalý velitel vnitřní věznice Státní bezpečnosti, plukovník dr. Kamil Pixa, pozdější televizní dramaturg a autor (s přítelkyní Šimako) skvělého seriálu o Japonsku. Než byl dr. K. Pixa vystřídán Jakešem mladším, šéfoval i Krátkému filmu. Prý dobře a lidsky. Dr. Kamil Pixa říkával, že Julius Fučík,  povinná ikona mládeže ČSR a ČSSR, byl obyčejným agentem Gestapa.


Podobná  zřetězená  a otevřená tvrzení v "Barákově duchu" byla  ovšem tehdy nepřípustná, a tak i R. Barák byl, po rychlém vyloučení z KSČ, "realizován". K domu, kde bydlel, přijelo zatýkací komando s povolením k prohlídce a příkazem k zatčení, jenže – Barák tehdy vytáhl průkazku poslance NS ČSR, a tak muselo být Národní shromáždění OKAMŽITĚ svoláno, aby ho poslanci NF (Národní fronty- nejen komunisté), mohli vydat. Vydali ho, přirozeně…


Tento týden byl  naopak "realizován" poslanec jiného zákonodárného sboru, dr. David Rath. Ústava říká (v překladu do lidštiny), že poslance zákonodárného sboru lze stíhat až poté, když ho těleso, jehož jest oudem, vydá. Jinak – NELZE. Poslance je možné po spáchání trestného činu omezit, nebo zadržet (je-li ohrožen život, zdraví či majetek). Nám se předkládá, že poslanec čin (nedokonavě) páchal (po určitou dobu), navíc, nikoli jako poslanec, nýbrž jako hejtman (pletichy či co se zakázkami na zámek Buštěhrad). Ovšem, v páchání těchto činů, rozumím-li tomu správně, stěží může pokračovat někdo, kdo  už není hejtmanem, a není ani  v zastupitelstvu orgánu (kraje).


Podle ústavy lze poslance  Sněmovny zadržet na 24 hodin, a v případě souhlasu předsedy Sněmovny i na déle (48 hodin). Zdá se to málo, ale v době raketové, letecké a automobilní techniky dneška – není. Sněmovna měla být  totiž NEPRODLENĚ svolána. A svolána být mohla.  Ostatně, existuje policejní teorie,  ale je  i policejní praxe (ta  už byla v dobách novodobé ČR použita). Podezřelý (nikoli obviněný) se umístí do policejní cely předběžného zadržení, kde tráví zákonem stanovenou dobu. Je propuštěn (po jejím uplynutí), ale před budovou policie je opět zadržen, a v praxi běží nová lhůta pro pobyt v CPZ. Téměř  ad infinitum. Časová nouze zde tedy  nebyla a být nemusela.


Dr. Rath  zřejmě nemá ve vazbě co pohledávat. Kromě toho, že má přirozeně právo se – jako zákonodárce – vyjádřit ke své situaci (nepíšu vazbě), má také svůj díl odpovědnosti nikoli vůči paní Němcové, nýbrž vůči svým voličům. Protože na něho musí být pohlíženo jako na nevinného (do nabytí pravomocnosti případného rozsudku soudu: vinen), musí mu být, jako zástupci lidu (o lidu jako zdroji moci viz preambule ústavy) umožněn kontakt s lidem, totiž – se svými voliči. Věřme, že když už toto nechápou jeho BÝVALÍ spolustraníci v ČSSD, kteří ho nemají, jako nečlena-nesoudruha k čemukoli vyzývat, že to alespoň pochopí vedení (velení) litoměřické vazební věznice.


Ostatně, v neděli se v OVM  jistě dozvíme více. Tedy, dozvíme se přinejmenším, co si máme myslet.

 

Foto: zdroj

Přejít do diskuze k článku