Proč nepodporuji evropské záchranné balíčky

http://1.bp.blogspot.com/-ADTHE_6cNg4/TaxxLZbNU0I/AAAAAAAAHFI/WzEL-NgSnEw/s320/igazi_finnek_0.jpg


Výtah z článku Timo Soiniho ve Wall Street Journal:

Když jsem měl tu čest vést v dubnu stranu Praví Finové (finští nacionalisté – pozn. překl.) k volebnímu vítězství, učinili jsme slavnostní slib, že zabráníme v nouzové pomoci státům, které jsou členy eurozóny. Evropa trpí ekonomickou gangrénou insolvence – jak ta veřejná, tak ta privátní. Bez toho, abychom amputovali to, co nemůže být zachráněno, riskujeme otravu celého těla. K pochopení skutečné podstaty a účelu sanací musíme nejprve pochopit, kdo na nich ve skutečnosti vydělává.

I s tím rizikem, že budeme obviněni z populismu, začněme s očividným faktem: ten kdo na tom vydělává, není žádný malý chlapeček. Vysával nás a lhal nám s cílem udržet systém platební neschopnosti v chodu. Méně platil a více danil, aby byly k dispozici peníze potřebné k udržení celé této pyramidové hry v chodu. Mezitím se vyvinula symbióza mezi politiky a bankami – naši političtí představitelé si půjčovali čím dál více peněz na splátky bankám, které oplácely tím, že na oplátku půjčovaly stále více peněz zpět našim vládám.

V opravdové tržní ekonomice platí, že špatná rozhodnutí budou potrestána. Místo akceptace ztrát z nezdravých investic, které by vedly k pravděpodobnému zhroucení některých bank, bylo rozhodnuto o převodu ztrát na daňové poplatníky přes garantované a neprůhledně zkonstruované úvěry, příkladem je Evropský fond pro finanční stabilitu. Peníze nešly na pomoc zadluženým ekonomikám. Protékají Evropskou centrální bankou a státy-příjemci do pokladen velkých bank a investičních fondů.

Později, v rozporu s oficiálním moudrem, takto obdařené státy nechtěly takovou „pomoc“, tedy ne tímto způsobem. Jako přirozené rozhodnutí se jim jevilo přiznat platební neschopnosti a nechat padnout soukromé věřitele, ať mají sídlo kdekoli, nechat je zkonzumovat jejich ztráty. To se však nestalo. Irsko bylo přinuceno přijmout peníze. Totéž se stalo i v Portugalsku.

Proč tenhle bruselsko-frankfurtský vyděračský gang přinutil tyto země přijmout peníze spolu s „ozdravnými“ plány, které nevyhnutelně selžou? Protože potřebovali potěšit banky požírající daně, které by jinak mohly odmítnout účast na příští španělské, belgické, italské či dokonce francouzské aukci dluhopisů.

Bohužel pro tento finanční a politický kartel, tento jejich plán nefunguje. V rámci tohoto podvodu jsou již v ruinách Řecko, Irsko a Portugalsko. Tyto státy už nikdy nebudou schopny šetřit a růst dostatečně rychle, aby splatily dluhy, jimiž si je Brusel osedlal ve jménu jejich záchrany.

Zřízení Evropského stabilizačního mechanismu není žádné řešení. Pevně zakotví systém transferu bohatství od soukromých občanů k ohroženým politikům a zkrachovalým bankéřům, vytvoří obrovský morální hazard a likviduje to, co udržuje evropskou bankovní oblast konkurenceschopnou.

Naštěstí není ještě příliš pozdě hnilobu zastavit. Potřebujeme poctivé, seriózní zátěžové testy pro banky. Zastavme aktuální politicky inspirovanou frašku. Namísto toho zaveďme paralelní hodnocení prováděné regulátory a nezávislými skupinami, v nichž budou investoři a akademici. Důvěřuj, ale prověřuj. Insolventní banky a finanční instituce musí být zavřeny, čímž se ze systému odstraní platební neschopnost. Musíme obnovit tržní princip nebránění úpadku.

Pokud jsou některé banky rekapitalizovány penězi daňových poplatníků, pak by daňoví poplatníci měli dostat náhradou majetkové podíly a jejich správní rady by měly být kompletně vykopnuty. Ale dříve, než o takové účasti daňového poplatníka lze uvažovat, je nezbytné nejprve nakrátko ostříhat držitele cenných papírů.

U státního dluhu je klíčem opět nebránění úpadku. Pro opravdové uzdravení je nezbytná významná restrukturalizace. Ano, trhy budou trestat nesplácející státy, ale také jim rychle odpustí. Současné plány ničí reálnou ekonomiku Evropy prostřednictvím zvyšování daní a transferů bohatství od běžných rodin do pokladen států v platební neschopnosti a bank. Restrukturalizace, která by ponechala dluhové zatížení země na zvládnutelné úrovni a podpořila návrat k růstové strategii, by mohla vést k rychlému návratu na mezinárodní trhy s dluhopisy.

Nebavíme se jen o ekonomice. Lidé se cítí podvedeni. Strany, které se dostaly do nové vlády v Irsku, slíbily přivést k zodpovědnosti hlavní držitele dluhopisů, ale pod tlakem podlehly, a zanechávají své voliče s pocitem, že byli zbavení hlasovacího práva. Elity v Bruselu řekly, že Finsko musí dostát svým závazkům vůči evropským partnerům, ale v Bruselu se mlčí o tom, že by národní politici měli ctít také své závazky vůči svým voličům.

Byl jsem vychován k tomu, abych si uvědomoval, že náš kontinent už nikdy nesmí být dějištěm genocidní války, a došel jsem k pochopení hodnot a zásad, které původně motivovaly založení toho, co se později stalo Evropské unii. Tato Evropa, tato vize, bylo to, co bylo nabídnuto lidu Finska a celé Evropě, byl to dar míru založený na demokracii, svobodě a spravedlnosti. To je hodnota, kterou Evropa má, takže se s velkou úzkostí dívám, jak je tento projekt ohrožován politickými elitami, které obětovaly zájmy obyčejných lidí v Evropě kvůli ochraně některých zájmů korporací.

Timo Soini je předsedou strany Praví Finové (Perus Suomalaiset – True Finns).

Převzato z Case about Bird Flu

Překlad: Aram

Foto: zdroj

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments